Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
S hodnocením Pana Vrchního v zásadě souhlasím, ale překvapuje mě, že ten říz byl "střední až vyšší"! Já ho měl vždy naopak dost slabý... že by v ruku v ruce s re-designem lahví šlo i něco jiného? :)
Kníže je silnější Prezidenta. Aspoň v podání třeboňského pivovaru Regent, kde slabšího z dvojice světlých speciálů hraje právě čtrnáctka Bohemia Regent Prezident a silnejšího šestnáctka Kníže.
Prezident je tedy pivem zlaté, čiré barvy a nasládle ovocité vůně, v níž jsem vnímal též jablka a hrušky.
Pěna byla po přelití z lahve do sklenice bílá, ale nečekaně řídká a poměrně rychle opadla.
Prezident vstoupil na jazyk v mém případě středním až vyšším řízem a rychle rozvalil své plné, kulaté, sladové tělo. Plné zde ovšem neznamená fádní - tělo Prezidenta je nejen oblé, ale i sladově bohaté, vnímal jsem medové tóny, trošku ovocitosti zralého ovoce a i ždibec oříšků.
Poté, co se tedy slad uvelebí na vašem jazyku a předvede na něm všechny svoje kousky (tj. cca po 4 vteřinách), na něj naváže chmelová hořkost. Ta je zprvu spíše nenápadná, ale později velmi zjevná a sebejistě dává najevo, kdo je pánem nad závěrem chuti.
Prezident se velmi dobře pije, zejména díky onomu příjemně bohatému, ale přitom lahodně kulatému sladu.
Celkově je Bohemia Regent Prezident podařeným a harmonickým českým světlým speciálem sladovějšího charakteru. Doporučeníhodný pro všechny milce sladších speciálů a též pro ty, kdo si chtějí "přečíst" chuti sladu a chmelové hořkosti - zde jsou totiž velmi hezky a čitelně načasované, přesto však chuťově čistě spolupracující.
Třeboňským pivům také velice prospěl redesign lahví. Ty nyní při zachování ducha původních etiket (na fotce původní lahev) působí velmi lákavě a světlý speciál Prezident není výjimkou. Dnes je Silvestra a pokud vám jde více o kvalitu než o kvantitu, Prezident může být pro váš stůl výbornou volbou.
Zlatavé pivo s přiměřenou chmelovou vůní, tenká pěna se po chvíli ve sklenici rozplyne. Chuť se zdá na počátku nasládlá, postupně přechází do jemně nahořklé a taková zůstává. Tohle pivo rozhodně stojí za ochutnání, a to nejen v prostředí horské chaty, v krásném údolí řeky Vydry.
Pena jemná, prijateľne dlho drží. Vôňa nič moc. Chuť priemerná v tom najlepšom slova zmysle - nič nevyčnieva a nič nie je zabudnuté. Horkosť slušná, sladovú zložku treba mierne hľadať, ale nájdeš. Pivo nie je ničím výnimočné, nenadchne, ale ani nesklame. Ak hľadali makretingoví špecialisti Lidlu dobrú dvanástku pre každého, tak ju našli a ešte za dobrú cenu. Takto si predstavujem dobré ľudové pivo za slušný peniaz na každý deň.
Ferdinand Max - světlý ležák 11°
světlý ležák 
7
Redaktor
PanVrchni
,
29.12.2014
Restaurace Ferdinand, Praha, Dejvická ul. u stanice Hradčanská
V Praze - Dejvicích u stanice Hradčanská poměrně nedávno otevřeli malou hospůdku s pivy z benešovského pivovaru Ferdinand. Je zde příjemná atmosféra a sympatická obsluha, nicméně požitku z piva bohužel trochu škodí kouření v celém lokálu. Především "díky" němu jsem z vůně jedenáctky Ferdinand Max dokázal vnímat jen slabou kvasnicovost, všechny ostatní vůně utloukl všudypřítomný nikotin.
Světlá jedenáctka Ferdinand Max dle sdělení obsluhy zraje dvakrát déle, než normální jedenáctka, tedy 90 dnů. Již 45 dnů zrání je na jedenáctku velmi slušný údaj, ale 90 dnů je čas, za který by se nemusel stydět nejeden speciál.
A také medově naplněná, čirá barva a hustá, bílá a vzorně stabilní pěna (ještě po dopití piva zůstal na dvě souvislý půlcentimentrový "koberec") naznačují chuťovou plnost, s níž se za chvíli opravdu setkáme.
V chuti se od začátku projeví plné, blahobytné sladové tělo. Ve sladu jsem cítil medové i květové tóny přecházející až do sladkého ovoce. Následně se elegantně, jak by asi arcivévoda Ferdinand d'Este bral za ruku hraběnku Chotkovou, napojuje chmelová hořkost, která se po odeznění sladu ještě dlouho a příjemně táhne.
Celkově je tahle jedenáctka velmi plná a její oblé tělo bezostyšně loví v revíru dvanáctek. I přes chuťovou plnost a komplexnost je pitelnost velmi dobrá.
Chcete-li ochutnat český ležák "jak poleno", vřele vám doporučuji sáhnout po Ferdinandu Max. Ten vám ukáže, co dovedou jedenáctky a že měření plnosti chuti podle stupňovitosti čili procent extraktu původní mladiny může být někdy až zavádějící.
Na lahvi černého ležáku Bernard jsem sice nikde nenašel slovo "sváteční", ale její krásné patentní provedení na svého světlého svátečního bráchu jednoznačně odkazuje, byť zůstává trochu v jeho stínu (nejen díky své barvě). Po vykloubení patentního uzávěru a přelití do sklenice se rozvine moc příjemná karamelová vůně s tóny kávy, přecházející až do sladké ovocitosti suchých švestek. Je cítit i chmel a ke slovu se dostanou také kvasnice.
Hustá, béžová, velmi trvanlivá pěna nezůstává dojmu z vůně nic dlužna a podobně je na tom barva připomínající černohnědý dehet s ruměnými odlesky proti světlu.
Dobrý, silnější říz je tím správným doprovodem chuti. V jejím úvodu se rozvalí tučné tělo a v něm krásná kombinace karamelu a sušených švestek (či dokonce rozinek) s obloukem sladovosti ohraničená jemně praženě karamelo-kávovo-chmelovým koncem.
Slad je plně kulatý, táhlý a ladně se napojuje též chmelová hořkost s pryskyřičnými tóny spolu s jemnými náznaky kávové praženosti.
Vše je tu osobité, přitom však harmonické a pitelné, a díky nepřetěžkanému tělu i vyladěnému chmelu téměř osvěžující. Chutě stále laškují s vaším jazykem a ústy, schovávají se a zase objevují a dodávají tak černému ležáku Bernard na tajuplnosti a zábavnosti. Jejich hra působí současně bezprostředně i ladně a jako pod vedením dobrého dirigenta si nikdy nepřekážejí, ale přitom je vždy nějaká v čele.
Moc se mi také líbí vyváženost - černý sváteční ležák Bernard rozhodně není suchý, ale ani přeslazeně lepkavý.
Tenhle zdařilý kousek z pivovaru v Humpolci si opravdu zaslouží přídomek "sváteční", neboť jeho chuť (alespoň ve mně) probouzí dojem noblesnosnosti a pocitu, že pivo se má pít spíš pro chuť, než na žízeň.
Jako důkaz, nakolik si černého svátečního Bernarda cením snad postačí, že v mém soukromém pivním žebříčku je nejlepším masově dostupným černým pivem.
Kúpené v Tesco Tvrdošín
Pena pomerne hustá, len padá mierne rýchlejšie ako pri 12-tke tejto značky. Je to Bernard, takže ide o prvoplánovo horké pivo, horkosť ho charakterizuje od vône po otvorení a naliatí až po posledný hlt. Sladová zložka je potlačená, treba ju hľadať a možno aj trocha si domyslieť. Celkovo je charakter v podstate totožný s dvanástkou, je to v štýle "nájdi päť rozdielov". Je síce pravda, že toto pivo úplne vyhovuje môjmu vkusu - jednoducho mám veľmi rád horké pivá, ale tomu, kto hľadá nejakú vyváženosť sladovosti a horkosti, ho nemôžem doporučiť. Silná podobnosť s dvanástkou navyše nedáva dôvod, prečo si kúpiť práve tento produkt danej značky, takže ostávam pri tej dvanástke.
Příjemné pivo jihočeského typu, tedy sladově dominantní. Pije se zpropadeně dobře. Když jsem tak přemýšlel, k čemu ho přirovnat, vychází mi z toho kříženec Budvaru a Zubra nebo Regenta. Zkrátka chutná záležitost pro mlsné jazýčky... :)
Dosti slušná porce sladu, hořkost spíše v defenzivě, alkoholová chuť však pěkně skryta. Jedná se o 13° speciál pod hlavičkou přerovského pivovaru. Pitelnost je dobrá, ale milovníky hořkých speciálů (do které se s vrozenou skromností počítám i já :-) asi plně neuspokojí. Pro zajímavost a srovnání je to však celkem dobrý vzorek!
Klasickým a patrně nejrozšířenějším nealkoholickým pivem je Birell, dříve prodávaný pod značkou Radegast. Pochopitelně, že zhodnocení takového piva nemůže v Atlasu piv chybět.
Ochutnal jsem lahvovou variantu a přeléval ji do sklenice. Z ní se linula sladová vůně s nádechem mladiny. Na nápoji světlé, slámové barvy se čeřila řídká, bílá, poměrně rychle opadávající pěna, z níž po chvíli zůstaly jen nepatrné zbytky.
Lépším dojmem působí, příjemný, osvěžující a vytrvalý říz.
Chuť Birellu je jemně sladová s nádechem mladiny a trochou hořkosti - vyvážená, ale současně nijak zajímavá a poněkud vodová. Za plus bych označil absenci chuťových vad a vůbec všeobecnou dostupnost Birellu.
Nicméně slogan "dokonalá chuť piva" pěkně ilustruje marketingové přehánění, v tomto případě hraničící až s drzostí. Kdyby byla chuť tak dokonalá, tak nás o tom jistě nikdo nemusí přesvědčovat, poznáme to sami při každém napití. Uznávám, že vypuštěním slova "dokonalá" by výraz "chuť piva" značně ztratil na údernosti, nicméně byl by pravdivější a svou jalovostí by více vystihoval rozdíl mezi chutí Birellu a normální (i průmyslově vařené) slušné desítky.
Celkově bych Birell ohodnotil jako průměrné nealkoholické pivo standardizované chuti, bez rušivých vlivů, ale též bez nápadu. Jeho největším plusem je zřejmě všeobecná dostupnost.
Hodně slušně hořký ležák s výbornou pitelností a značným řízem. Škoda zas jen omezené regionální dostupnosti Ferdinanda obecně.
Pivo, na kterém jsem začal svoji "pijáckou kariéru" někdy koncem 90.let minulého tisíciletí :) V té době mi přišlo strašně hořké, jak ještě ty nedotčené chuťové pohárky měly poprvé možnost seznamovat se s chmelovými chutěmi. Zároveň taky zřejmě průkopnicky první pivo, které začalo být dáváno plastu, aby tak inspirovalo konkurenci ke stavu, který je dnes již naprosto běžný.
Dnes už je můj názor na toto pivo podstatně objektivnější, a je to skutečně velice slabý odvar. Hodnotím převážně z nostalgie...
Lu-Ale je perla pivovaru na Lužinách, která má ovšem vzhledem k tomu i přiměřenou cenu (44Kč).
Pokud si objednáte čtrnáctku, přinese Vám číšník či servírka nádherné pivo ve sklenici na nožičce. Barva je přímo úžasná a láká k napití - což může být u vysokostupňového piva velice nebezpečné!
Vůně je velice příjemná a nezvyklá. Voní příjemně "pivově". Pěna (stejně jako u ostatních Lužinských piv) skvěle drží až třičtvrtě hodiny, což velice cením. Chuť je, zřejmě stejně, jako barva a vůně ovlivněna tím, že se jedná o pivo svrchně kvašené a nefiltrované. Všechny tyto vlastnosti piva považuji v tomto případě za maximálně kladné. Chuť je výtečná, zajímavá a vyrovnaná a láká k dalšímu napití. Pitelnost je skvělá a jediné, kdo proti tomu zřejmě bude protestovat, je nejspíš peněženka. Z hlediska chuti a pitelsnosti není problém piv vypít i více. Následky (navzdory stupňům) jsem nezaznamenal. Možná to způsobeno tím svrchním kvašením.
Nevýhodou piva je, že je dostupné (předpokládám) jenom v samotném pivovaru. Třeba se to jednou změní... Dostanete-li se na Lužiny, rozhodně doporučuji se na pivo zastavit, protože se jedná o skvělý zážitek.
Lužiny - polotmavý speciál
polotmavé speciální pivo
5
Štamgast
Mayhem
,
22.12.2014
Pivovar Lužiny (Praha 13)
Lužinská třináctka je rozhodně zajímavé pivo, které obzvláště milovníky sladkých piv stojí za zkoušku.
Po přičichnutí je cítit mírně medová vůně, způsobená nejspíše tmavším sladem. Pivo má rozhodně hezkou a lákavou barvu, i když na můj vkus na polotmavý ležák, je barva spíš světlá. Chuť je sladká, stejně jako vůně s náznaky medu a jinak je nepříliš výrazná. Osobně bych jako hlavní nevýhodu viděl, že je pivo hodně sladké (i když náznak hořkosti v něm je). Sladká piva nemá každý rád a ne všechny proto třináctka zaujme. Osobně si na Lužinách dám raději dvanáctku nebo čtrnáctku, třináctka si ale své zákazníky taky určitě najde.
Na rozdíl od Lužinské dvanáctky a čtrnáctky, jedenáctka mě příliš neoslovila.
Doufal jsem, že za 27 korun bude možné si dát jako jedenáctku slabší pivo, které budu mít možnost s přáteli/rodinou popíjet celý večer a následně dojít domů po dvou (tím myslím počet nohou, nikoli piv). V mém okolí by to tak byla vítaná situace, neboť nezakouřený podnik s příjemnou atmosférou aby tu člověk pohledal. Po ochutnání jedenáctky mě však chuť na další přešla. Pivo má zvláštní (chmelovou?) výraznou pachuť, která mě od pití odrazovala a přinutila mě, dát si raději dvanáctku, která je minimálně o třídu, spíše o dvě výš. Vůně je přiměřená chuti - tedy taky nic převratného, barva světlá, nevýrazná. Co se týká následků - problém bych zde nehledal. Sám bych jich dost vypít nezvládl a pivo na mě ani nepůsobilo dojmem, že se jedná o bolehlav.
Pokud se na Lužiny vydáte, doporučuji vyzkoušet raději sudá piva (12 a 14°), protože by Vás tohole mohlo odradit od dalšího (což by byla škoda!).
Nutno také dodat, že často pozoruji ostatní hosty, jak jedenáctku popíjejí (i ve větším množství). Předpokládám tedy, že chuť bude mít každý odlišnou.
Lužiny - Lužinský jantar 12°
polotmavý ležák
8
Štamgast
Mayhem
,
22.12.2014
Pivovar Lužiny (Praha 13)
Dvanáctka pivovaru na Lužinách kombinuje přiměřenou cenu (vzhledem k místu čepování; 31 korun), velice zajímavou chuť a dobrou pitelnost. Chuťově je pivo velice vyrovnané, což se pro každodenní pití velice hodí. Piv není problém vypít ani větší množství tak, aby to nemělo ráno žádné následky.
Barva je - jak naznačuje název - jantarová, lákavá a podle mě velice dobrá. Vůně je příjemná, nepříliš výrazná.
Pivovar rozhodně doporučuji navštívit, obzvláště, pokud bydlíte v rozumné vzdálenosti.
Nehledáte-li silný speciál a máte-li chuť na běžné pivo, kterých můžete vypít s klidem víc, rozhodně doporučuji, stojí za to.
Velice harmonické, příjemné a elegantní pivo. Med je v chuti jen naznačen, což je samozřejmě dobře, protože pak nejde o žádný tlamolep. Bakalář opět boduje...
Maxmilian polotmavý speciál 13°
polotmavé speciální pivo
5
Redaktor
PanVrchni
,
21.12.2014
čepované, Billiard Club Na Slupi, Praha 2
Možnost ochutnat pivo z druhého konce republiky, kterému se jinak nedostanete, by se měla vždy využít. A když jsem šel okolo Billard Clubu Na Slupi v Praze na Albertově (kde mají běžně Chodovar) a uviděl jsem upoutávku na polotmavou třináctku Maxmilian z Kroměříže, bylo rozhodnuto.
Začátek byl lákavý - na půllitrem plným hnědorudého nápoje s hustou trvanlivou pěnou okrové barvy se vznášela karamelová vůně s trochou másla.
Jemnější říz uvedl chuť, v níž byla cítit trocha kávy a praženosti, jemný, trochu ovocitý, méně kulatý a spíše sušší slad, malá trocha hořkosti a též znatelné množství kvasnic.
Sladové tělo však bylo celkem prázdné a celé pivo překvapivě tíhnulo k vodovosti (zvláště v měřítku "speciálů").
Harmonie byla velmi dobrá, pitelnost průměrná.
Polotmavá třináctka Maxmilian bodovala jistou živostí, nezaznamenal jsem žádné pachutě, nicméně celkově to žádné velké překvapení nebylo a pivo mě moc nebavilo - v chuti jsem vnímal hodně vody a ani po mnohém poválení po jazyku jsem nedokázal najít vcelku nic, čeho by se dalo "chytit".
Bohužel, tento Maxmilian mi opět připomněl, že pivo z minipivovaru není automaticky lepší, než piva z průmyslových pivovarů.
Letinská 10° výčepní světlé
světlé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
19.12.2014
PET lahev (pivotéka Pivo a párek, Korunní 105, Praha - Vinohrady)
PET lahev světlé výčepní desítky z pivovaru Letiny v jihozápadních Čechách jsem zakoupil v pražské pivotéce Pivo a párek.
Vůně tohoto piva byla kvasnicová, živá, avšak také mírně nakyslá, což považuji za daň faktu, že pivo není pasterováno ani jinak upravováno a v plastové lahvi je tedy vystaveno všem možným vlivům. Nešlo však o nic fatálního.
Po přelití letinské desítky do sklenice vyšuměla bílá, středně hustá pěna, která postupně asi po minutě z valné většiny opadla. Pivo je kalné, slámové barvy.
V úvodu chuti nás uvítá obilnatá sladovost přecházející až do nádechu kopřiv. Pod svěžím sladem se rozvíjí chmelová hořkost a též opravdu vydatná porce kvasnic.
Chuti jsou lehčí, ale harmonické, a velmi dobrou pitelnost podporuje přiměřený říz.
Zkrátka světlé výčepní pivo z Letin je klasická, podařená, lehčí minipivovarská nefiltrovaná desítka, která dokazuje, že dobré pivo nemusí mít vždycky aspoň 14% EPM. Pozoruhodný je vzhled PET lahve - nemohu si pomoct, ale dost mi připomíná PETku Primusu. Obsah alkoholu je zde dokonce ještě menší (3,5 procent), ale, přátelé, ten rozdíl v chuti je nebetyčný. Chcete-li pochopit, v čem je Primus jako lehčí světlé pivo špatně, můžete si k porovnání klidně vzít tuto desítku z Letin. Myslím, že rozdíl poznáte na první ochutnání.
Tož není to zlé! :) Klasický žatecký výrobek, jemnější chmelenost, výborná pitelnost. Žádné anomálie v chuti nepozoruji. Limitem zůstává jen vyšší cena, ale ta je v tomto případě zcela pochopitelná. Za mě velice slušné.
"Desítka" Primátor Diamant má být zřejmě pivem se sníženým obsahem cukrů a energie (ačkoliv jsem tuto informaci na etiketě kromě velkého "D" nenašel, usuzuji tak z uvedených hodnot obsahu sacharidů a energie, které jsou jen o málo vyšší, než u Staropramenu Déčko).
Vůně Primátoru Diamant je po přelití z lahve do sklenice příjemná, sladovo-chlebová, barva zlato-slámová, čirá. Středně hustá bílá pěna opadává jen pomalu, ale postupně z ní zůstávají chuchvalce.
V chuti se pod středním řízem projeví krátký sladový úvod, pak se rozvine nasládlá chlebovost, která zmizí až na vteřinku vystoupí mírná kyselinka. Pod sladem se ozývá slabší chmelová hořkost, jež ale rozhodně nijak nedominuje. V zakončení chuti je nepatrně cítit tužší hořkost chmelového extraktu.
Harmonie není úplně na výši, chuti si trochu utíkají a ani po vpití se jsem se nemohl zbavit dojmu mírné "rozháranosti".
Stále však je Primátor Diamant pivem poměrně pitelným, byť ta ladnost a souznění chutí k jeho silným stránkám nepatří. Škoda také dosti "chemického" složení. Rovněž tak přítomnost cukru působí u piva se sníženým obsahem cukrů poněkud zvláštně.
Nejlepší jsou na Primátoru Diamant první cca dvě tři vteřiny chuti, kdy se rozvíjí ona příjemná nasládlá chlebnatost. Pokud se vám podaří udržet pozornost na ní, může vás pití Diamantu i těšit.
Konrád Premium dark lager
tmavé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
17.12.2014
PET lahev (pivotéka Pivo a párek, Korunní 105, Praha - Vinohrady)
Konrád classic light draft beer má také černého bráchu, jenž zove Konrád Premium dark lager beer. Oba jsem pochopitelně zakoupil společně, ve vinohradské pivotéce Pivo a párek oba byly dle etikety určeny pro vývoz do Izraele.
V poměrně plně působící vůni tmavého Konráda dominuje především karamel, pěna je po přelití do sklenice středně hustá, béžová a celkem stabilní, barva nápoje pak tmavě hnědá.
Hned v úvodu chuti se projeví ladný karamelový slad; na něj plynule navazuje jemný nádech chmelových pryskyřic, které se zhoupnutí velmi mírné kyselinky spojí ve velmi decentně hořkém zakončení (dělí se o něj hořkost praženosti s hořkostí chmele).
stejně jako jeho světlý brácha, je i tento kousek spíše lehčí, bezchybně vyvážený a velmi dobře pitelný.
Zdá se, že se sládkům v Liberci-Vratislavicích podařilo v rámci přísného omezení "do 3,8 procent alkoholu" uvařit velmi zdařilý počin, byť jsou jeho přednosti spíše v harmonii a pitelnosti, než v chuťové hutnosti.
Tradiční závěrečné shrnutí svého dojmu z tohoto Konráda bych vyjádřil slovy: Konrád Premium dark lager je srozumitelné, čistě provedené, chutné a pitelné tmavé pivo.
Koupeno lahvové.
Vune piva je plná, chmelová, v závere cítit jemnou horkost.
Chut piva je jemná. Sladovost neni výrazná ale ani nezaniká, horkost je jemná a celkovo je v rovnováhe. Po dopití jemne horkne okraj jazyku.
Říz velmi dobrý, pivo je lehké a velmi pitelné.
Celkovo je to velmi vyrovnané pivo s plným telom a nízkou sladovosťou. Nič mu nechýba.
Koupeno lahvové.
Pivo s plnou nasladlou chuti, ktera dominuje. Sladovost je velmi prijema, vyrazna ale vyvazena.
Jemna horkost doplna vyvazenu chut piva a pritom nepreraza.
Riz je velmi dobry hoci to neni vycepni desitka na horke dny, ma 16stupnu. Tos je citit ze je silnejsi.
Konrád Classic light
světlé výčepní pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
15.12.2014
lahev (pivotéka Pivo a párek, Korunní 105, Praha - Vinohrady)
Ve vinohradské pivotéce Pivo a párek jsem se zmocnil poměrně raritního kousku: exportní verze vratislavického Konráda, označené "classic light draft beer". Jde o lehké světlé pivo o obsahu alkoholu 3,8 procent, tedy vhodné především k hašení žízně a to zejména v Izraeli, kam byla tato lahev dle etikety zamýšlena.
Po přelití do sklenice se představí chmelovo-sladovou vůní, slámovou, čirou barvou a středně hustou, bílou postupně opadávající pěnou.
Silný říz na jazyku vyloženě rajtuje, naštěstí však neruší chuť. V ní se střídají typicky konrádovské prvky, ale v dosti jemném provedení: chuťově lahodný slad, vytrvalé náznaky pryskyřičné hořkosti, vše sladěné a harmonické.
Za pozornost jistě stojí i to, že se přes lehkost chuti v Konrádu dokázali téměř úplně vyhnout vodovosti a pivo je díky tomu "prudce pitelné". Chuti Konráda jsem hodnotil v rámci stylu lehkého světlého piva, pochopitelně, že plnosti a bohatosti ležáků nedosahuje, ale ani to není jeho záměrem.
Celkově bych tento lehký světlý Konrád označil za nekomplikované, příjemné pivo, které potěší, příliš neopije, žízeň spolehlivě zažene, a zejména do horkého podnebí (nejen v Izraeli) může být výbornou volbou.
Vcelku opomíjený i přehlížený tmavý ležák z Budějovic.
Přivítá nás vůně kávy a praženého sladu, která pokračuje i v chuti, kdy se přidává i lehká karamelová linka. Chmel se projevuje ostřejší hořkostí, která se vhodně doplňuje s hořkostí kávy. Dojezd sušší. Říz střední, pitelnost výborná.
Jedná se o bezesporu nejlepší průmyslový tmavý ležák v naší republice, který vyvrací onen hloupý a s oblibou často omílaný mýtus, že tmavé pivo je sladké.
Tmavá svijanská třináctka zvaná Kněžna je v českých obchodech jedním z nejdostupnějších speciálů a jistě se sluší se ji ochutnat a napsat o ní pár řádek.
Na úvod uvedu svůj názor k hojně propíraným mykotoxinům ve svijanském pivu (jedním z nejvíce postižených piv měla být právě Svijanská kněžna): pokud vím, dTest dosud nezveřejnil jméno laboratoře, která měla testy provádět. Jelikož testy na stejných šaržích piva prováděné v jiných laboratořích, dopadly zcela jinak, bylo by velmi zajímavé porovnat metodiku měření a způsoby, jak se k daným výsledkům došlo. To ale dTest honosící se svou nezávislostí z neznámých důvodů neumožní. Můžete mít samozřejmě jiný názor, ale mně osobně celá aféra víc než čímkoliv jiným smrdí konkurečním bojem - a to říkám jako člověk, který jinak Svijanskému pivu neholduje. Ale znovu - jde jen o můj názor a tak to také prosím berte.
A nyní zpět ke Svijanské Kněžně, která na mě čekala uzavřena v lahvi: po jejím otevření a přelití do sklenice se rozvine příjemná, čistá vůně, v níž je cítit karamelový slad a chmel, a vyšumí hustá, dosti stabilní (pomalu opadávající) růžovějící béžová pěna. Barvu bych označil slovy "rudočerná" (hnědá zní příliš "kakaově"); proti světlu temně rudá.
Silnější říz probouzí ústa a otevírá chuť, v níž se rychle rozvine plný, silný karamelový slad s tóny zralého lesního ovoce a pryskyřičnou hořkostí v pozadí. V závěru chuti sladu lze vnímat též lehounký (ale prakticky nerušivý) náznak kyselinky, na pivo takové hutnosti a EPM trochu překvapivý. Po doznění sladu se hořkost osamostatní a zakončí sice mírnějším, nicméně poněkud tupým projevem. Tato osamělá tupá hořkost (žeby práce Tetrahopu?) může v pozdějších doušcích působit až rušivě.
Nejlepší jsou asi první 4 - 5 vteřiny chuti, než se projeví ona tupá hořkost.
Opít bych se Svijanskou kněžnou nechtěl, po prvním kousku jsem cítil jakési "otupění" a náznaky dunění v hlavě. Vím, že následky jsou subjektivní, ale mně se toto stává málokdy a proto si říkám - pozor!
Pitelnost Svijanské knězny bych označil za průměrnou - určitě je víc, než jen "poživatelná", ale ke kategorii "pije se samo" jen uctivě vzhlíží.
Celkově jde dle mého názoru o obstojný tmavý speciál - nebýt té tupé hořkosti v závěru, byl by o dost příjemnější.
Na mě je tam moc praženiny v chuti, a je pravda, že pivo působí i mírně vodově a řekl bych i nakysle. Obecně pivní styl "Dark" rozhodně nevyhledávám, pro zajímavost jedno ok, ale tím to hasne. Na celovečerní popíjení určitě ne.
Rozhodně nadprůměrná desítka, silnějšího řízu a příjemné hořkosti. Pije se velice dobře. Kvalit vícestupňových sourozenců pochopitelně nemůže dosáhnout, ale v rámci kategorie jistě doporučitelné.
Skutečně vynikající kousek, nádherná etiketa, skvělá barva piva, lahodná chuť...co víc si přát - jen aby bylo celorepublikově dostupnější, a ne jen v obchodech se speciály! :( Bakalář všeobecně hodně uznávám, a těším se, ža budu moci někdy ochutnat taky točenou variantu.
Sváteční ležák Bernard svou vzhlednou lahví s patentním uzávěrem vždy upoutá mé oko a po mnoha vypitých kusech jsem si uvědomil, že jsem k němu dosud nenapsal recenzi - nyní to tedy napravím.
Jeho vůně je po přelití do sklenice kvasnicová (až do drožďových tónů) a též chmelová, barva zlatá a pěna hustá, bohatá, špinavě bílá, postupně opadávající.
Sváteční ležák už jsem pil mnohokrát a vždy měl silný říz - že by díky dokvašování v lahvi?
V chuti je od počátku cítit velmi silná, aromatická, až štiplavá chmelová hořkost, která "chytne a nepustí" až do konce průběhu chuti.
Pod hořkostí se snaží uplatnit slad, ale hořkost a říz ho trochu utlačují, což je možná škoda, protože dostane-li se slad ke slovu, je pěkně svěží a bohatý.
Závěr chuti je opět jednoznačně výrazně chmelově hořký. Celkově je pivo dosti plné, harmonické a slušně pitelné (pitelnosti z mého pohledu škodí jen vysoký říz), zejména po vpití se.
Díky rozprostraněnosti chmele jsem žádnou zvlášť kvasnicovou chuť nedokázal vnímat. Většinu mých chuťových pohárků zalila hořkost, kam se nedostala hořkost, tam proklouzl slad, a na kvasnice už se jaksi nedostalo.
Celkově je sváteční ležák Bernard určitě dobrý světlý ležák; když občas vidím tu pivní nouzi v českých sámoškách a supermarketech, říkám si "zaplať Bůh za Bernard". Nicméně u Svátečního ležáku mám dlouhodobě pocit, že krásná lahev a dřevěná přepravka vzbudují trochu vyšší očekávání, než co pivař nakonec dostane.
Kvíčala píše: Musím trochu korigovat svůj shora uvedený názor. Pivo to je velice kvalitní až ušlechtilé, hřejivé a příjemné. Musíte prostě čekat tu obrovskou porci sladu a hutnost, po pochopení již je to lahoda...
Ano, toto se skutečně "dá" pít - eufemisticky řečeno. V normální mluvě pak jde o výborný speciál, chuťově se blíží jihlavským silným pivům (Zachariáš, Grand). Hutné a přitom pitelné pivo s delikátní nasládlostí.
Je to vynikající pivo, stal jsem se pravidelným konzumentem, vozí mi ho kamarád z Vimperka. Vždycky basu. Zdá se mi to málo a už se těším, až zase doveze!
Král Šumavy - světlý ležák
světlý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
9.12.2014
lahev (Kavárna Na Šumavě, Šumavská 991/31, Praha 2 - Vinohrady)
Vimperské pivo vařené ve Strakonicích, toť světlý ležák Král Šumavy. Podobně jako jeho příbuzného Klostermanna jsem lahev Krále Šumavy zakoupil v kavárně Na Šumavě v Šumavské ulici v Praze.
Vůně po přelití do lahve je hladce chmelovo-sladovo-chlebová, barva slámová až zlatá a nad ní šumí středně hustá, bílá, postupně (asi do minuty) opadávající pěna.
Chuť Krále Šumavy je od počátku chlebově plná s přesahy až téměř do máslové, čitelná. Medově bohatá uspokojivá sladovost je celou dobu svého projevu doprovázena chmelovou hořkostí s pryskyřičnými tóny, jež se posléze postará o harmonicky hořké doznění.
U tohoto ležáku víme, že slovo "král" není obchodním manévrem. Jde o prvotřídní, výtečně pitelný, vyvážený a velmi harmonický český světlý ležák. Jen pozor na neobvykle vysoký obsah alkoholu (5,5 procent, tj. o 1,1 procenta víc, než v "Plzni" a o půl procenta víc, než je u "dvanáctky" běžné). Vzhledem k chuťové ladnosti až hebkosti by vás při více kouscích mohlo toto procentíčko navíc zaskočit.
Klostermann - polotmavý ležák
polotmavý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
8.12.2014
lahev (Kavárna Na Šumavě, Šumavská 991/31, Praha 2 - Vinohrady)
Polotmavý ležák Klostermann, pojmenovaný podle slavného šumavského spisovatele, vaří ve strakonickém pivovaru Dudák a rozváží jej po celých Čechách. Já jsem jeho lahev získal v hospůdce Na Šumavě v Korunní ulici v Praze na Vinohradech.
Vůně piva je po přelití do sklenice příjemná, chmelová a karamelová; hustá, okrová, dosti trvanlivá pěna dlí nad nápojem barvy černého čaje.
V chuti polotmavého Klostermanna je zprvu cítit náznak decentní nakouřenosti, za ní se rozvine plnost karamelového sladu zaoblená slabší příjemně kulatou ovocitostí s dokonale propojenou pryskyřičností chmele a mírně hořkým delším zakončením. V něm jakoby zdálky zněly "mohutnější" tóny vzpomínající na starou Šumavu a její hluboké hvozdy.
Ve střídmějším těle nečekejte opulentní exhibicionismus, je umírněně ústrojné jako těla šumavských lesáků.
Byť Klostermann není extravagatně kreativním pivem, přesto se mi jeví jako téměř vzorně zvládnutý český polotmavý ležák, nepřetažený, ladně harmonický, středně plný, skvěle pitelný. Co si z průmyslového (byť ne velkého) pivovaru přát více?
Plně souhlasím s Panem Vrchním, prakticky úplně zbytečné pivo, vařené zřejmě opravdu jen z tržních důvodů, bezmyšlenkovitě a bez nápadu. Naprosto ničím neupoutá, je fádní, a navíc poměr cena/výkon nic moc. Prostě typický výplod pánů z Gambrinusu...
To je výborné pivo, krásná chlebově-živá kvasnicová vůně, nádherně drží pěnu. Trochu mě překvapilo, že pivo nebylo klasicky zakalené jak bývají ostatní piva tohoto stylu, nicméně i tak příjemný zážitek.
Staropramen "Déčko" je Dia pivem se sníženým obsahem cukru. Ochutnal jsem jej v lahvovém provedení (a pochybuji, že by existoval v čepovaném, na cukrovkáře se české hospody moc nezaměřují). Trvanlivost udaná na lahvi - do 2.4.2015. Po jejím otevření a přelití do sklenice se rozvine vůně... no spíš pach, v němž je sice cítit troška chmelu, ale především hodně zapařeného, až "houbového" nepříjemného odéru (snad po pasteraci?) - tedy nic lákavého.
Barva piva je světle slámová, čirá, pěna řídká, bílá, postupně během cca minuty opadávající, zůstaly jen zbytky.
Dobrý, silnější říz snaživě resuscituje jemně sladové tělo se slabým náznakem chmelové hořkosti a nám je jasné, že pacient zřejmě trpěl i vodnatelností. Chuť je zde dosti slabá i poněkud vodová, ale na druhou stranu víceméně harmonická, mnou očekávaná kyselost se prakticky nedostavila a kvituji též nepřítomnost staropramenovského "patentu" - maltózového sirupu (u piva pro diabetiky by jeho přidání asi bylo poněkud kontraproduktivní). Pitelnost považuji za podprůměrnou, víc než dva kousky "Déčka" bych do sebe dostal jen stěží.
Mám za to, že uvařit diabetické pivo se vždycky blíží pověstné snaze "uplácat z hovna kuličku" a nejde o nic snadného, má-li mít pivo odpovídající chuťové parametry. Ve Staropramenu Déčko se to povedlo jen zčásti - pivo se sice dá pít, ale v disciplíně zvané "plnost chuti" se víceméně kterékoliv slušné desítce dívá na záda - a to z dost velké dálky. Nejchvalitebnějším je na tomto pivu tedy fakt, že vůbec existuje a je všeobecně dostupné, takže si díky distribučním schopnostem pivovarů Staropramen mohou dát i diabetici pivo téměř všude.
Rebel Sváteční speciál
světlé speciální pivo
9
Štamgast
Kvicala
,
4.12.2014
Pivní pohotovost Chrudim
Vynikající polotmavá záležitost, vzhledem k obsahu alkoholu skvěle pitelná. Tohle je na celovečerní pití, dle mého názoru.
Všem doporučuji návštěvu pivnice havlíčkobrodského pivovaru, tam budete odcházet velice spokojeni :)
Rebel IPA 16°
India pale ale („IPA“)
7
Redaktor
PanVrchni
,
3.12.2014
čepované (restaurace Zlý časy v Praze - Nuslích)
Také v havlíčkobrodském pivovaru Rebel se pustili do populárního pivního stylu India Pale Ale a sotva se do něj pustili, pustil jsem se do něj i já a to v pražské pivnici Zlý časy v Nuslích.
Rebel IPA voní po ovoci s převládajícími citrusy, jeho barva je tmavě jantarová, mírně kalná a středně hustá, světle okrová pěna dobře drží.
Říz spíše silnější otevířá sladově kulaté, plné tělo s rychle se napojující výraznou, ale ne zcela dominující hořkostí. Celkem neobvyklé je nové vynoření se sladově bohatého těla po první vlně hořkosti, než ta převezme definitivně vládu v dlouhém, táhlém zakončení, na jaké jsme u stylu IPA zvyklí. Pitelnost Rebela IPA je dosti dobrá.
Spojení Českomoravské vysočiny s anglosaským světem dopadlo dobře - Rebel je dle mého názoru zdařilá IPA amerického typu s neobvykle sladovým tělem, dosti vstřícná vůči českým pivařům navyklým na ležáky. Dokonce na mě chuťově působila jako pivo na půl cesty mezi India Pale Ale a českým polotmavým speciálem. Chce-li český pivař poprvé ochutnat tento pivní styl, Rebel IPA by mu mohl vyhovovat víc, než drsně chmelené typy.
Ferdinand Sedm Kulí 13°
polotmavé speciální pivo
7
Štamgast
Kvicala
,
2.12.2014
jedna kavárna v Pardubicích
Dosti specifické pivo, které nemusí sednout každému. U mě první půllitr žádné extrémní nadšení nevzbudil, ale potom už to bylo lepší a lepší. Výtažek z bylin je v pivu skutečně cítit, chuť je převážně sladko-hořká (záměrně nepoužívám "sladová", protože sladkosti je v tomto případě docíleno zřejmě hlavně tím extraktem).
Po "vpití" se do tohoto pivního stylu již není problém pokračovat s dalšími kousky :)
Velmi povedený speciál s umným propojením klasické ležákovské chuti a medu. Toho je tam ale skutečně jen stopové množství, takže to vůbec není ulepené ani těžkopádné. Naopak, jde o optimistické pivo v tradičním stylu Černé Hory. Rád se k němu vracím.
Světlé výčepní pivo Bertold s červeným lemem prodávané v Albertu je o nějakou tu korunku dražší, než jeho sourozenec se stříbrným lemem a - světe div se - ta korunka je na kvalitě znát. Pil jsem pivo těsně koncem trvanlivosti, což mohlo mít mírný vliv na chuť, ale nezdá se mi, že by mu tento fakt nějak uškodil.
Po přelití z lahve do sklenice byl v tomto pivu klasicky čiré, zlaté barvy cítit chmel i slad a čeřila se hustá, bílá, pomalu postupně opadávající pěna.
Střední, příjemný říz čechrá umírněně kulatě sladovou chuť s jemně hořkým zakončením. Ve sladu je cítit trocha ovocitosti i mladiny, ale v celkem nerušivé míře. Po stránce harmonie mi Bertold připadal průměrný - chuti nebyly ani vyloženě oddělené či nesoudržné, ale ani dokonale ladně propojené. Díky celkem příjemnému projevu sladu je Bertold celkem slušně pitelný a působí poměrně osvěžujícím dojmem.
Za cenu pod 10 Kč lze jen těžko čekat nějaký sofistikovaný útok na vaše chuťové buňky, úspěchem je už fakt, že pivo chutná a je celkem pitelné. Celkově bych Bertold světlý výčepní ohodnotil slovy: nic světoborného, ale v rámci ceny je kvalita obstojná.