Polotmavou třináctku Sedmý schod uvařil Žatecký pivovar k příležitosti letošní dočesné. Já jsem ji ovšem ochutnal v Praze, v Pivovarském klubu na Florenci.

Voněla medově jemným sladem i trochou chmelu, čiré pivo se vyznačovalo barvou slabého čaje a vcelku stabilní, špinavě bílou, středně hustou pěnou s "koberečkem".

Chuti vládne pěkně oblý "žatecky" nasládlý mírně medový slad s hezkým aroma chmele, zjevujícím se později spolu s droboučkou praženou stopičkou. Chuť je zcela čistá, a přestože nenabízí žádný "odvaz", současně ani nepozbývá charakteristických znaků žateckého pivovaru - pěknou práci s jemným sladem a jeho bezchybné propojení s elegantní nepřehnanou chmelovou hořkostí.

Celkově je Sedmý schod velice čistý a pitelný, spíše než polotmavý bych řekl čtvrttmavý speciál, upomínající na to dobré z žatecké produkce i na fakt, že uvařit dobré pivo lidé nezapomínají, pouze jsou někdy nuceni činit nevítané kompromisy, jak se asi stalo v případě Žatecké baronky.