Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Chápu, že dříve nebyl skoro žádný výběr mezi pivy, tak Plzeň snadno kralovala... V dnešní době malých pivovarů se nám ale nabízí tolik chuťových zážitků, že nevidím důvod proč se k ní vracet. Piji pouze jako menší zlo - tj jen když někde čepují Staropramen, Gambrinus, Krušovice, nebo teď už bohužel i Kozla...
Tak tohle je opravdu kocour mezi pivy ;-) Nelze mu téměř nic vytknout - snad jen to, že ho málokde čepují.
Faltus - Milota 11°
red ale 
7
Redaktor
PanVrchni
,
30.9.2016
čepované (pivovar Faltus, Česká Třebová)
Red ale „Milota“ z pivovaru Faltus (tedy nikoliv IPA, jak se domníval štamgast strom), byl asi tím nejpodařenějším, co jsem zde pil. Voněl příjemně citrusovou vůní, do níž ovšem promlouvala mírná nakyslost – pivo jsem pil sice v poledne, ale stejně by si na čerstvost čepovaného piva měl dát personál pozor (viz podobná zkušenost s desítkou Kohout), o to více, že se na stěnách restaurace pyšní cenami časopisu Pivo, beer & ale.
Ale zpět k Milotovi: jeho středně hustá, stabilní, světle okrová pěna s „krustičkou“, seděla na matném moku barvy narudlé mědi.
V chuti mě uvítal sušší, příjemně a harmonicky ovocitý slad s elegantně navazující mírně grepovou hořkostí, která se decentně a příjemně protáhne do přirozeně hořkého doznění. Chutí se též táhne velmi mírná „toustová“ linka a nepatrná stopička kvasnic.
Nasycenost i plnost střední, pitelnost výborná.
Není třeba dalších slov: Jedenáctka red ale Milota je zkrátka pěkně vyvážený, stylově čistý a nadmíru pitelný ejl.
Faltus - Českotřebovská pšenka 11°
pšeničné pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
29.9.2016
čepované (pivovar Faltus, Česká Třebová)
Pšeničné pivo se stalo v nabídce malých pivovarů takřka standardem. A nejinak je tomu v případě pivovaru Faltus v České Třebové. Jejich pšeničná jedenáctka, takto zcela kalné pivo meruňkové barvy, voněla svěže ovocitě hřebíčkovou vůní a seděla nad ní středně hustá, bílá a poměrně trvanlivá pěna.
V chuti mě tato pšenice zaujala zřetelně ovocitě, až téměř „šťavnatě“ ovocitým (i citrusovým) tělem – na běžná měřítka pšenic, které jsem dosud pil, určitě nadprůměrně ovocitým, ale nikoliv rušivě. Chuť je, jak už napovídá barva, „zhutňována“ kvasnicemi.
Jemná linka hřebíčku je taktéž přítomna a spolu s minimální hořkostí, výbornou harmonií a přirozeným řízem zajišťují velmi dobrou pitelnost.
Celkově je tedy Českotřebovská pšenka (tak zní oficiální název piva) příjemným, osobitým a pitelným pšeničným pivem.
Miluji dobrá piva a toto mezi ně určitě patří.Má své osobité kouzlo,jemně hořkou výbornou chuť.Cena piva je přijatelné,jen s dostupností je to horší,málokde ho prodávají.Pivo se hodí na oslavy, ke grilování,nebo prostě jen tak jako odměna po práci.Všem ho mohu doporučit.
Letní ejl s lehkou obilnou chutí, výrazným chmelením (které je možná až ku škodě) s tóny grepů, grepové kůry, trávy i květin. Jeden - dva "kousky" v pohodě, pak už únavné, což je u tohoto druhu piva spíš mínus.
Nejlepší valašské pivo, na které si s radostí zajdu od rožnovského pivovaru. Pokud máte cestu Valašskem rozhodně stojí za čas a chut
Faltus - Kohout světlý ležák 11°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
27.9.2016
čepované (pivovar Faltus, Česká Třebová)
Světlá jedenáctka Kohout z pivovaru Faltus v České Třebové mi byla přinesena ve sklenici, v níž se obvykle servíruje pšeničné pivo. Nu, nevadí, říkám si a přibližuji nos ke středně husté, špinavě bílé a stabilní pěně, abych cítil vůni. Ta byla ovšem velmi nenápadná, takřka nepřítomná.
Dojem poopravuje sytě zlatá, čirá barva.
V chuti se jedenáctka Kohout projevuje velmi harmonickým, jemnějším sladem s jemnou až střední chmelovou hořkostí, což dohromady ústí v příjemnou stopu chlebovosti a jemně aromaticky hořký závěr.
Chutě příkladně harmonicky spolupracují a tak se i přes spíše „ukázněný“ projev pivo pije samo, čemuž přispívá i nižší, přirozený říz.
Celkově je tedy Kohout skvěle pitelný, harmonický a „hladký“ ležák, chuťově ovšem tak čistý, že by mu dle mého soudu prospělo trochu více osobitosti. Potenciál na to rozhodně má.
Faltus - Kohout světlé výčepní 10°
světlé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
26.9.2016
čepované (pivovar Faltus, Česká Třebová)
Základní nabídkou pivovaru Faltus z České Třebové představuje světlá výčepní desítka Kohout – čiré pivo slámové barvy se středně hustou, stabilní bílou pěnou. Bohužel přede mnou desítku asi dlouho nikdo neměl, protože byla zřetelně cítit nakyslostí piva ležícího delší dobu v trubkách – škoda.
Chuťově se projevuje jemným a ladným sladem, ve vteřině následovaným příjemnou chmelovou hořkostí střední úrovně. Slad je s chmelem bezvadně propojen, vše působí nenuceně a velmi pitelně.
Výčepní Faltus Kohout je tedy čistá, přímočará a bezvadně pitelná desítka o pouhých 3,9% alkoholu, nadto za rozumný peníz – co chtít víc?
Beznoska Chmelová devítka 9°
světlé výčepní pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
24.9.2016
čepované (pivovar Beznoska)
Zřejmě pro delší celovečerní pití nebo jako lehčí letní pivo je v pivovaru Beznoska míněna Chmelová devítka.
Mírně překvapující je u ní vyšší barva připomínající lesní med (pivo je jen mírně zakalené). V zajímavé, intenzivní vůni lze cítit mírně „připálený“ slad, též chmel až do mírně ovocitého projevu i kvasnice.
Též hustá, kompaktní, bílá pěna není z kategorie tuctových.
Chuťově se pivo uvedlo současným nástupem jemnějšího sladu a zřetelného chmelu, pak následovala krásně chlebová vlna a za ní příjemné, mírně ostřejší, chmelově hořké doznění. Pivo je mírně sušší (nikoliv prázdné nebo vodové), což prospívá pitelnosti.
V chuti se občas vynořuje také drobná stopa „připálenosti“, znatelná již z vůně, ale téměř neruší. Příjemný dojem doplňuje přirozený, jemnější říz.
Devítka od Beznosky je tedy neotřelé, přitom velmi chutné výčepní pivo, které vám ukáže, jaká kouzla se dají dělat s pouhými 9% EPM.
Skvěle pitelné pivo. Má moc příjemnou lehčí jemnou chuť. Překvapivě nízká cena a super dostupnost. Někomu může vyhovovat menší balení. Určitě mohu doporučit, stojí za vyzkoušení.
Výborné pro večerní posezení, vyhovuje mi menší lahev 0,4 l protože nejsem velký piják. U nás těžko k sehnání, ani velké Tesco ho nevede. Cena by mohla být nižší vzhledem k menšímu obsahu.
V pražském pivovaru Beznoska samozřejmě nalezneme i českou klasiku, světlý ležák dvanáctku, takto mírně kalné pivo slámové barvy s kompaktní bílou a středně hustou pěnou, která jen pomalu opadávala.
Nad ní se nese méně nápadná sladovo-chlebová vůně.
Po napití se pivo projevilo velice kultivovaným nástupem sladu spolu s mírnější chmelovou hořkostí, které se spolu rozlijí do střední plnosti. O závěr chuti se stará jemně hořké doznění.
Dále se v chuti sem tam ozve lehoulinká „připálenost“ i sotva znatelná obilnost.
Říz byl poněkud slabší a pitelnost výborná.
Nuže, světlý ležák Beznoska je příjemný a pitelný minipivovarský ležák s charakterem. Hlavním a nejpříjemnějším zážitkem z něho pro mě byla harmonická spolupráce sladu a chmele.
Liberecký Starosta 11°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
22.9.2016
restaurace Florián (Jílové u Prahy)
Dnes bude recenze velmi stručná. Světlý ležák (jedenáctku) Starosta nebo též Liberecký starosta jsem pil v restauraci Florián v Jílovém u Prahy.
Jde o pivo klasických atributů pro světlý ležák – zlatavé barvy, bílé, poměrně husté pěny a mírně sladovo-chmelové vůně.
Chuťově je Starosta nenápadný, ale velmi harmonický a pitelný ležák, kde lze zaznamenat „medově-kořenitý“ projev, tak typický pro piva značky Konrád.
Proto bych i původ Starosty tipnul umístit do libereckého/vratislavického pivovaru, vařícího piva Konrád. A v rámci průmyslových piv jde o solidní, příjemný ležák, se kterým lze bez potíží strávit celý večer.
Beznoska - Vídeňák 12°
ležák vídeňského typu
5
Redaktor
PanVrchni
,
20.9.2016
čepované (pivovar Beznoska)
Minipivovar s restaurací Beznoska je sice skrytý v méně známé části Prahy, ale svoji klientelu už si našel. Ve stabilní produkci nabízí několik piv, z nichž se dnes zaměřím na Vídeňský ležák o 12% EPM.
Ten je mírně kalný a relativně světlý, prakticky zlaté až mírně medové barvy s pěnou sice hustou, ovšem rychle opadnuvší na cca půlcentimetrový „kobereček“. V pěně voněl nasládle, po opadnutí též mírně chlebově.
Chuť reprezentuje nasládlé a mírně chlebové středně plné tělo s velmi jemnou linkou připomínající housku opečenou na másle. Hořkost byla mírná, spíše jen dodávala pivu lehce aromatický „rámec“.
Slabší, přirozený říz a harmonický dojem pomáhají dobré pitelnosti.
Již tón recenze naznačuje celkový dojem - Vídeňák z Proseka je sice čistým a pitelným pivem bez chyb, ale na druhou stranu mě nijak mimořádně nezaujal.
Se zájmem jsem zakoupil k ochutnání polotmavou dvanáctku Gambrinus, k níž jsem se dosud ne a ne dostat. Ovšem přestože se toto pivo může pyšnit pěknou rudohnědou až granátovou barvou, mirně karamelový a dosti pasterační odér očekávání krotí. Středně hustá béžová pěna poměrně rychle opadla na cca 2 – 3 mm, pak už držela.
Co říci o chuti? Ehm, no... Nejpve lehce kávový a chmelově-extraktový nástup. Pod ním dosti fádní, nezajímavé, nesladké tělo a následně nevábné suše natrklpe hořké zakončení.
Chutě nejsou nijak skvěle spojeny a pitelnost tak padá hodně dolů. Na spíše vyšším řízu se dle mého soudu podílí i sycení CO2.
Slovo na závěr: Gambrinus polotmavá dvanáctka se mi jeví jako dosti nepodařený pokus o proniknutí do světa polotmavých piv. Pivo paradoxně nemá skoro žádné obvyklé „polotmavé“ přednosti, přitom však má sníženou pitelnost.
Extra hořká dvanáctka z pražského pivovaru Kolčavka by měl být více chmelený ležák. Každopádně jsou v pivu téměř jistě nějaké tmavší slady. To je zřetelné už ze tří „nechuťových“ atributů piva: z vůně: v níž se nese trochu nasládlý slad, malinko káva, chmel i kvasnice, ze světle okrové pěny (středně husté a stabilní) i z mírně zakalené barvy, která mi připomínala rudnoucí jantar.
Chuť tyto dojmy potvrzuje – rozvine se poměrně plné, mírně „polotmavě“ nasládlé (ale nepříliš sladké) tělo s jemnou linkou opečeného chleba. Na tyto tóny záhy naváže chmelová hořkost, o níž rozhodně nemohu říct, že by působila nějak extra důrazně, řekl bych spíš „střední úrovně“.
Připadalo mi, že se tělo docela podobalo polotmavému Protivínskému Granátu. Vše doplňuje decentní linka kvasnic, říz byl střední, přirozený a pitelnost velmi dobrá.
Celkově je „Extra hořká 12“ z Kolčavky harmonický, dobrý a pitelný ležák s charakterem, ovšem víc než extra chmelení mě na něm upoutalo ladné a komplexní tělo.
Žamberecký kanec světlé 13°
světlé speciální pivo
1
Štamgast
Kalle
,
15.9.2016
Koupen u výčepu, odvezen 10 km a otevřen ten stejný večer.
V hospodě dobré, ale v lahvi PATOK, otřesný zážitek pro manželku co řídila a okamžitě vše vyplivla.
10 lahví 4 druhy Kanců – Divočáků a všechny poničili i kompost! (Pouhých 10 km a 30 min po zakoupení).
Kolčavka - černá 13°
tmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
14.9.2016
čepované (pivovar Kolčavka, Praha)
„Černá“ třináctka z pivovaru na Kolčavce je pivem temně rudohnědé a částečně průsvitné (tedy nikoliv černé) barvy a lákavě husté, naprosto stabilní pěny okrové barvy vonící po kávě a kvasnicích.
Chuť charakterizuje velmi harmonické, poměrně plné, ale nezatěžkané tělo se stopou kávy, trochou tmavého ovoce a jemné, ale zcela zřetelné „smetanové“ linky (oficiální popis piva si tedy nevymýšlí). Vše obkružuje a zakončuje jemná chmelová (nikoliv pražená) hořkost.
Pivo je skvěle vyvážené a pitelné, z chuti nevyčnívá žádná přehnaná praženost či nasládlost a kdyby na takovéto pivo někdo použil reklamní výraz „sametové pohlazení“, nepřipadalo by mi to ani moc přehnané.
Zkrátka – černá 13 Kolčavka je jedno z nejladnějších a nejpitelnějších tmavých piv, která jsem kdy pil. Malinká výhrada směřuje jen k názvu, pivu by zřejmě lépe slušelo označení „tmavé“.
4,5% alc.; ve složení chmelové produkty
Nepříliš vyvedený světlý ležák se znatelnou obilností. Neharmonická záležitost - slad a chmel spolu nejsou příliš dobře propojeny.
Světlý ležák s lehce obilnou vůní i chutí, což je samozřejmě výrobní vada.
Jinak "se to vcelku dá".
Chutovy projev na me prilis plochy,pripominajici Bernarda.Tedy-dominantni horkost,nevyvazena jinym dojmem.Horka piva mam rad, ale ne tohoto typu.Je to bohuzel horkost sprostsiho razu.
Pivovar na Kolčavce v Praze u Balabenky vaří celou řadu piv, a nechybí zde samozřejmě obvyklý světlý ležák v několika variantách, zde o 11% EPM.
Voněl převážně po kvasnicích, barva zcela kalného až matného piva připomínala meruňky; velmi lákavě působila mokrá, bílá, hustá a trvanlivá pěna.
V chuti se harmonicky spojuje jemný ladný slad notně „zhustěný“ pořádnou porcí kvasnic a harmonicky obkružovaný jemnější chmelovou hořkostí. Ta se také postará o mírnější hořké doznění.
Říž byl celkem umírněný, harmonie výborná a pitelnost excelentní. Zkrátka – jedenáctka Kolčavka je jednoduchý, čistý, vyvážený minipivovarský ležák, jako stvořený pro celovečerní pití.
Tělnatější, nesladký polotmavý speciál o středním řízu a vhodně zvoleným chmelením střední intenzity.
Pitelnost velmi dobrá.
Znovu ochutnávám Bernarda 12 a shledávám s potěšením, že jde o stále stejně kvalitní a osobitý ležák.
Žádný výkyv v kvalitě nepozoruji, ovšem je pravdou, že Bernard je podle všeho citlivější na péči o výčepní zařízení (což se samozřejmě netýká lahvové verze, kterou jsem koštoval).
Zřejmě nejlepší nealko-pivo, co jsem kdy ochutnal. Sice nevím, jak přesně zelený ječmen chutná, ale proti normálnímu Birellu to byl podstatný rozdíl v pozitivním směru. V Plzni v poslední době ukazují, že by to prostě šlo lépe (viz i nový G-12), takže nevím, v čem je takový problém, hodit na trh lepší piva.
Klasický minipivovarský nefiltrovaný standard, ale ničím jiným toto pivo nezaujme. Tím pádem je sice dobře pitelné, nicméně zcela nevýrazné v dnešní záplavě "dravců" na trhu. Přirovnal bych ho svou umírněností k Budvaru v rámci velkochemiček - majestátní, nevykolejitelný, ale do špičky mu přece jen něco chybí.
Valášek - IPA 15°
India pale ale („IPA“)
4
Redaktor
PanVrchni
,
9.9.2016
Čepované (Restaurace U Šumavy, Praha)
Valášek IPA jsem popil v restauraci U Šumavy v Praze. Tato IPA ze Vsetína voněla nasládle ovocitou vůní s trochou grapefruitu a nad kalným pivem měděné barvy seděla čepice špinavě bílé, husté a trvanlivé pěny.
V chuti ihned upoutá opravdu hodně sladové, sladce naovocnatělé až „bonbónové“ tělo, které nedokáží ukrotit ani americké chmely (jichž ovšem i tak není v pivu žádný nadbytek). A jelikož ani říz nebyl z nejvyšších, nakonec mi příliš sladká plnost zůstala – i přes zřetelné aromaticky hořké zakončení – jako hlavní zážitek z chuti. Pivo jsem bez potíží dopil, ale další už jsem neviděl důvod pít – tolik asi k pitelnosti.
Zde musím bohužel natvrdo říct, že Valášek IPAje typický český „ležáko-ejl“ s nadmíru sladovým tělem. V současné formě by snad bylo lepší, kdyby toto pivo bylo prodáváno jako lépe chmelený polotmavý speciál.
Tělnatější, méně chmelený ležák se slušnou pitelností. Přímočarý, čistý, neúnavný.
Co si více přát?
Světlý ležák s plnějším tělem, středním řízem, příjemnou sladovou nasládlostí a zemitě peprným chmelovým dojezdem. Rozhodně doporučuji k ochutnání.
Nyní budu hodnotit "horkou" novinku na trhu, kterou je Bažant 73 - pivo, které je na Slovensku k zakoupení v buclaté retroláhvi, a je údajně vařeno podle nejstaršího dostupného receptu z roku 1973. Ochutnal jsem obě varianty, láhev i čepované. Hodnotím obě přibližně stejně, a to - bohužel - nic moc. Ve vůni i chuti se dost nesnesitelně projevuje ona heinkenská připálenost, která velmi sráží celkovou pitelnost. Jinak by to bylo příjemně sladové až nasládlé pivo s krásnou pěnou, ale ta připálenost je nepřepitelná. Oproti klasickému Bažantu tedy žádný zázrak.
Dosti prokvašený světlý ležák, chuťově sice čistý, slušně pitelný, ale nijak zvláště zapamatovatelný.
PET přivezena přímo z pivovaru, přesto prosta jakéhokoli označení o složení, datu doporučené spotřeby, atd.
Šariš Jantarový ležák
polotmavý ležák 
5
Redaktor
PanVrchni
,
7.9.2016
Restaurace U Jagušky, Praha - Palmovka
V edici Volba sládků představil Plzeňský Prazdroj na září Jantarový ležák Šariš. Tedy – jantarový, no... mně tedy jeho barva připomínala spíš černý čaj.
Voněl ovocitě nasládlou vůní, nikoliv nepřipomínající rybíz. Pěna světle okrové barvy byla hustá a dosti stabilní, po cca 10 minutách z valné části opadla a začala tvořit „ostrůvky”.
Chuť se vyznačuje plnějším, mírně ovocitě (jakoby „šťavnatě”) nasládlým sladem s drobounkou stopičkou „stařinky” a nepatrnou chmelovou hořkostí. Nějaké výrazné tóny karamelu či kávy nečekejte.
Ke cti pivu slouží, že slad není příliš „zatěžkaný” (i když není vyloženě elegantní) a že je celkem harmonické a pitelné.
Vcelku má Jantarový Šariš jistě víc charakteru, než většina obvyklých velkoprůmyslových ležáků a vychlazený bych jej při vhodném tempu dokázal požívat celý večer.
Poznámka na závěr: z celé edice Volba sládků mám zatím pocit velmi neodvážné „mírné inovace v mezích zákona“ – zatím jsem v ní nezažil něco opravdu zajímavého a celé to působí dojmem „nabídneme něco specifického, ale tak, aby to vyhovělo všem“. Což asi nebude ta nejlepší cesta...
Pivní nabídka ve známé pražské kavárně Na kus řeči na Pankráci byla vhodně doplněna o piva z pivovaru Chříč, mj. o stout zvaný Nebožtík v lahvové podobě.
Ten po přelití do sklenice voněl po hořké čokoládě a též trochu chmelovou i praženou vůní. Béžová, téměř krémově hustá a stabilní pěna dokresluje pěkný vizuální dojem daný velmi temně hnědou a prakticky neprůsvitnou barvou.
Chuti vládne středně plný, spíše sušší slad s náloží hořké čokolády, troškou tmavého lesního ovoce (ostružiny) a záhy se rozvinuvší kávovou a praženou linkou, později získávající na důrazu.
Důrazná, ale přitom příjemná pražená hořkost se posléze spojí se slabší hořkostí chmelovou do poměrně táhlého závěru, v němž se v praženosti může ozvat lehoulinká (ale prakticky nerušivá) nakyslá vlnka.
Pivo středního řízu a střední až mírně vyšší plnosti je pěkně harmonické a pozoruhodně dobře pitelné.
Nuže - Nebožtík z Chříče je a) opravdu stout, b) dobrý a pitelný stout, který se dá klidně pít celý večer. A už to je v tuzemských poměrech výkon hodný pochvaly.
Holba Brusinka s mátou
míchaný nápoj z piva
4
Redaktor
PanVrchni
,
5.9.2016
plechovka (Pivo a párek, Praha)
Krátkou řadu radlerů Holba doplňuje verze Brusinka s mátou, nápoj to grepové vůně i barvy (narůžovělá grepová dužina) a řidší, bílé pěny, rychle opadnuvší na tenkou vrstvičku.
Od úvodního napití zde dominuje nasládle ovocitá chuť spíš než brusinku připomínající Bonpari (bonbóny). Do toho promlouvá jemná, ale osvěžující linka máty, bohužel ne dost silná, aby vyvážila dle mého názoru nadprůměrnou sladkost (ta je asi méně nápadná, pijete-li tento nápoj hodně vychlazený, ale jinak výrazná).
Pivní složka je chuťově dost nezřetelná.
Na rozdíl od Holby Horské byliny mi verze Brusinka s mátou moc nejela a podle toho také hodnotím pitelnost.
Zkrátka Holba brusinka s mátou je vcelku nijak oslnivý radler, na němž je nejpříjemnější a nejvíce osvěžující stopa máty.
Holba Horské byliny
míchaný nápoj z piva
5
Redaktor
PanVrchni
,
3.9.2016
plechovka (Pivo a párek, Praha)
V Praze normálně téměř nedostupný pivní mix, zvaný Holba Horské byliny, jsem zakoupil v pivotéce Pivo a párek.
Po přelití do sklenice voněl limonádově citrusovou (grepovou) vůní, bílá pěna byla řidší a opadla cca za minutu na tenkou vrstvičku.
Žlutá barva lehce do zelena mi barvou připomněla seno.
Po napití se v ústech rozlije nasládlá limonádová chuť, pak lehounké zhoupnutí bylin (opravdu nedokáži poznat, jestli jsou "horské"). Záhy se přeci jen mírně prosadí nenápadná chuť piva a následně vše dozní v lehce (chmelově a bylinně) hořkém zakončení. Celý průběh chuti trvá tak 3 - 4 vteřiny.
Říz byl střední až vyšší a chutě vcelku dobře propojené - zkrátka Holba Horské byliny je mírně sladší, ale vcelku pitelný radler, u něhož však název vzbuzuje očekávání na poněkud originálnější chuť, než jaké se vám nakonec dostane.
V Tescu jsem zakoupil lahev piva Sedmý schod. Podle různých indicií (např. již dříve existující jiné žatecké pivo 7. schod, tvar lahve, prodej přímo v žatecké pivovarské prodejně, projev sladu, decentní, ale přirozené chmelení) si troufám s pravděpodobností hraničící s jistotou jako "domovinu" tohoto piva označit Žatecký pivovar, nicméně lahev i oficiální stránky jsou v tomto ohledu poněkud tajemné.
Jasněji působí zlatá, čirá barva a bílá, spíše řidší, postupně klesající pěna. Vůně piva je svěže sladová a mírně chmelově "kořenitá".
Chuti vládne nenápadně plný, ladný, lehce medově nasládlý až "voňavý" slad s decentním aroma chmele, které dává sladu harmonicky hranice, ale nikdy se nezhoupne ve výraznou hořkost.
Celkem jsou chutě harmonicky sladěné a spolu se středním řízem ústí ve velmi dobrou pitelnost.
Ať je to tedy s původem Sedmého schodu jak chce, jde o vyvážený, harmonický, čistý český ležák s velmi příjemným projevem sladu, velmi dobře pitelný a upomímající na to dobré ze žatecké produkce.