Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >Cechmistrovský Grunt - prémiový světlý ležák 12°
světlý ležák 
5
Znalec
Moro
,
30.7.2015
okénko (non-stop) ve Vyškovském pivovaru
Nová, na tři rmuty vařená položka z Vyškovského pivovaru.
Barva zlatá, pivo čiré.
Vůně nenápadně sladová s trochou chmele.
Po sladovém a lehounce nasládlém úvodu se přidává chmelová hořkost, která postupně nabývá na intenzitě. Tělo piva plné jen průměrně. Dojezd s hořkostí, která ulpívá v ústní dutině.
Chuťově poměrně přímočaré pivo, stylově čisté, bez rušivých vjemů.
Osobně mi chybí tradiční rukopis a osobitost vyškovských piv. Pro mě tedy fádnější položka.
Cvikov - Luž 10°
světlé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
30.7.2015
restaurace T-Anker, OD Kotva, Praha
Klasická minipivovarská desítka, toť světlé výčepní pivo „Luž“ ze Cvikova. Napojil jsem se jí v restauraci T-Anker na střeše obchodního domu Kotva v Praze.
Toto mírně kalné pivo slámové barvy vonělo obilně i kvasnicově a pěnilo hezkou, takřka krémovou, bílou a jen pomalu opadávající pěnou.
V chuti Luže se projevil jemný slad s obilím a trochou kvasnic, harmonicky uzavíraný chmelovou hořkostí s decentně „kopřivovým“ projevem. Hořkost se později mírně protáhne. Velmi slušné pitelnosti napomáhá i jemněší, neagresivní říz.
Vcelku je tedy Luž opravdu typickou minipivovarskou desítkou - jemný slad, trocha obilí a nevtíravá hořkost. Jde o pivo kvalitní, sladěné a pitelné, nicméně mi v něm chybí trocha osobitosti. Od řady jiných „obilně-troškukopřivových“ minipivovarských piv bych ji těžko rozeznával. Nemáte-li ovšem minipivovarská piva příliš napita, jistě můžete s cvikovskou Luží strávit velmi příjemný večer.
Točená jedenáctka Primátor je dle mých zkušeností nadprůměrná jedenáctka, která se výborně pije, má svěží chuť a vyváženou chmelovou chuť, která neomrzí. Chuťové buňky lační po dalším kousku. Hořkost je tak akorát, chuť je plná. Doporučuji.
Kupuji si občas i lahvovou jedenáctku Primátor, na té si však tolik nepochutnám, není špatná, ale oproti točené v ní chuťově něco chybí. Patrně várka sudového s lahovového se liší. I přesto si lahváče Primátora 11 kupuji, protože v supermarketu často lepšího piva za rozumnou cenu není a Primátor dle mé zkušenosti neurazí.
Krásně červená etiketa na lahvovém Patriotu mne na první pohled příjemně upoutala.
Po nalití do půllitru se vytvořila bohatá pěna, rychle z větší části opadla, to však není pro mne na závadu. Pivo má velice vyváženou plnou chuť, která sice nevyniká nějakým netradičním odstínem, ale je zcela zřejmé, že se jedná o kvalitně připravené pivo, které potěší každého klasického štamgasta.
Patriot je nadprůměrná jedenáctka s plnou chutí, kterou lze jedině doporučit. Více takových jedenáctek!
Můj zážitek z tohoto piva dosti tristní. Již po prvním doušku jsem věděl, že budu rád když je vůbec dopiju. Že jde o ležák bych nepoznal nebýt toho, že jsem si ho sám objednal, plností spíš mi připomínal desítku, max. jedenáctku. Chuťově patří k tomu, co se dnes označuje jako "unifikovaná chuť" velkokapacitních piv. Zde však musím řici, že s unifikovanou chutí jsem u Staropramenu počítal, tato však byla až odporná, nepřirozená, sterilní, až chemická.
Už nikdy více. Dle příspěvků výše k výrobě tohoto piva, se není čemu divit, že toto pivo lze pít jedině z nouze.
Svijany Kvasničák 13°
světlé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
27.7.2015
Restaurace Podolee, Podolská 445/40, Praha - Podolí
Světlá svijanská třináctka „kvasničák“ bývá celkem často „přestupní stanicí“ některých pivomilů z eurobřeček na kvalitnější a poctivěji vařená piva. Rozhodl jsem se na této stanici strávit několik chvil a popsat z ní svoje dojmy, a to v restauraci Podolee u Dvorců v Praze - Podolí.
Svijanský Kvasničák, pivo zlatavě slámové, „nečiré“ barvy, se v půllitru vrtěl pod špinavě bílou, středně hustou pěnou a voněl skutečně kvasnicemi, ale též nasládle sladově i mírně chmelově.
V chuti se rychle rozvine svěže sladové tělo s chmelovou aromatičností, která se po chvilce drsněji zatáhne až do náznaku ulpění, které je ale naštěstí velmi mírné. Mírně tupá složka hořkosti sice není příliš dobře napojena (ono to vlastně ani nejde), ale lze ji úspěšně ignorovat. Očekávané kvasnice jsem v chuti cítil maličko, spíše ji jen činily pestřejší a bohatší.
Slad má typicky „svijansky” nasládlý projev (pro mě v prvních cca 3 kouscích příjemný) a i díky spíše jemnějšímu až střednímu řízu je kvasničák pivem slušně pitelným.
Svijanský kvasničák je dle mého názoru nejlepší položka ze svijanského pivovaru, kterou si bez velké námahy a v přiměřeném množství dokážu celkem užít.
Desítka Kláštěr je nadprůměrné 10ti stupňové pivo, velice dobře pitelné pivo s vyváženou chutí - a to i v lahvové formě, kterou jsem měl k dispozici.
V záplavě produktů velkokapacitních pivovarů - Bráníků, Gambrunusů, Primusů apod. je Klášter zcela jistě desítka tak jak má být - a ne to co se s desetistupňovým pivem v posledních letech děje zvláště u velkých pivovarů - vodová nedobrá břečka, tzv. europivo
Zemské pivo 10° nefiltrované
světlé výčepní pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
24.7.2015
Café Kaldi, Vyšehradská 37, Praha
Zemský pivovar, dosud vařící svoje piva převážně v Chotěboři, nyní rekonstruuje léta chátrající starý dominikánský pivovar v srdci Braníku v Praze, za což mu patří velký dík.
Již klasickou položkou z jeho portfolia je Zemské pivo - nefiltrovaná desítka, jíž mají pravidelně na čepu v útulné kavárně Kaldi v Praze pod Botanickou zahradou na kraji Podskalí.
Zemská nefiltrovaná desítka osloví už nosní receptory krásně voňavě chmelově se sladovým “podkresem” a též oči nepřijdou zkrátka - hustá, krémově bílá, až tuhá pěna a zlato-medová, mírně zakalená barva jsou tím správným entrée pro velkorysé představéní, jež se záhy odehraje.
V chuti nás ihned sebevědomě uvítá nálož plného, lahodného a elegantního sladu, obkružovaná harmonicky napojenou chmelovou hořkostí střední až vyšší intenzity. Hořkost se plného těla těsně “přidržuje” a nikdy nezůstává v ústech osamocena.
Pivo je na desítku opravdu velmi hutné, přitom až “sametově” ladné a dobře pitelné. Tato napěchovaná desítka bez potíží snese srovnání s mnohým ležákem. To ovšem znamená, že na čisté hašení žízně nebo pití k práci by byla zemské nefiltrované desítky škoda.
Očekává-li někdo tradiční shrnutí recenze, tu je: Zemská nefiltrovaná desítka je mimořádně hutné, přitom však harmonické a vydatné světlé pivo. Nějaká ta korunka navíc se v tomto případě rozhodně vyplatí.
Tradiční strakonická značka piv Dudák má i svého tradičního prémiového reprezentanta: světlý ležák Dudák Premium (čili dvanáctku), jehož lahev jsem zakoupil ve strakonickém COOPu.
Po přelití obsahu lahve do sklenice se rozvinula čistá, sladovo-chmelová vůně; nad nápojem zlaté čiré barvy trůní čepice husté, bílé, trvanlivé pěny.
Chuti Dudáku dvanáctky vládne plný, lahodný slad s decentními náznaky medových tónů, rámovaný příjemnou nenásilně napojenou hořkostí, která v dalších doušcích trochu zdrsní a ozývá se důrazněji, než zpočátku.
Přesto je vše ladně a harmonicky propojeno a ústí tak ve vysokou pitelnost, podporovanou také přiměřeným a vytrvalým řízem.
Suma sumárum zde máme ve dvanáctce Dudáku Premium klasické dílo ze strakonického pivovaru - tedy moc pěkný, čistý, vyvážený a pitelný český ležák, nadto za příznivou cenu.
Veľmi dobré pivo, také sladkasté, výrazná plnosť v strede. Po predchádzajúcom ejle som nevedel presne určiť,chuť. Podotýkam bol to môj druhý výber.
Čapovali tu naraz 8 vzoriek a Ježek ma oslovil najviac.
Na druhý deň bolela hlava ale v ten večer som skúsil 11 druhov piva.:D
Pivo ktoré nie je extra navoňané, ale je prudko, ale prudko piteľné. Pre mňa labúžo.
Cena fajn čapujú 0,6l tak aj cena veľmi dobrá :).
Na leto fantázia! Na druhý deň, ani nebolela hlava a to som si dal nie jedno :)
Silné, sladově dominantní pivo s následnou příjemnou doznívající hořkostí. Celkem se dle mého názoru vymyká z portfolia Lobkowiczké rodiny, kde je preferována spíše primární hořkost (což ovšem není kritika!). Na rozdíl od europatoků zde opět definice piva výrobcem nelže, a plně ji potvrzuji. Je to dobré!
Vzhledem ke stáří a relativní stručností původní recenze jsem znovu přechutnal Primátor ležák 11° a seznal, že se od poslední ochutnávky zřejme leccos změnilo.
Světlý ležák Primátor voněl po přelití do sklenice chmelovou, trochu chlebovou vůní, jíž rušila jen mírná "kovost". Bílá pěna byla řidší a poměrně rychle opadla, více odpovídala zlatá čirá barva.
Hned hned v úvodu chuti jedenáctky Primátor se projevila hořkost, která vydržela po celou dobu trvání doušku, ale ke konci poněkud ulpěla. Trpknoucí ulpívání bylo v dalších doušcích už i nepříjemné. Dívám se na složení a vidím chmelové produky, přičemž ve starých poznámkách mám napsáno "žatecký chmel" - po něm ovšem nyní na obalu není ani památky. Tady se zřejmě trochu šetřilo...
Což je škoda, protože sladové tělo je příjemně chlebové, harmonické a ladné.
Dokážete-li u chuti sladového těla udržet svoji pozornost, bude pro vás Primátor 11° slušným a pitelným ležákem. Ovšem moje pozornost chtěnechtě sklouzávala k ulpívající "suché" isoextraktové hořkosti, která vjem dokázala spolehlivě pokazit.
Primátor jedenáctku pravidelně vídávám v Penny, kde je - kromě Pilsneru Urquell - i přes zmíněné nedostatky pravděpodobně nejlepším pivem. V jakékoliv silnější konkurenci by však ulpívající hořkost dala Primátoru 11 takový handicap, že by na dobré umístění nemohl pomýšlet.
Velmi jemně chmelené pivo, nenápadně naznačující potenciál silnějších sourozenců, završených vynikajícím Knížetem. Určitě nadprůměr na českém desítkovém trhu, standardně ho má v nabídce Tesco. Někdy je v chuti přítomna lehká nakyslost.
Ačkoliv jsem příznivcem Březňáka 10, v ležáku určitě nenajdu zalíbení. Vůně piva je málo výrazná, chuti chybí patřičná chmelová hořkost, správná barva už to nevytrhne. Snad když se trochu víc vychladí... Ale ne, raději si dáme jinou značku.
Černý speciál Pardubický Porter je výborné pivo neobyčejné chuti. Ačkoliv se jedná o 19ku, alkohol z tohoto piva není vůbec cítit, a i proto se pije velmi dobře - pak se nelze divit, že i pro zkušeného štamgasta může být setkání s tímto černým mokem dosti bolestivé po několika vypitých půllitrech. Jedná se však dle mého názoru o sváteční pivní aperitiv, který je třeba si řádně vychutnat v třetinkách po malých douškách... a klidně i v cukrárně k zákuskům, jak je doporučováno.
Dvanáctka Pernštejn je klasickým nadprůměrným ležákem, který si drží dobrou kvalitu za dobrou cenu. Plná chuť a nešizený výrobní postup dávají tomuto pivu dobrou pitelnost. Hořkost je nižší, hutnost a říz výborné. Mohu doporučit.
Toto "nízkotučné" pivo jsem svého času popíjel při práci a jako pracovní mok bývalo jakýmsi standardem, který neurazí. Po 2 nebo 3 letech jsem je zkusil znovu... a ejhle pivo připomíná odvar z vrbového proutí se špatnou pitelností. Měl jsem co dělat, abych lahváč dopil. Je smutné, kam to velké pivovary směřují. A ještě smutnější je, že štamgasti úderníci toto pivo v supermarketu stále tahají po kastlech, ačkoliv hned vedle mají řádově jinou ligu (např. Patriot) za stejnou cenu. Věrnost až za hrob může se zdáti být ctnost, v případě tekutiny Primus to však bohužel neplatí.
Volyňský Královák je jedenáctkou vařenou jen kousek od Volyně, ve Strakonicích, a jako takový nese typické znaky strakonických piv.
Po přelití z lahve voněl výrazně svěže sladově a trochu chmelově a na hladinu se vysloveně vyhrnula působivě hustá, bílá a jen velmi pomalu klesající pěna. Rovněž tak krásně plně zlatá barva průzračného piva činí vizuální dojem velmi lákavým.
V chuti Volyňského Králováku se projevil plný, příjemný, čistý slad s medovými tóny orámovaný jemnou přijemnou chmelovou hořkostí. Pivo je velmi harmonické, srozumitelné, "samo-pitelné" a je znát, že ho vařil někdo, kdo ví, co dělá.
Volyňský Královák je tedy tradičním dílem ze strakonického pivovaru: čistě provedený, příjemný a velmi pitelný český světlý ležák.
Zde vařené světlé ležáky jsou si dost podobné, což je na jednu stranu pochvala (vysoký standard strakonických piv od sládkové paní Vlkové je vyhlášený), na druhou stranu by možná nezaškodilo popustit uzdu fantazii a dát značkám i výraznější tvář, aby byly více odlišitelné.
V řadě světlých ležáků, vařených ve strakonickém pivovaru Dudák, zaujímá čestné místo Otavský zlatý ležák, jehož lahev jsem zakoupil ve strakonickém COOPu za příznivou cenu 14 Kč.
Po otevření lahve a při přelévání do sklenice se hned rozvinula hezká vůně sladu s trochou chmele a vyšuměla středně hustá, bílá a pomalu opadávající pěna.
Otavský zlatý ležák se opravdu může pyšnit dokonale zářivě zlatou, čirou barvou. Přiměřený, neokázalý říz zdvořile podporuje chuť. V ní se projeví plný, oblý až "hebký" a velmi příjemně kultivovaný slad, elegantně doprovázený mírnou chmelovou hořkostí.
Slad je v tomto pivo opravdu moc povedený a mohl by sloužit za příklad, jak by měla v českém ležáku vypadat čistá, plná a přitom neúnavná sladová složka.
Taktéž pitelnost Otavského zlatého ležáku je velmi dobrá, na svůj obsah alkoholu takřka výborná.
Světlá piva ze Strakonic jsou si charakterově podobná, ale v dobrém slova smyslu; síla Otavského zlatého ležáku leží ve velmi příjemném sladu, který dokáže obdivuhodně kombinovat plnost s pitelností a vstřícností. Jde tedy o velice příjemný, pitelný a chuťově čistý světlý ležák, který bych někdy moc rád ochutnal v čepované podobě.
Pivo Páter bývalo lepši. Momentálně nepříliš výrazné chuti, ničím nevyniká a nenadchne. Řekl bych, že zde pivovar sklouznul k masové výrobě, která se podepsala na kvalitě. Z produkcepivovaru bych raději dopručil jejich druhou jedenáctku - pivo Matouš, to se jim skutečně povedlo a je příjemně pitelné, s jemnými chuťovými charakteristikami.
Vynikající svrchně kvašené pivečko z Varnsdorfskeho pivovaru. Silná hořkost je po prvním doušku velice příjemná a pomalé popíjení se stává zážitkem a potěšením pro chuťové buňky. Chuť je plná s dozvukem citrusů. Nižší obsah alkoholu je ku prospěchu tomuto povedenému pivu. Kéž by bylo více dostupné... v kombinaci s doutníčkem na terase varnsdorfského pivovaru - relax, pohoda a nádherná chuť.
Lobeč stout
stout
7
Redaktor
PanVrchni
,
12.7.2015
Restaurant Špajz, Vratislavova 21, Praha - Vyšehrad
V Lobči u Mšena vaří i tmavou jedenáctku, kterou jsem rovněž ochutnal v restaurantu Špajz v Praze pod Vyšehradem. Ačkoliv mi byla představena jako "tmavá jedenáctka", potěšilo mě, že jsem po pozdějším porovnání poznámek (měl jsem napsáno "chutná jako stout") zjistil, že pivovar ji opravdu představuje a vaří jako stout.
Barva tohoto stoutu z Českého ráje byla temně černohnědá, pěna béžová, hustá a stabilní. Voněl výrazně kávově praženě, což opravdu odpovídá pivnímu stylu stout.
A na stejné vlně pokračoval i v chuti. V ústech se rozlilo plné tělo tvořené čistě hořkou čokoládou a kávou. Kávová chuť přechází v dosti intenzivní vjem hořkosti pražené a maličko i chmelové. V chuti občas drobounce drkne náznak lehounké optimistické kyselosti (stylově v pořádku) a později se ve sladovém těle kromě tmavé čokolády objevuje též i drobná stopička hutné marmelády z lesního ovoce. Dominantní dojem se ovšem stále skládá z kávy a hořké čokolády.
Pitelnost je (na stout překvapivě) dobrá, není problém vypít několik kousků, ovšem pochopitelně - stouty nejsou pivy, která bychom pili na žízeň. Určitým pokrmům však dokáží tvořit zajímavý doprovod.
Nuže - v Lobči u Mělníka uvařili stout. Stylově minimálně odpovídající, hutný i slušně pitelný, srozumitelný českému pivaři, a kromě toho za rozumnou cenu. Nezní to jako pozvánka k ochutnávce?
Lobeč výčepní 10°
světlé výčepní pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
11.7.2015
Restaurant Špajz, Vratislavova 21, Praha - Vyšehrad
Pivní nabídka se díky explozi malých pivovarů neustále zpestřuje a odlišit se značkou piva se aspoň v některých oblastech začíná stávat součástí "bontonu" i konkurenční výhodou. Podobně na věc zřejmě nahlížejí v pražském restaurantu Špajz, stylem připomínajícím francouzské bistro s několika jídly, zato velmi dobrými. Zde totiž čepují světlou desítku Lobeč ze stejnojmenného pivovaru.
Jde o pivo krásně zlaté, čiré barvy, mírně sladové vůně a vzorně husté, bílé a trvanlivé pěny.
V chuti se projevuje svěžím jemnějším sladem s mírně medovými tóny a harmonicky napojenou chmelovou hořkostí, která se ke konci doušku "utrhne" a postará se o důrazně hořké zakončení, které je ovšem prosto ulpívání.
Po vpití se jde o velmi příjemné, slušně pitelné a osobité pivo.
Celkově bych světlou desítku Lobeč označil za čisté, harmonické výčepní pivo s charakterem a nadprůměrnou hořkostí. Ta svou důrazností možná malinko snižuje pitelnost, nicméně máte-li rádi hořčí kousky, je desítka Lobeč pro vás tou pravou volbou.
Osvěžující příjemná letní limonáda s lehce hořkým dozvukem. Hodnotím jako ovocný nápoj, ne pivo!
Pivo je možná trochu více nahořklé což by mohlo někomu vadit.Pěna slabá poměrně rychle opadává.Můj názor je takový že za tyhle peníze koupíte většinou hnus, což se o tomhle pivu říct nedá.
Chotěboř Prémium je pivo opravdu velice chutné.I když jsem měl lahvové,nepasterizované 4,9% alkoholu,tak pivo krásně kroužkuje,drží pěnu a ta chuť je prostě výborná.Opravdové dík pivovaru Chotěboř.
Podle mě spíše nadprůměr mezi europivy. Jistě výraznější než jeho otec Heineken, to je skutečně spíš "eurovoda". I tak, potenciál je v Bažantu pouze naznačen, na mě je příliš jemně chmeleným pivem typu Budvar nebo Bakalář. Ovšem dle mé zkušenosti jde o málo následkové pivo, což mu přináší další plusbody.
Zlatý bažant 12°
světlý ležák 
4
Redaktor
PanVrchni
,
9.7.2015
Slovenská restaurace Panonia, Křižíkova ul., Praha - Karlín
Snad nejznámějším slovenským pivem je - aspoň v České republice - Zlatý Bažant - nepochybně díky distribučním schopnostem Heinekenu, zastoupeného i v ČR. Jako Pražák jsem se Bažanta rozhodl ochutnat v místě nepříhodnějším: ve slovenské restauraci Panonia v Karlíně.
Vůně čepovaného Zlatého Bažanta byla slabě sladová a pasterčně mdlá, lépe působila zlatá barva a hustá, bílá, poměrně stabilní pěna.
V chuti se rozvine plné sladové tělo doprovázené chmelovými kudrdlinkami. Ve sladu jsem zaznamenal slabší, ale libě nasládlé, jakoby pečeně marmeládové tóny s přesahem do hrušek; zjevil se v něm však i nádech lehounké "přičmoudlosti".
Hořkost je středně intenzivní, sice nijak zajímavého projevu, na druhou stranu sladu "neutíká" a ani ulpívání jsem nezaznamenal.
Na patře za sebou Zlatý bažant chvílemi nechává ne zrovna příjemnou stopu čehosi, co bych nazval "plechovkově jalově pasterační" chutí (no - asi jako kdyby se onen nádech hrušek proměnil ve vařenou zeleninu, naštěstí to není příliš intenzivní).
Pitelnost Zlatého bažanta se mi jeví tak tak průměrnou. Chuťový dojem, v prvních pár doušcích vcelku příjemný, se dosti rychle omrzí. Zdaleka nejlepší na něm shledávám sladové tělo, ale ani to není nijak úchvatné.
Suma sumárum je pro mě Zlatý bažant vcelku průměrný ležák, vyšponovaný především reklamou. Rozhodně si nezaslouží přízvisko "slovenská plzeň", s nímž jsem se také setkal. S "Plzní" prostě nesnese srovnání prakticky v žádném ohledu. To neříkám kvuli tomu, že jsem Čech a Zlatý bažant je slovenské pivo - vždy se snažím být objektivní a proto vím, že na Slovensku umějí vařit podstatně lepší piva, a to i v průmyslových pivovarech.
Slušné pivo, sladovosť začína výraznejšie a prechádza aj do stredne plného brucha, koncovka je mierne horká. Je to regionálne pivko, slušná cena, vlastne čo sa ceny a výkonu týka je to super, ja si ho na leto často kupujem ku grilovačke. Výborne hodiť do kýbla zo studenou vodou a podávať.
Upřímně řečeno, mírně mne toto pivo zklamalo - a to zejména poměrně slabým tělíčkem, a jakousi "nijakostí". Očekával bych mnohem silnější projev, na to, že jde o "quasibeskydské" pivo.
Vimperský tmavý Doppelbock Inocenc 19°
doppelbock
7
Redaktor
PanVrchni
,
7.7.2015
PET lahev zakoupená přímo v Šumavském pivovaru Vimperk
Před silnějšími pivy mám vždy respekt, neb už se několikrát ukázala nad moje síly. Vimperský tmavý dopperbock (podle české legislativy tmavé speciální pivo), uvařený k požehnání novému vimperskému zvonu Inocenc, je devatenáctka o 8% alkoholu, tedy zasluhující pozornost i respekt.
Její vůně byla hutně karamelově nasládle ovocitá a mírně kávová, pěna béžová, středně hustá, stabilní, barva pak temně hnědá. Pivo je velmi husté a pomalu se přelévá ve sklenici.
V chuti se tmavý doppelbock Inocenc uvede brutální náloží karamelového sladu s přídechem kávy, sušeného ovoce a trochy rozinek, s decentně štiplavě vystupující chmelovou aromatičností, která se spojuje s velmi mírnou kávovou pražeností.
Spektrum "těžce sladké ovocitosti" plného těla je v dalších doušcích velmi široké a zdá se mi, že ani neznám všechny chutě, které se v něm vyskytují.
Přesto je vše parádně sladěno, žádná chuť nevyčnívá a z piva o minimálně 8% alkoholu není znát pocit alkoholovosti či lihovosti (už jen tento fakt si sám o sobě zaslouží úctu), pitelnost je vysoká a tudíž velmi nebezpečná.
Vimperský doppelbock je samozřejmě určen na pomalé vychutnávání a ne na hašení žízně. Velmi se dle mého názoru hodí k podobně hutným pokrmům (pečené maso, možná i tučný sýr), kterým dokáže bez potíží dělat odpovídajícího "sparring-partnera".
Přestože nemám styl doppelbock nijak extra napitý, soudím, že je dobře vystižen. Každopádně vimperský Inocenc odpovídá představě "výborného a sakramentsky hutného tmavého speciálu". Zkrátka - na pomalé vychutnávání spojené s poklidnou změnou nálady k lepšímu ideální pivo.
Vynikající pivo plzeňského typu, nahořklé až osvěžující chuti. Bez problému se jich více kousků.
Pivovary v České republice bez přehánění rostou jako houby po dešti a snad se přítomnost dobrého pivovaru začíná opět stávat pýchou českého města, městečka i vesnice. Mezi novější pivovary patří Olivův pivovar v Dolních Břežanech, otevřený v roce 2013, stojící v historické budově za zámkem.
Objednal jsem si místní Dolnobřežanskou desítku, ale když mi ji přinesli, zmocnily se mě díky její neobvykle světlé, slámově žluté barvě, obavy. Nepůjde o nějakou obilnou vodovou prázdnotu, vařenou jen pro peníze?
Hustá bílá pěna mé pochyby trochu rozptýlila a po polknutí prvního doušku zmizely úplně. V chuti se elegantně rozlilo příjemně nasládlé až jakoby "šťavnatě" sladové tělo, obepínané jemnou přirozenou hořkostí, která se později mírně nevtíravě protáhne.
Slad je vstřícný, jemný, přitom však ne vodový.
Dolnobřežanská desítka je výborným reprezentantem minipivovarského řemesla - pivo bez jediné chuťové vady, přitom s rozpoznatelným charakterem, harmonické a ukrutně pitelné - ukončit konzumaci vyžaduje značnou dávku sebeovládání :-) K dalším pivům z nabídky jsem se ani nepropracoval - tak mi desítka chutnala.
Chcete vědět, jak se dá v "obyčejné" desítce spojit nápaditost, pitelnost, solidnost a lehkost? Zjistit to můžete v Dolních Břežanech. Za stejnou cenu, za kterou je k dostání průmyslově vařená nuda, nemůžete prohloupit.
Určitě silný "velkochemický" naprůměr! Pivo je velmi dobře pitelné, má dobrý říz a příjemnou vůni. Z krušovického portfolia pro mne nejlepší kousek.
Krušovice Mušketýr nefiltrovaný 11°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
3.7.2015
čepované (Krušovická restaurace Na Michelské, Praha 4)
Jedenáctka Mušketýr zaujímá v produkci krušovického pivovaru pevné místo. V Krušovické restauraci na Michelské v Praze mají jeho nefiltrovanou verzi. Ta je opravdu cítit po kvasnicích, jejichž odér se vznáší nad bílou, trvanlivou, středně hustou pěnou s "krustičkou".
Barvu piva bych označil jako matně zlatožlutou.
Nefiltrovaný Mušketýr se uvede svěží a jemně "květovou" (až trochu medovou) sladovostí s trochou chlebovosti. Plnost těla i říz jsou střední, odpovídající ležáku o 11% EPM. Sladovost je doplňována mírně až středně intenzivní hořkostí, která ke konci doušku poněkud ulpívá (naštěstí ve snesitelné míře).
Moje počáteční "skoro-nadšení" sice po prvním pivu poněkud opadlo, ale i tak bych pitelnost označil za slušnou. Vynechání filtrace Mušketýru prospělo a kvasnice krušovickou - jindy poněkud těžkopádnou - sladovost velmi oživily. Pivo je bohatší, živější, "veselejší".
Celkem jde tedy na poměry českých velkoprůmyslových pivovarů o slušný počin a není problém vypít více kousků.
Mám značku Bernard celkom rád a nechcel som toto pivo hneď odpísať, tak som mu dal tri šance. Koriander spolu s bernardovskou horkosťou prebijú hneď na začiatku všetky ostatné vnemy, no aj napriek tomu pivo vnímam ako výrazne ťažké, čo do chuti aj následkov. Prvý raz som ho mal problém vôbec dopiť, ale následne som mu našiel uplatnenie. Varil som divinu a miesto vína sme si s manželkou dali toto pivo a div sa svete, pasovalo to ako riť na šerbel. Nie je to pivo k samostatnému pitiu, ale v kombinácii s určitými jedlami je super. Ale pozor, nemá zmysel, aby ste po tomto pive skúšali ešte nejaké ďalšie, lebo príchuť koriandru má za následok, ako by ste požuli cesnak - všetko vám už bude chutiť rovnako.
Z produkcie veľkých pivovarov na Slovensku je to asi najlepší produkt. Vôňa typicky "pivná" ako keď vojdeš do krčmy, farba z tých tmavších. Jeho najsilnejšia stránka je vo vyváženosti sladovej a chmeľovej zložky, z ktorých žiadna nedominuje a chuť je skutočne vyvážená. Rezkosť stredná až silnejšia, piteľnosť viac než dobrá. Niekde sa tomuto pivu vytýka, že je príliš preceňované, ale ja ho považujem v rámci mainstreamu za veľmi dobré.
Chorobou dnešnej doby (a niektorých reťazcov) je však poškodenie kvality piva počas distribúcie. Mne sa dva razy stalo, vždy v COOP Jednota, že som kúpil Urpiner vyslovene pokazený, a to v zime aj v lete, čiže evidentne prešiel v prvom prípade mrazom a v tom druhom ho asi niekde druhý raz varili. Prasatá.
Toto je moje top Slovenské pivo. Nie je rozšírené ako Šteiger ale je uvarené mne na mieru.
Začiatočná sladovosť je príjemná, stred sa prezentuje plne a cítiť mierne karamel a hmm koncovka horká ako má byť. Pivo je uvarené len zo surovín ktoré do piva patria.
Škoda že čo sa týka kvalitných veľkých pivovarov na Slovensku ich spočítam na jednej ruke. :(
U nás sa dá zohnať skoro všade a za skvelú cenu. Dobre vyladené pivko. Pre mňa po Urpineri druhá voľba. Oceňujem horkosť v zakončení. Jediná drobnosť mi vadí a to kyselina askorbová v zložení. Toto som ešte nezistil prečo pridávajú piva. Je to aj v Popperi.
Hradecká 10°
světlé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
1.7.2015
čepované (občerstvení Hradec Králové - Kluky)
Hradecká desítka je světlým výčepním pivem vařeným nikoliv v Hradci Králové, ale v pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě.
Ochutnal jsem ji v občerstvení / hospůdce ve čtvrti Kluky na okraji Hradce Králové.
Barva piva byla zlatá, čirá, pěna bílá, hustá a stabilní.
Říz Hradecké desítky byl spíše vyšší. Chuťově jde o nekomplikované světlé výčepní pivo - můj celkový chuťový dojem by se dal shrnout slovy: slušná, harmonická desítka s charakterem a vyváženým poměrem hořkost - slad. Lehounce vodová mi přišla až v porovnání s ležákem (např. Hradeckým Votrokem, který zde měli také na čepu). Ale nijak to nevadilo, Hradecká desítka se pila dobře a nadto byla za velmi příznivou cenu lehce přes 20 Kč.
Kdyby všechny desítky z průmyslových pivovarů (zejména těch největších) dosahovaly aspoň úrovně Hradecké 10°, byl bych docela spokojen.