Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >Černá Hora Refresh - limetka + pomeranč
míchaný nápoj z piva 
4
Redaktor
PanVrchni
,
31.10.2016
lahev (zakoupena v restauraci U Černínů, Praha 9-Vinoř)
Černá Hora Refresh s příchutí limetky a pomeranče je druhou novinkou z pivovaru v Černé Hoře.
Po přelití do sklenice tato novinky voněla nasládle limetkovou vůní a vyšuměla a rychle opadla řídká, téměř limonádová pěna.
Barvu nápoje bych opsal jako zatlumeně slámovou.
Chuť je podobně jako u Černé Hory brusinka + grep dosti jednoznačná a zcela jí dominuje nasládle limonádový vjem (trocha limetky a více pomeranče). Pivní složka je téměř nezřetelná a vlastně se projevuje jen tím, že nápoj není tak sladký jako klasická limonáda.
Černá Hora Refresh limetka + pomeranč je tedy poměrně dosti sladký radler, chuťově výrazně tíhnoucí k limonádě, jíž se také blíží jeho pitelnost.
Jednoznačně nejpovedenější pivko z příbramského pivovaru. Jedná se o ALE s typicky citrusovou vůní, zaobleným tělem a výbornou pitelností. Zvláštností je silná pěna, standardně očekávaná u spodně kvašených ležáků.
Velice pitelné a elegantní pivo...více slov je zbytečných, v dnešní záplavě ejlů je potřeba spíše ochutnávat než číst stovky recenzí. Tato APA mne velmi oslovila a hodnotím vysoko.
Nový radler z Černé Hory se jmenuje Refresh - brusinka + grep.
Opravdu voní nasládle brusinkovou vůní, nesoucí se nad světle růžovou poměrně stabilní pěnou. Narůžovělá barva nápoje mi pak nejvíce připomínala grepovou dužinu.
Chuti zcela dominuje násládle brusinková chuť, kterou se nepříliš úspěšně snaží mírnit stopa grepové a chmelové hořkosti.
Sice to není vodové, ale na mě bohužel přeci jen příliš limonádové.
Taktéž "céočkový" říz je spíše limonádový a rovněžtak průměrná pitelnost.
Jak vyplývá z výše řečeného, Černá Hora Refresh - brusinka + grep je radler dosti limonádového charakteru, což někomu jistě může vyhovovat, mně však moc ne.
Moc dobré pivo! Velice příjemné plné sladové tělíčko zakončené nevtíravou hořkostí. Krásná zlatá barva a kvalitní pěna. U takového piva lze vydržet v pohodě celý večer, a ráno vstáváte s chutí na další - to se moc často nestává...
Zřejmě především na vývoz je určeno nymburské pivo Gold Bohemia beer o 3,5% alkoholu, jež jsem zakoupil v Normě.
Vonělo nasládlou, trošku pasteračně "zapařenou" a drobátko chmelovou vůní. Barva čirého piva byla (až překvapivě sytě) zlatá; pěna spíše řidší, pomalu postupně klesající.
Chuť po napití začíná jemně nasládlým sladem se současně nastupující ne příliš intenzivní hořkostí. Slad hořkosti poměrně rychle přenechá místo - během jeho "mizení ze scény" může vzniknou i pocit vodovosti. V hořkosti se chvílemi velmi nenápadně zjeví aroma patrně Žateckého poloraného červeňáku.
Provázání chutí působí spíše průměrně harmonicky, avšak jako celek je to obstojně pitelné.
Gold Bohemia beer v provedení 3,5% alkoholu je tedy víceméně klasický výčepní počin z Nymburka - dá se snadno pít, zažene žízeň a pivovar se nemusí stydět nazývat jej pivem. Oceňuji též, že pivovar zapracoval na vzhledu plechovek, které bývaly dost otřesné.
Až z daleké Šumavy mi byla přivezena lahev světlé desítky Sušičák z pivovaru U Švelchů.
Její barva se po přelití do půllitru projevila jako opravdu velmi zakalená kvasnicemi, řekl bych až dřevová.
A "kvasnicová jízda" pokračuje i ve vůni, zde ovšem méně úspěšně - kvasnice se zde projevují mírně nakysle až "jogurtovou" vůní, do níž mírně promlová slad a špetka kořenitého aroma chmele.
Středně hustá bílá pěna poměrně rychle opadla na 2 - 3 mm, pak už držela.
V ústech se sušická desítka uvedla táhle nasládlým sladem se stopou chlebovosti, obkružovaným slabou hořkostí (spíše chmelovým aroma) a znatelnou kyselinkou.
Stopa "jogurtu", znatelná ve vůni, je lehce přitomna i v chuti (patrně něco "zaskřípalo" při kvašení); naštěstí nedá moc práce ji přepít.
Pivo je živé, i přes chyby dobře pitelné a kyselinka ho oživuje.
Jak by řekl uhlobaron pan Ptáček: "Mě to baví". Jsou tam chyby, ale není to sterilní fádní europivo, ani často vídané minipivovarsky unifikované "lehce obilné prázdno".
Nevím, jestli byla chyba jen v této várce, ale když jsem se s ní smířil, pak mě sušičák pobavil a potěšil.
Karásek a Stülpner - Stülpnerova polotmavá 13°
polotmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
24.10.2016
PET lahev z pivovaru Karásek a Stülpner
Byl jsem podarován PET lahví Stülpnerovy polotmavé třináctky z chomutovského pivovaru Karásek a Stülpner.
Po přelití do sklenice voněla slabší, ale příjemnou chlebovo-nasládlou vůní. Světle béžová, poměrně hustá pěna při prvním přelití dobře držela, při dalších však už hůře.
Pivo bylo mírně zakalené, měděné barvy, proti světlu rudnoucí.
V chuti mě uvítal příjemný nepřeslazený nástup opražené chlebové kůrky, záhy vystřídaný jemně karamelově nasládlým sladem, který následně ustoupil harmonicky napojené hořké zakončující vlně, v níž se o hořkost stará především chmel, ale slabě i též lehounký tón kávy.
Spojení s nepatrnou kyselinkou v některých doušcích přineslo až lehce ovocitý či tříslovinný dojem - oživující a nerušivý.
Celému průběhu chuti nenápadně sekundují kvasnice.
Chutě nenuceně spolupracují, říz je svěží a přirozený a pitelnost velmi dobrá.
Stülpnerova polotmavá 13 je tedy stručně řečeno velmi slušný a pitelný minipivovarský polotmavý speciál - bez chyb, s charakterem a za slušnou cenu.
Polička Otakar 11°
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
22.10.2016
čepované (restaurace Za vodou, Litomyšl)
Moje "přechutnávací tour" pokračuje a tentokrát se dostalo na světlou jedenáctku Otakar z Měšťanského pivovaru v Poličce.
Mé poznámky o jejích charakteristikách z konce roku 2016 obsahují toto: nasládlá a trochu aromaticky chmelová vůně, barva čirá, slámová, pěna spíše řidší - postupně se rozpadla na "ostrůvky", které zůstaly.
Chuť - nasládlý harmonický slad s troškou chlebovosti, pak aroma a mírnější hořkost patrně Žateckého poloraného červeňáku, které ale nedokáže úplně ukrotit sladové tělo.
To je zřetelně sladší, ale poměrně "lehké"; pivo je velmi harmonické a výborně pitelné.
S radostí shledávám, že jedenáctka Otakar je stále neokázalý, ale skvěle pitelný ležák, který si drží vysokou kvalitu, navíc se prodává za příznivou cenu.
Opravdový speciál, vůní, chutí i dozvukem. Velice povedená záležitost, odvozená sice od standardního Šeráka, ale vše je zde vyladěno i dotaženo (téměř) k dokonalosti. Jedná se o poměrně plnotučné, sladově sladké a zároveň příjemně chmelené pivo s voltáží kalibru, že se leckomu může plést jazyk už po druhém kousku.
Měli by ho začít dávat do lahví, a spokojenost bude úplná :)
Tak jsem přechutnal jedenáctku Zlatopramen (tento rok dokonce 2x), je tedy na čase aktualizovat 3 roky starou recenzi.
Vůně byla lehce zapařená (pasterační), mírně sladová a chmelová, pěna poměrně bohatá, špinavě bílá, barva sytě zlatá, čirá.
Chuťově se Zlatopramen projevuje středně plným sladem, nikterak ohromujícím svojí komplexností, ale též bez vad. Současně se rozjíždí hořkost, která se během vteřiny rozvine do drsnějšího projevu vyšší intenzity. Hořkost má trochu sklon ulpívat v ústech, ale nakonec nejde o nic dramatického.
Chutě jsou obstojně propojeny, a pitelnost je tak též celkem dobrá.
Z výše řečeného vyplývá, že Zlatopramen 11 je v rámci velkoprůmyslové produkce stále zcela ucházející jedenáctka, se kterou bych zřejmě dokázal i strávit celý večer.
Povedlo se, Gambinus zase chutná jako poctivé pivo. Příjemná dlouhá hořkost, vůně chmelu... A pak že to v G nejde!
Ač nejsem milovníkem tmavých piv, ze studijních důvodů jsem zakoupil. A kupodivu jsem rozhodně nebyl zklamán, proti např. Guinessu je toto pivo o hodně pitelnější. Barva černočerná, pěna krásně držela, vůně praženě-kávová, ale to vše se jaksi u tohoto stylu předpokládá. Chuť ovšem opravdu překvapující, tj. chutné, a zároveň vůbec nenakyslé pivo, jak jsem neprávem očekával. Takže spokojenost, a rád se k této položce budu vracet.
Richter Dunkel Weizen 15°
dunkel weizen
7
Redaktor
PanVrchni
,
18.10.2016
čepované (pivovarská restaurace Praha - Dvorce)
V pivovarské restauraci v Praze - Dvorcích jsem ochutnal tmavé pšeničné pivo Dunkel Weizen. Bohužel jsem přišel o fotografii, o to expresivnější tedy musím být při jeho popisu.
Pivo bylo neprůsvitné, kalné, tmavě hnědé barvy, hustá béžová pěna po donesení poklesla asi na 1 cm, pak už držela.
Nad pěnou se nesla vůně kvasnic s trošičkou kávy.
V chuti se uvede dosti plné, ale přesto ne sladké, spíše mírně banánově nasládlé tělo se zřetelnou linkou kvasnic a malou troškou jemné kávy. To se záhy zhoupne v lehounce karamelově a nepatrně kávově nahořklé, táhlé doznění. Do všeho promlouvají nenápadné kudrdlinky chmelového aroma a drobounká oživující kyselinka. Na úplném konci chuti, po mnoha vteřinách, jsem vnímal ještě skrytou, slabě kávovou tečku.
"Kávový" dojem se v dalších doušcích vytrácel ve prospěl jemně nasládlé až mírně karamelové a kvasnicové chuti.
Chutě jsou dokonale spojeny v jednu dlouhou vlnu, říz přirozený, plnost nenápadně vyšší a pitelnost ukrutná.
Pokud si chcete ověřit, že i patnáctka do vás může zahučet jak letní bouřka do potoka, Dunkel weizen od Richtera je to pravé pro vás.
Světe div se, na Starobrno medium (tedy jedenáctku) jsem ještě nenapsal recenzi - je tedy čas to napravit. Hned na úvod musím zdůraznit, že se jedná o recenci na aktuální chuť a vůbec nevylučuji (spíš si to myslím), že pivo v minulosti chutnalo trochu jinak.
Po přelití do půllitru tedy "Starobahno" vonělo nasládlou a chmelově aromatickou (mírně voňavou i kořenitou), po vyšumění pěny i trochu chlebovou vůní.
Středně hustá pěna špinavě bílé barvy byla nepravidelná, ale celkem stabilní, barva zatlumeně zlatá, čirá.
A nyní o chuti - ta je po napití příjemně chlebová i táhle nasládlá, do čehož vstupuje hořkost - částečně aromatická, v některých doušcích jakoby "náhodně" jevící sklon k ulpění - nikdy ale nejde o nic fatálního.
Sladovost není tak zatěžkaná a "ulepená", jak jsem byl u Starobrna zvyklý, dokonce musím říct, že ji zřetelná a příjemná chmelově aromatická hořkost hezky vyvažuje.
Dovolím si být ještě troufalejší a tvrdit, že Starobrno Medium je v současné formě slušně harmonické i pitelné a v rámci velkoprůmyslových piv nadprůměrné.
Staropramen Sládkova limonáda černý rybíz
nealkoholický sladový nápoj
6
Redaktor
PanVrchni
,
13.10.2016
plechovka (restaurace V lázních, Jílové u Prahy)
Nová verze Sládkovy limonády (takto sladového nápoje, jehož výrobu jsem popsal v recenzi na Sládkovu limonádu original) se vyrábí s příchutí černého rybízu, což je lehce znát jak ve vůni, tak samozřejmě především v barvě.
Sladina je s chutí ovocné složky pěkně spojena do osvěžujícího, nepřeslazeného nápoje. Taktéž chuť černého rybízu nijak nevyčnívá, naopak dodává jinak poněkud jednotvárnému projevu Sládkovy limonády original další, příjemný rozměr.
Sládkova limonáda ve verzi "černý rybíz" je tedy určitě mnohem více osvěžující i zdravější, než běžné sladké limonády a dokonce pitelnější, než leckteré nealko pivo. Dalším plusem je i téměř přírodní složení. Suma sumárum tedy příjemný počin.
V Albertu se začaly opět zjevovat lahve Radegastu temně hořkého, jehož původní recenze je již 2,5 roku stará a tak si zaslouží trochu "svěžího pohledu".
Po přelití do skla zavoněla nasládle, karamelově sladová a mírně chmelová vůně. Na hladině piva, jehož barvu jsem si označil jako "rudnoucí jantar", se nese středně hustá, světle okrová a poměrně trvanlivá pěna.
V chuti se zprvu předvede mírně nasládle karamelové tělo s rychle se napojující ostřejší chmelovou hořkostí. Tělo "vydrží" tak 3 vteřiny a pak už zůstane ona ostřejší hořkost v ústech osamocena.
Celkově ale tělo není nijak zvlášť plné a neobtěžovalo mě ani únavnou sladovostí, ani fádní plytkostí - zkrátka je dle mého soudu pro polotmavý ležák celkem dobře "trefené", jen se v něm sem tam ozve nepatrná a zvláštní "navoněnost".
Někomu by mohla vadit ta ostřejší hořkost, která jeví až sklon k ulpívání; snad se takto projevuje, aby pivo dostálo označení Temně hořký.
Jinak na mě tedy Radegast temně hořký působil vcelku dobře i přiměřeně pitelně. Zatím se mi zdá, že značka Radegast si z portfolia pivovarů Plzeňský Prazdroj (samozřejmě kromě Pilsner Urquel) asi nejvíc drží stavovskou čest a snahu nespadnout do kategorie "europiv".
Olivův pivovar - Kníže Václav 12°
pivo mnichovského typu
6
Redaktor
PanVrchni
,
11.10.2016
čepované (Olivův pivovar, Dolní Břežany)
Příležitostně vařeným pivem v dolnobřežanském Olivově pivovaru je speciál velmi českého až vlasteneckého názvu Kníže Václav, což je trochu paradoxně pivo mnichovského typu.
Toto čiré pivo barvy slabšího černého čaje vonělo jemně nasládle sladovou a trošičku topinkovou vůní. Světle okrová jemnější pěna pomalu postupně opadávala.
Chuťově se Kníže Václav po napití projevil jemně a nezatěžkaně nasládlým, mírně karamelovým sladem se slabou, příjemnou linkou opečeného chleba. Následovalo chmelově hořké a lehounce pražené doznění – zprvu méně nápadné, avšak s dalším pitím zřejmější a na konci doušku lehounce trpknoucí na patře.
Z chuti chvílemi bohužel vystupuje i slabá alkoholovost, která může soulad chutí poněkud narušit. Jinak je pivo středního řízu poměrně slušně pitelné.
Každopádně je Kníže Václav z Dolních Břežan poměrně osobitý, srozumitelný, nijak sladově těžký a celkem pitelný polotmavý speciál, prospěšný minimálně tím, že představuje v Čechách méně známý pivní styl.
Podřipský ale 11°
pale ale
7
Redaktor
PanVrchni
,
10.10.2016
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha)
Ejlová vlna doputovala i do krajiny pod Řípem, kde se ve Ctiněvsi nachází Podřipský pivovárek. Odsud jsem pil jedenáctku, zařazenou prostě jako „ale“ (já sám bych si ho troufl lehce upřesnit na pale ale).
Voněl příjemně mírně nasládle citrusovou vůní, barva byla téměř jantarová a dosti kvasnicově kalná; špinavě bílá pěna hustá a stabilní.
V chuti hned od začátku uvítá důrazná, ale příjemná chmelová nálož – vedle velmi důrazné hořkosti je tu i aroma grapefruitu a dalších citrusů. Pod hořkostí se doslova „dusí“ suché tělo s výraznou linkou kvasnic. Hořkost kromě krátkého vjemu uprostřed chuti (kdy se na chvíli zjeví onen sušší slad) vládne celému průběhu chuti a postará se i o výrazně táhlý chmelově hořký závěr.
Jedinou drobnou chybkou byl nepatrný pocit „prachu“ v ústech i v nose po napití.
Nasycenost nižší až střední, plnost průměrná, pitelnost velmi dobrá - tedy pro toho, komu nevadí opravdu hořké pivo.
Podřipský ale je tedy správně suchý a především velkoryse chmelený ejl, který mi činilo radost pít.
Od posledního ochutnání jsem pil ležák Gwern (dvanáctku) několikrát znovu a bohužel musím hodnocení trochu ponížit.
Méně příjemná kvasnicová vůně by se jistě dala odpustit, ale něco jakoby se ztratilo i z chuti - slad mi nyní připadá celkem průměrně zajímavý, hořkost tupější a snad dokonce nesoucí stopy extraktové trpkosti, a tak zůstává na výši především pitelnost.
Pochopitelně je Gwern stále o mnoho zajímavější, než většina velkoprůmyslové produkce, ale na minipivovarskou špičku zřetelně ztrácí.
Kostelecký vídeňák 12°
ležák vídeňského typu
6
Redaktor
PanVrchni
,
7.10.2016
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha)
Více či méně podařených ležáků vídeňského typu jsem v poslední době už pár ochutnal, proto jsem byl zvědavý, jak se povedl ten z Černokosteleckého pivovaru, zvaného též Šnajdr.
Kostelecký Vídeňák, toť pivo barvy rudnoucí mědi, vonící mírně karamelově nasládlou a trošku chmelovou vůní, jež mi bylo přineseno s pěkně mokrou, hustou a trvanlivou pěnou světle okrové barvy.
Chuť uvozuje nejprve jemně a lehce karamelově nasládlý slad se zřetelnou linkou topinek (myslím české topinky, ne „toasty“), dokonce bych si to troufl vyjádřit přesněji – topinek na sádle. Sladové tělo je středně plné, ladné a vyvážené a jemně chmelově aromatická hořkost ho pěkně harmonicky dokresluje.
V dalších doušcích se mírná nasládlost projevuje poněkud více, ale narozdíl od některých jiných počinů od Šnajdra to tentokrát nepůsobilo únavně, ale příjemně a svěže.
Řiz byl nižší, pitelnost velmi dobrá.
Kostelecký vídeňák je tedy opravdu vídeňák – a díky oné výrazné lince „topinek na sádle“ (jak jsem si ji pojmenoval) vídeňák osobitý a zajímavý. Osobitý možná do té míry, že ne zcela čistý, což mi ovšem nevadilo - jednak díky jeho harmonii a pitelnosti a snad též i proto, že „takyvídeňáky“, s nimiž jsem se poslední dobou setkával, byly o poznání méně zajímavé.
Doporučuji ochutnat! Toto je jiná liga, než veškeré výtvory této (jinak) velkochemičky. Je vidět, že když se chce, tak to jde. Skutečně velice příjemně chmelově aromatické, lahodně nahořklé pivo, při slepé degustaci bych jistě neuhádl značku. Oproti "sériové" patokové produkci nesmírný rozdíl...
pCh! - Pazdrát 11°
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
6.10.2016
čepované (kavárna Mezi řádky, Praha – Smíchov)
Světlý ležák Pazdrát z obnoveného pivovaru v Chříči čepují stabilně v kavárně Mezi řádky v Praze na Smíchově.
Jde o mírně kalné pivo světle zlaté barvy a krásné, krémově husté, špinavě bílé pěny. Nad ní se nese převážně kvasnicová vůně.
Chuti Pazdrátu vládne jemný a velmi harmonický slad s lehkou chlebovou, až nepatrně obilnou linkou a vstkutku takřka neznatelnou “opečenou” stopičkou. Postupně se dokonale ladně napojuje neagresivní, přirozená i jemně aromatická chmelová hořkost, která příjemně dozní.
Řiž piva byl spíš nižší, harmonie příkladná a pitelnost výborná.
Pazdrát je zkrátka výtečně vyladěný český ležák. „Jak prosté, milý Watsone,” a já dodám: „když se to umí”.
Olivův pivovar - Metuzalém 11°
pivo dusseldorfského typu (altbier)
6
Redaktor
PanVrchni
,
5.10.2016
čepované (Olivův pivovar, Dolní Břežany)
V Olivově pivovaru v Dolních Břežanech lze kromě klasických kousků příležitostně narazit i na nějaký v Čechách méně obvyklý styl. Tím je i altbier düsseldorfského typu, zde nazvaný Metuzalém a vařený na 11% EPM.
Toto pivo pryskyřicové až tmavě měděné barvy vonělo chmelově aromatickou i “pečeně” nasládlou vůní, nesoucí se nad špinavě bílou, kompaktní, hustou a jen pomaloučku opadávající pěnou.
Chuťově mě Metuzalém uvítal mírně karamelově nasládlým, až „opečeně topinkovým“ nástupem spolu s chmelovým aroma. Sladové tělo je středně plné a vyskytují se v něm jemné vlnky drobných chutí, které se mi ale těžko pojmenovávají.
Harmonický soulad sladu a chmele se příjemně přelívá na jazyku asi 3 – 4 vteřiny, načež odezní a dostaví se méně nápadně hořký, ke konci mírně trpknoucí závěr chuti.
Říz byl střední až mírně vyšší a pitelnost velmi dobrá.
Nuže – dolnobřežanský Metuzalém je pivem příjemným a v českém pivním rybníčku i neotřelým. Dle mého soudu jde o dobrý, ale patrně nikoliv nejlepší düsseldorfský altbier, který jsem pil. Poznámka na závěr – pivo je dle oficiálního letáčku „vařeno z vody s obsahem alkoholu 4,6%“. Udělejte mi radost a řekněte mi prosím, kde tato voda pramení!!
Velkopopovický Kozel Premium
světlý ležák
4
Redaktor
PanVrchni
,
4.10.2016
Restaurace U Černého Vola, Loretánské náměstí 1, Praha 1-Malá Strana
Kozla dvanáctku jsem opět pil v tradiční hospodě U Černého vola na Loretánském náměstí v Praze.
V současné formě je to i v čepované podobě „hladký“, bohužel též nudný ležák bez vad, ale i takřka bez nějakých charakteristických znaků. Hodně jsem se u něho zamýšlel, co má vlastně znamenat to "Premium" v názvu...
Se světlou jedenáctkou Podkováň jsem se již byl setkal vícekrát v čepované podobě, ovšem recenzovaný vzorek byla PET lahev z Billy, regálu s regionálními produkty.
Po přelití do půllitru zavolněla slabě sladová, tupější vůně, po opadnutí středně husté bílé pěny na nepatrný "lišej" (cca za 1 minutu) více sladová, trošku obilná a chmelová.
Barva piva byla sytě zlatá, pivo čiré.
V chuti jsem zaznamenal současný nástup hořkosti a pod ní i sladu. Hořkost byla zprvu vcelku chmelově aromatická, ale s přibývajícími doušky více a více extraktově trpká, což nakonec působilo rušivě a to i přes stále příjemný harmonický projev sladu.
Trpká extraktová hořkost bohužel sladu zřetelně utíká a pivo pak působí i poněkud "rozházeně", což škodí i pitelnosti, která se mi tak jevila pouze jako průměrná, což je u světlé jedenáctky bezesporu málo.
Vcelku mi jedenáctka Podkováň přinesla spíš mírné zklamání. Alespoň ta prodáváná v Bille se mi zdála příliš zjevně vařena "na cenu", v jejíž kategorii (30 Kč / 1,5 l) sice stále patří k tomu lepšímu, co lze v tomto obchodě z piv koupit, ale že bych se z ní posadil, to rozhodně ne.
Faltus - Kohout tmavý speciál 14°
tmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
1.10.2016
čepované (pivovar Faltus, Česká Třebová)
Tmavá piva jsou v Českotřebovském pivovaru Faltus zastoupena tmavou čtrnáctkou Kohout, pivem temně rudohnědé barvy, decentně kávové vůně a světle okrové, řidší, ale celkem stabilní pěny.
V chuti se tmavá čtrnáctka Faltus uvedla příjemně kávovým a karamelově nasládlým nástupem, který se záhy rozvinul do středně plného, sladšího, ale nezatěžkaného těla.
O závěr chuti se postarala decentní hořkost převážně pražená a malinko i chmelová.
Říz byl střední, chutě – jak už je u Faltusu zvykem – velmi dobře sladěné, žádná chuť nevyčnívá ani „neutíká“ a pitelnost velmi dobrá.
Pro toho, kdo má rád tmavé speciály se sladším tělem, je tedy tmavá 14 Faltus určitě dobrá volba. Jinak se dá brát i jako přísěvek na téma „tmavé pivo = sladké pivo?“
Zde by odpověď rozhodně zněla ANO.