Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Spar se pustil na pole piv privátních značek poměrně pozdě a nyní se na něm snaží uspět světlým výčepním pivem Pittinger za velmi lidovou cenu 5,90 korun českých.
To je cena, která sládkům nedává mnoho prostoru předvést svůj um. Jak se s touto výzvou popasovali chlapíci v neznámém (neuvedeném) českém pivovaru?
Začněme vůní - ta je sladovo-chmelová, pěna pak hustá bílá a slušně drží. Příjemný vizuální dojem z Pittingeru ve sklenici doplňuje zlato medová barva.
Chuťově už to taková sláva není. Úvodní sladovost se rychle vyprázdní, což se snaží zamaskovat značně hořké zakončení. Hořkost je ovšem od chuti oddělená a hraje si "na svém písečku", respektive na patře sama za sebe, bez napojení na ostatní chutě. Zpočátku nenápadně, ale později nepříjemně a postupně trpce ulpívá v celých ústech (moc bych nedal za to, že tu oddělenou natrpklou hořkost má na svědomí TetraHop).
Pitelnost je díky oddělené natrpklé hořkosti podprůměrná až slabá.
Shrnu-li svůj dojem z Pittingeru, nejde o příliš dobré pivo, i když v ultralevném segmentu "pivo za bůra" by se našly i horší kusy. Tady ale kvalita asi odpovídá ceně a jak cenou, tak pivním projevem se Pittinger řadí zhruba po bok Ambrosia Originál. Lépe působí snad jen jeho etiketa.
Polička Eliška 13°
tmavé speciální pivo 
8
Redaktor
PanVrchni
,
30.5.2014
lahev (pivotéka Pivo a párek, Korunní 105, Praha - Vinohrady)
O tmavém speciálu Eliška z Měšťanského pivovaru v Poličce jsem už slyšel mnohou chválu a proto jsem uvítal možnost pořídit si její lahev ve vinohradské pivotéce Pivo a párek.
Eliška se mi dvorně představila příjemnou, silně karamelovo-chmelovou, mírně praženou vůní s nádechem alkoholu.
Její dosti hustá světle růžovohnědá pěna tvoří chuchvalce, leč je poměrně trvanlivá a za celou dobu pití (pivo jsem přeléval z lahve do sklenice) neopadla. Barva piva je velmi temně rudohnědá.
V chuti se uvede krátký sladový úvod, po němž se projeví karamel přecházející v neulepenou praženost, zakončenou výraznou hořkostí.
Moc pěkně je vyvážená plnost těla s kávovou pražeností, na níž se napojuje chmelová hořkost, ovšem praženost má v hořké části chuti mírnou převahu.
Eliška je chuťově tak bohatě strukturovaná, že vám každá ze složek její chuti může přinést zážitek sama o sobě: zaměřte se na sladovost, ucítíte jemně ovocité a karamelové tóny, zaměřte se na hořkost, ucítíte chmelové pryskyřice a suchou praženost, obě složky pak odcházejí do dáli pospolu, nechávajíce vás na pochybách, která z nich vlastně řekla poslední slovo.
Na svůj obsah alkoholu je Eliška nebezpečně pitelná a to slovo "nebezpěčně" v sobě bohužel skrývá i jedno skutečné nebezpečí pro další den: cukr, jakýsi "patent" poličských piv u mě vždy vzbuzuje varování. V chuti ho chvála Bohu vůbec necítím a pevně doufám, že ho neucítím ani druhý den v hlavě (zpráva z druhého dne: vše je v pořádku :-)).
Musím ještě pochválit estetickou stránku tohoto piva - vedle řídce vídaného jevu vlastní zátky (přímo s nápisem "Eliška") může lahev Elišky směle sloužit jako zářný příklad toho, jak ze staromilského výrazu ostatních poličských piv (Záviš, Otakar atd.) citlivě, pokorně a přitom důsledně přejít v obal odpovídající estetickým očekáváním 21. století. Vzhledem k dobře dvacetileté tradici nálepek poličského piva určitě nešlo o lehký úkol a designérovi bych touto cestou rád vyjádřil úctu a poděkování jeho práci (a ani nebylo třeba uvádět vlastní lahev se šedesáti prolisy a hrdlem zašmodrchaným ve staniolu).
Celkově je tedy Eliška pivečkem po všech stránkách velmi vydařeným.
K Holy Mustang - je to první pokud, který se ne zcela vydařil (byly použity technologické postupy, které budou při dalších várkách vypuštěny). Beru toto pivo zatím jako prototyp a jak napsal kolega Shnoff - Mustang se musí ještě trochu proběhnout po prérii, než vyspěje = bude-li další várka, jistě vyzkouším.
Toš vytvoření portfólia piv pod značků Holy Farm chválím. Stójí za tym hromada práce, potu, slz, krvi, energie, entuziasmu a lásky k pivu. Ale né všecko z farmy mně šmakuje a jednym z tych méň oblíbených kusů je zrovna pes. Ono vařit ležáky v cizím pivovaru je asi ošidné a "objednatel" má omezené možnosti, jak ten svůj výtvor doladit, možná v procesu skladování je potřeba udělat ejaké kompromise, nevim.... V temto směru budů mět dycky malé pivovary asi navrch. Prostě oproti stabilním aj příležitostně dovezeným jedenástkám/dvanástkám do našej hospody (stabilně Moravský Žižkov a Mazák) Holy Dog v celkovém dojmu ztrácá. Aspoň teda zatym!
Toš už jsem to jinde naťukl, pro lehké ejle pod 30,-Kč (na čepu) je na trhu místa dosť a aktivity v temto směru je potřeba vítat a chválit. Enomže v temto případě mně to furt jaksik nejde přes jazyk. Vnímám v něm jakůsi pachuť, kerá překrývá ty typické ejlové atributy. Dám mu furt už měsíc šanci a je to tam pořád. Toš nevím, esli nejaká špatná várka nebo to tak má opravdu šmakovat. Asi bych zkusil ubrat teho carapilsu, do lehkých ejlů mně napasuje. radši eště lehčí ejl, než aby to ten carapils všecko zakryl.
Třeba Permonom sa to Summer ale podařilo vyvážit perfektně včetně ceny. Mustang sa eště mosí chvílu proběhnůt po prérii.
Vzhledem k faktu, že je mi projekt Holy Farm dosti blízký, napíši sem informace, které nejsou až tak běžně dostupné.
Některá piva jsou vařena stabilně a na zakázku, jiná jen jako občasné nebo jednorázové edice. Dále - některá piva mají originální recepturu, jiná jen "přelejblovaná" standardní edice daného pivovaru.
Nosnými zwyřátky/pivy jsou - Holy Dog (světlý ležák 11,9% EPM), Holy Cat (tmavý ležák 11,2% EPM), Holy Donkey (výčepní světlé) - všechna z Pivovaru Vyškov. Dále Holy Hamster (bavorský weizen) z Pivovaru Herold Březnice. Mez stálice se pravděpodobně zařadí i Holy Mustang (pale ale) také z Vyškova. Dalších spolupracujících pivovarů je více - namátkově vybírám - Nová Paka, Permon Sokolov, Eggenberg Český Krumlov, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Minipivovar Osečan Osek nad Bečvou a další.
Pivotéka také zajišťuje menší edice piva pro další subjekty - viz piva Baťův Loďák, Baťova Lodička, Baťovy SandALE, která se dají pořídit výlučně v přístavech Baťova kanálu. Tady jde jen o přelejblování některého ze svatých zwyřátek.
No...ač Pernštejn obecně nemusím, toto se celkem pít dalo. Klasické nefiltrované, zakalené pivo, ty kvasnice tam jsou opravdu vidět i okem krátkozrakého člověka :) Poměrně dobře pitelné, pro mě jakožto "pernštejno-skeptika" určitě příjemné překvapení.
Ještě nesmíme zapomenout zmínit skvělou pěnu a její výdrž. Pivo také krásně kroužkuje, chuťově jde o velmi harmonickou záležitost. Pitelnost skvělá. Břeclav pivo umí!
V chuti je přítomna mírná zatuchlost, tak typická právě pro Opata. Nicméně pivo jinak určitě nadprůměrné, dobré hořkosti, které předčí 99 % chemickoprůmyslových výplodů na dnešním přesyceném trhu.
Dostupnost ovšem velmi obtížná, ne-li nemožná. Já sám jej kupuji jenom v HyperTescu u Hradce Králové, když mám náhodou kolem cestu (což je tak zhruba 1x za půlrok...).
Bezezbytku souhlasím s panem Vrchním. Značka Herold má opravdu co nabídnout, a prakticky nic z jejich nabídky není krokem vedle.
Pitelnost Herolda jsem shledal jako vynikající, možná se jedná charakterově o podobé pivo jako třeba Bakalář (subjektivní dojem). Na celovečerní popíjení ideální kousek!
Vyškovské pivo - Jubiler 16,80°
světlé speciální pivo
8
Znalec
Moro
,
28.5.2014
Slavnosti malých pivovarů, Ježov
Světlý speciál (dle legislativy), jinak světlý bock o 16,8% EPM. Pivo vystavované pro export (Rusko) a sem-tam nějaká trocha zbude i pro tuzemský trh. Dlouhodobé ležení (přes 100 dnů) při nízkých teplotách dělají z tohoto piva opravdový skvost. Vůně sladová s lehce ovocnými tóny; pěna jemná a stabilní. Robustní sladové tělo s lehkou linkou karamele je umně spojeno s hrubější chmelovou hořkostí. Říz jemný - dobře volený. Pitelnost nebezpečná - alkohol je skvěle propojen s tělem piva, prakticky jej nevnímáte, což je vždy zrádné.
Jedinou výtku bych směřoval k lahvovému balení - pivovar pivo balí do čirých lahví, což není dobré, ale dle informací z Vyškova budou tyto již brzy "spotřebovány" a Jubiler by se mohl dočkat důstojného hnědého oblečku.
Pokud na toto pivo narazíte někde v pivotéce či na pivním festivalu - neváhejte ani vteřinku, opravdu má co nabídnout.
Tak tento výtvor z Nové Paky je doslova fiaskem - pokus o spojení energetického nápoje a nealkoholického piva. Po otevření na vás doslova vybafne ostrá vůně energy-drinku. Po napití vás čeká mladina, sladkost a později až protivná nepříjemná hořkost piva, která má s chmelovou hořkostí pramálo společného. Velmi nepříjemné. K otázce pitelnosti - dle mého subjektivního soudu prakticky nepitelné - možná ledově podchlazené, ale to jistě není účelem. Zkrátka jedna z nejodpornějších věcí, kterou jsem kdy zkoušel pozřít.
Zlínský Švec - světlý ležák 12°
světlý ležák
6
Znalec
Moro
,
28.5.2014
Pivní slavnosti malých pivovarů, Ježov
Ne příliš tělnatý, dobře nachmelený a velmi dobře pitelný ležák. Navíc chuťově čistý i nekomplikovaný o středním řízu. Co si víc přát?
Pivovar v Březnici u Příbrami má ve své výkladní skříni několik kousků, které může vystrčit dopředu a pochlubit se s nimi.
Vedle velmi povedeného Herolda pšeničného kvasnicového je tady též klasický světlý ležák, představovaný jako "Czech premium lager".
Jeho barva je na ležák světlejší, zhruba zlato-slámová. Herold po přelití z lahve do mé sklenice zašuměl středně hustou bílou pěnou, která vydržela relativně dlouho.
Po očích podráždím i čich, a to sladovo kvasovou vůní, a po něm už se dostává na řadu nedočkavý jazyk.
Slušný říz uvozuje zpočátku jemnou sladovější chuť s náznaky obilnosti, ale později se chuť rozvine do síly, jíž umocňuje dosti výrazně hořké zakončení.
Světlý ležák Herold je vyrovnaný chlapík, působí harmonicky, ale současně živě, a přechody chutí jsou přirozené a ladné. Přestože jde spíše o lehčí ležák, jeho vyváženost a krásně hořký konec pivařovy smysly naplní, díky relativní lehkosti se navíc ležák Herold může pochlubit výbornou pitelností.
Chcete-li dobré a vyvážené pivo a přitom dáváte přednost "nezatěžkaným" pitelným ležákům, březnický Herold je pro vás výbornou volbou.
Právě jeden dopíjím, též koupeno v Bille v multipacku za směšnou cenu 59,90 Kč/6 ks v akci.
Skutečně nevím, co bych tomu pivu vytknul, je tam všechno. Nevím, co dodat :)
Mazák světlá 11°
světlý ležák
9
Štamgast
Shnoff
,
27.5.2014
prototyp propašovaný natajňačku a nikdo o tom nesmí vědět
Toš já si včil nenápadno dovolím ze pár slov o jedenástce dochmelenej za studena chmelem Galaxy - ten sa samozřejmě dává do ejlů. Charakteristika tehoto chmelu je prej taková, že má hromadu alfa kyselin (způsobujů hořkost piva), ale zároveň je aj pěkně voňavy, ináč by ho asi do tych ejlů necpali.
Chlapi ho trochu nasypali do tejto jedenástky a výsledek je...fantastický. Tá ináč hrubá hořkosť typická pro extra hořčí mazáky sa pěkňučko zakulatila, ale zároveň ostala výrazná a dominantní celému pivu. Nadto tento chmel samozřejmě pivo krásňučko navoňal, takže to néni nejaká sprostá jedenástka nosem nerozeznatelná mezi ostatníma. Pije sa to samo.
Co je na ní nejzajímavější? Toš samozřejmě nápad. Pomalu sa začíná projevovat snaha o vaření lehkých letních ejlů pod 30,-Kč. Né dycky sa to povede a ten boj s tů cenů je velice ošemetný. Proč to teda nezkusit naprosto jednoduše a dle mého sůdu aj levně? Prostě nepřisypat trochu výrazného ejlového chmelu do dobrého spodně kvaseného piva? Nevím, esli to tu někdo zkůšá delší dobu a esli neco néni v oběhu. Mazáci to prej zkusili poprvní a za mňa osobně s úžasným výsledkem. Toto hodit na trh za cenu o 1,-Kč vyšší oproti normální jedenástce a sukces je u osvícenej veřejnosti zaručený. Pravda, štamgasti by frflali cosi o voňavce, ale to sa nedá nic dělat.
Pote do teho prsama, chlapi!
Lidl zúročil úspěch Argusu Maestic a představil pivo Argus 10 Originál velmi podobným stylem.
Vůně tohoto piva je sladovo-chmelová, barva zlatá a pěna bílá, středně hustá.
Chuť Argusu Originál je plně sladová s výrazně hořkým zakončením. Souhlasím s názorem, že mezi privátními značkami obchodních řetězců jde o silně nadprůměrné pivo.
Chtěl jsem k ochutnávce "přizvat" Schwarzenberg desítku, abych porovnal, zda jde o stejná piva (jak píše Ganimoth), ale bohužel se mi ji zrovna nepodařilo získat. Rozhodně jde ale minimálně o typově podobné pivo, tedy tlusté (na desítku) sladové tělo, na které se posléze plynule napojuje chmelová hořkost, přičemž vše působí dobře sladěně a velmi pitelně.
Výraz piva (zejména projev živě chmelové hořkosti) opravdu naznačuje původ v pivovaru Protivín.
Po estetické stránce sice Argus Originál působí trochu jako upoutávka na závod motokár, ale to člověk díky příznivému poměru cena : výkon snese.
Těší mě, že vedení Lidlu pochopilo, že levné sýry či masové konzervy snad lze úspěšně dovážet z Polska, nicméně v pivovarnictví Česká republika stále patří na špičku, a proto je lepší se pro dobré pivo obrátit tam, kde ho umějí uvařit.
Ucházející desítka, mezi marketaky znacny nadprumer. V cennové kategorii lepsi nez treba vycepni Primus, Branik, nebo Kozel. Nekde jsem cetl nazor, ze jde o prejmenovana desitka Schwarzenberg, ale tu momentalne nemam k sehnani a srovnání.
Toš toto je paráda. Lehký ejl pod 30,-Káčé a přitem žádná řidina, ale plnohodnotný kus se zachováním atributů stylu "ale" a bez znatelných chuťových vad. Kupříkladu zároveň konzumovaný a stylově a cenově stejně nastavený Holy Mustang sa moc nepodařil. Aspoň teda mně tam cosi neštymuje.
Birell Zázvor
míchaný nápoj z nealkoholického piva
4
Redaktor
PanVrchni
,
24.5.2014
plechovka (Albert)
V Albertu jsem spatřil plechovku nealkoholického piva Birell Zázvor (přesněji míchaného nápoje z nealko piva). Jediným zázvorovým pivem, které jsem dosud ochutnal, je novopacký Ginger Beer, proto jsem byl zvědav na srovnání.
Vůně Birellu zúročuje přirozenou aromatičnost zázvoru a v kombinaci s citronovou šťávou ve složení je tedy výrazně zázvoro-citronová.
Bílá pěna po přelití do sklenice zašuměla, vytvořila velké bublinky a z většiny rychle opadla - zůstal jen slabý bílý lišej.
Barva nápoje je téměř čirá, velmi světlá, připomínající banány.
Silný říz dává dojem "limonádovitosti" zázvorového Birellu a tento dojem potvrdí i chuť. V ní je zázvor cítit hned v úvodu spolu s velmi jemnou hořkostí. Následuje mírná kyselinka a v po některých locích jsem měl dojem, že cítím i lehounkou hořkost v závěru, ale byla opravdu tak nepatrná, že si stále nejsem jistý, jestli nešlo jen o mé přání.
Anorekticky štíhlé tělo se zhmotňuje jen na vteřinku slabým závanem sladu.
Na nealkoholické uhašení žízně v letních vedrech je Birell Zázvor určitě dobrý, nicméně chuťově se už víc blíží zázvorové limonádě, než pivu.
Ještě poznámka k poměru "cena/výkon": cena 20 Kč za plechovku Birellu Zázvor mi připadá přemrštěná, ale vzhledem k trendu, který u nealko nápojů příbuzných pivu nasadila Sládkova limonáda, asi ochucené pivní nápoje z velkých pivovarů nebudou stát méně. Škoda.
Rohozec Podskalák
světlé výčepní pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
24.5.2014
lahev (potraviny Jablonec nad Nisou)
Snad díky kvalitativní degeneraci většiny desítek velkých pivovarů za posledních 10 - 15 let vznikl ve společnosti dojem, že desítka je cosi podřadného.
Dovolil bych si s tím nesouhlasit. "Desítka", čili světlé výčepní pivo, má být zkrátka pivem čitelným a pitelným, vhodným k hašení žízně, fyzické práci i odpočinku po ní, ale přesto poskytující příjemný chuťový zážitek.
Takovou desítkou je Rohozec Podskalák. Nejde o žádné extravagantní pivo, ale nabízí přesně to, co od dobré desítky čekáme.
Ale popořadě:
Neprve se představí pěkně živou vůní, v níž je cítit chmel, slad i kvasnice. Při přelévání do sklenice pivo vypění v hustou bílou pokrývku nad mokem slámové barvy.
Skvěle trefený říz perlí na jazyku a osvěžuje jemně vyváženou chuť, opřenou o střídmě sladové tělo s elegantně hořkým zakončením. Chuťová struktura je čitelná a příjemná; pro mě je Podskalák téměř vzorem vstřicné nekomplikované desítky, která si na nic nehraje, ale přitom nenudí a baví.
Rohozec Podskalák je velmi harmonické, skvěle pitelné pivo bez chuťových vad. Pokud budou průmyslové pivovary vyrábět desítky tímto způsobem, nebudu se vůbec zlobit.
Pivo kalně žluté barvy s příjemnou ovocně-kvasnicovou vůní. Pěna bohužel mizerná, tvořená většími bublinami a rychle zmizí témět beze stopy. V chuti převažuje slad a kvasnice, jsou poznat stopy banánů, koření. Trochu mi vadila jistá nakyslost. Zároveň je trochu vodovější, ale jinak jde o velmi dobře pitelné pivo do letních veder.
Konrád Spytihněv 14°
světlé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
21.5.2014
lahev (pivotéka Pivo a párek, Korunní 105, Praha - Vinohrady)
Spodně kvašené speciální pivo s ječnými a pšeničnými slady, to zní mým uším i jazýčku jako pozvánka k ochutnávce. O pozvání se postaral Kondrád světlý speciál čtrnáctka, pivo pojmenované (patrně podle přemyslovského knížete) Spytihněv.
Vzhledem k mé představě o hygienických zvyklostech raného středověku věřím, že pivo Spytihněv voní lépe, než jeho šlechtický vzor. Jeho vůně je totiž moc příjemná, silně chmelová i sladová s nádechem lípy.
Pěna je trochu řidší, než bych čekal, a tvoří chuchvalce. Co chybí na dokonalosti pěny, to vynahrazuje nádherně zářivě medová barva.
Blahobytný kníže Spytihněv se honosí velmi plným sladovým tělem, které však od první vteřiny krotí pás výrazné hořkosti. Ta má hned v úvodu chuti neotřelý moc pěkný výrazně pryskyřicový tón, než po pár vteřinách přejde v poněkud předvídatelnější jaksi "tuhý" a následně až ulpívající projev. Úvod hořkosti se pyšní grandiózní bohatostí, zatímco její závěr působí trochu jako zatažení za záchrannou brzdu, aby se ukrotila silná sladovost (což se nakonec k úlevě všech cestujících podaří).
Nicméně velkorysý způsob, jakým hořkost přebírá vládu nad sladovostí je u Spytihněva tak pozoruhodný, že se kvůli němu vyplatí jej ochutnat. Pochybuji sice, že by to pro někoho byla zábava na celý večer (6% alkoholu je zatroleně znát), ale na okoštování jednoho, dvou či tří kousků Spytihněv pivaře, toužící po požitku "o level výš, než je dvanáctka", určitě zaujme.
Svou silnou vydatností Spytihněv opravdu připomíná staré bohatýrské časy. Na středověké pitky ovšem dnešní rychlá doba není příliš vhodná, a proto bych doporučil pít jej s rozvahou.
Chodovar Zámecký ležák special 13°
světlé speciální pivo
9
Štamgast
kytarovej
,
21.5.2014
Pivotéka www.salenateka.cz v Boskovicích
Nádherně vyvážený ležák. Pivo je nádherně pitelné, plná chuť z které nic nepříjemně nevyčnívá. Nepozoroval jsem žádné vady v chuti, moc pěkná hustá pěna, která mi ve sklenici po napití kroužkovala.
Můžu jen doporučit. Mám od Chodovaru napito více druhů a zatím ani jedno pivo nezklamalo.
Pořádáme s přáteli soukromé ochutnávky a z deseti lepších ležáků jsme se už třikrát jednomyslně shodli na Chodovaru.
Úvod chutí chmelově hořký, hořkost dost ostrá i výrazná – příjemné. Sladové tělo se rozjíždí jen zvolna a na desítku je poměrně plné. Sladovost trvá po kratší dobu a je hezky provázána s chmelovou hořkostí. Chuťová stopa kvasnic vnímatelná jen velmi jemně. Říz piva střední až mírně vyšší. Pitelnost velmi dobrá. Plnější a dobře pitelná desítka.
Ucházející a dobře pitelná dvanáctka, byť jen průměrně plná. Trochu ji dolů sráží ne úplně vyladěná hořkost, někde se cena zjevně projevit musela. Ale stále o něco lepší, než mnohé dražší ležáky z velkoprůmyslových pivovarů. O výčepních pivech nemluvě. Otázka je, jak dlouho bude trvat, než Lidl v rámci snížení nákladů nechá změnit recepturu.
Toš toto je moja snád nejoblíbenějsí česká IPA. .aj před Stalkerem. Loni aj letos. Žádné navoňané sladisko, jak sa pomalu u nás začíná stávat trendem (ovšem proti gustu...), ale pořádná hořčina. Plnotučné IPIsko hrubé a tlusté jak chudého mlatca cep.
Toš dobrá práca v tych kalábech. Člověk ani nevěří, že ty pámbíčkáři dovedů uvařit tak dobré pivo, což sa netýká enom pšenice. Ve várkách sů cítit rozdíle, pracuje to aj po naražení, ale třeba včérá mělo velice lahodné parametry ve všeckych směroch.
Toš překvapení. Néni tak plné, jak třeba Primátoři, ale naplňuje základní atributy pšeničného piva, nevykazuje chuťové vady a za cenu pod 10,-Kč si néni na co stěžovat. Jo a take sa ně na něm lůbí pěkná vrstva kvasnic. ..aspoň teda u většiny várek.
Toš taková příjemná lehká IPA, páč single hop (tušim teda), tak ke špičce cosi chybí.
Pokud hledáte chuťově vyvážené pivo s vyšší chmelovou hořkostí a sladem mírně v opozici - pak jste na správné adrese. Chuťově nekomplikovaná jedenáctka bez rušivých vlivů s velmi slušnou pitelností a středním řízem.
Nástup chutí je jemně chmelový, sladovost plná a delší. Chuťový vjem ukončen kratší a ostřejší chmelovou hořko – štiplavostí. Pitelnost slušná, pivo dobře vyladěné - působí harmonicky.
Pokud jsou mé informace správné, pak jedenkrát ročně se vaří speciální edice ze zeleného (čerstvě načesaného) chmele.
Pro mě ideální pivo k zapití české klasiky vepřo - knedlo - zelo :-)
Hodonínský vojáček - Desátník 10°
světlé výčepní pivo
7
Znalec
Moro
,
19.5.2014
Pivovarská restaurace Hodonínský Vojáček, Hodonín
Výčepní položka z aktuálně nejmladšího minipivovaru okresu Hodonín. Koncepčně vychází ze světlého ležáku Oficír. Dobře chmelená desítka, sladovost utlačena do pozadí, mírně vodová, což u tohoto segmentu jistě nevadí. Vyhovovat tedy bude milovníkům hořkých piv a myslím, že v pivovaru to vzali za správný konec - pivo bude jistě chutnat i pijákům preferujícím výčepní piva od nadnárodních gigantů, kdy (bohužel často doslova) pijete jen hořkou nasycenou rezavou vodu.
Brutální sladová bomba. Budvar na třetí, chcete-li.
Pro zajímavost určitě přínosné, na pití po litrech určitě ne. Speciál to nicméně je v pravém slova smyslu.
Měl jsem konečně možnost ochutnat čepovanou variantu.
Musím říct, že sladovost v chuti opravdu až přehnaná. Pěna pěkně držela, to se musí nechat. Nicméně jinak mi tam v chuti něco chybělo, zejména jsem postrádal výraznější hořkost.
Prostě klasický představitel jihočeských piv "budvarského" typu, který nemám rád, a kdy následkovost při nevázané konzumaci bude zřejmě značně nepříjemná.
Žatec obecně už svým názvem evokuje pivo, které by nemělo být krokem vedle. A realita opravdu taková je. Vyváženost chuti a pitelnost je na velice vysoké úrovni. Celkově na mě působí jako elegantní piva vhodná na příjemné popíjení např. v kruhu rodiny.
Škoda opět jen špatné dostupnosti v mém regionu, ale to platí o většině dobrých piv... :(
Za mě jedno z nejlepších polotmavých piv. Hořkost na polotmavé více než dobrá, pitelnost taktéž. Je k dostání např. v multipacku Platanů 11, kde jsou jako bonus vloženy 2 Granáty :)
Granáty kolem mě létají jako za války a tak se s jejich přívalem musím nějak vypořádat. Naštěstí piva s tímto názvem obvykle patří mezi to lepší z pivovarské produkce, a často dokonce bývají jejich chloubou.
Tak je také zřejmě zamýšlen Protivínský Granát, takto polotmavý ležák pěkné rudohnědé, či přímo granátové barvy. Nad ní sedí polštář velmi husté a trvanlivé béžovo-růžovo-bílé pěny a ještě výše se vznáší oblak jemně karamelovo-chmelové vůně.
Dobře "trefený" říz, zaperlí v ústech, poté drží a oživuje chuť, ale přesto neobtěžuje přilišným "bodáním" do jazyka.
V chuti dominuje sladovější poměrně plné tělo s mírnou nakouřeností, která se v závěru plynule propojuje s nezanedbatelnou hořkostí.
Chuti podle mě škodí poněkud vyčnívající kyselost (myslím opravdovou kyselost, ne "zkaženou nakyslost" - naštěstí), která asi není tolik patrná v čepované podobě. Mám pocit, že v mém případě trochu "zválcovala" jinak docela zajímavě tvarované sladové tělo.
Pitelnost protivínského Granátu je též obstojná, ale i jí nadměrná kyselinka dle mého názoru ubírá.
Souhrnem podle mě Protivínský Granát představuje typického reprezentanta piv značky Platan - tedy solidní nadprůměr, který sice málokdy způsobí uchvácené výkřiky, zato ale drží stálou kvalitu, nikdy vyloženě nezklame a při správně nastaveném očekávání může přinést více než příjemný zážitek.
Pernštejn Granát 13°
tmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
14.5.2014
lahev v multibalení (Billa)
Poslední dobou se na mě vyloženě lepí piva s názvem Granát. Další z nich jsem získal v mutlipacku zakoupeném v Bille, byl uvařen v pardubickém pivovaru pod značkou Pernštejn a jde o tmavé speciální pivo "třináctku".
Jeho vůně je silně sladko-ovocno-sladová s nádechy kávy. Hustá béžová pěna trůní nad hutným nápojem tmavé mahagonové barvy.
Granát z Pardubic se pyšní plně sladovou chutí s tóny ovoce a náznaky čokolády přecházejícími ve středně hořké zakončení.
Sladší chuť v projevu Granátu dominuje, ale pivo přesto není přehnaně "těžké" a nepůsobilo na mě únavně.
Pitelnost lahvové varianty mi i díky přiměřenému řízu připadá dobrá, ne však vynikající.
Tento tmavý speciál mohu ke ctěnému ochutnání doporučit každému, kdo má rád plná tmavá piva se sladšim projevem.
V multibalení piv z pardubického pivovaru Pernštejn se nacházely také dvě lahve světlého ležáku "dvanáctky".
Tohle pivo už jsem před časem byl okoštoval a chutnalo mi, takže jsem byl zvědav, zda se za tu dobu změnilo.
Nuže otevírám lahev, přelévám do sklenice a vnímám chmelovo-sladovou vůni a hustou bílou pěnu tvořící "ostrůvky" na jezeře medové barvy.
Dobrý říz ležáku Pernštejn uvádí plnou sladovo - hořkou chuť. Tělo je plné, s převládající sladovou složkou, a je zakončeno znatelnou chmelovou hořkostí.
V pivu je také mírně cítit ona "pernštejnská" zemitost, kterou jsem zmiňoval i u jedenáctky Vilém.
Celkově potěšením zjišťuji, že si pardubická dvanáctka Pernštejn svou kvalitu udržela, takže ji mohu subjektivně ocenit jako solidní ležák se slušnou pitelností.
Plně se podepisuji pod názor pana Vrchního.
Celé portfolia pivovaru Svijany je jeden velký úlet, a (nejen já) jsem toho názoru, že název značky pochází od slova "svíjet se" (rozuměj v bolestech a křečích po požití tohoto piva).
Jde podle mě o zcela nesmyslně přeceňovanou značku resp. jakousi módní záležitost, ale reálně nestojí za nic. K tomuto pivu konkrétně se vyjadřovat nebudu.
Široké spektrum svijanských piv reprezentuje i světlý speciál třináctka, Svijanský kníže, jehož jsem ochutnal v lahvovém provedení.
Jeho vůně je sladová, mírně chlebová. Zlato-slámová barva se mi pak na speciál jeví dost světlá.
Po přelití z lahvě do sklenice vykypěla špinavě bílá pěna. Hned po nalití byla sice hustá, ale posléze zřidla a začala se kupit v klasické svijanské chuchvalce, které jsem tak poeticky popsal v recenzi Svijanského mázu.
Hned zpočátku mě na jazyku zamrzel slabý říz (možná jsem měl jen smůlu na "špatnou lahev", ale říz byl po přelití do sklenice vskutku slabý a po pár minutách téměř zmizel).
Nástup chuti je sladový, okamžitě následovaný hořkostí a chlebovostí.
Blahobytné tělo Svijanského Knížete je plné a velmi, velmi sladké.
Hořkost na konci chuti (patrně díky použítí TetraHopu) dost ulpívá v celých ústech.
Klání na dvoře milostpana Knížete tedy v zásadě probíhá mezi dvěma chutěmi: velmi výrazná sladovost na jedné straně zápasí s bezmála trpkou oddělenou hořkostí na straně druhé. Chvílemi máte pocit, že se obě soupeřky usmíří, aby v dalším loku začalo jejich zápolení nanovo.
A to nemluvím o (patrně větším než malém) obsahu cukru, který na mou hlavu obvykle působí jako kladivo, proto musím být při pití piv s obsahem cukru velmi opatrný.
Je mi líto, ale dle mého názoru je Svijanský Kníže další průměrnou položkou značně přeceňované značky Svijany. Daleko povedenější piva se sladovým tělem vaří například vratislavický Konrád.
Úvod chmelový, hořkost je střední intenzity a má dlouhého trvání. Následuje krátká sladovost a poté opět chmelová hořkost, která ulpívá v ústech. Sladově tělo je plnější, říz střední. Pitelnost velmi dobrá. Souhlasím s tvrzením, že Konrad jedenáctka je pitelnější této dvanáctky.
Asi by se slušelo sem napsat pár zmínek o cukr a potažmo ulpívání hořkosti.
Cukr:
- používá se pro rozjezd hlavního kvašení na spilce a také pro zvýšení výtěžnosti (roste objemové procento alkoholu). Používá se v řádech jednotky procent na várku. Kdyby jej bylo více, pivo by bylo řídké. Je to jakási berlička při výrobě piva a při použití v rozumné míře jej nemáte šanci v pivu poznat. Přičemž např. pověsti o kyselém ocásku, který by měl v pivu zanechávat, se nezakládají na pravdě. Rozhodně nezpůsobuje ulpívání hořkosti.
Chmelový extrakt:
- při klasické pivovarské technologii se hořké látky ze chmele dostávají do piva při části výroby zvané chmelovar. Chmelový extrakt je látka, kdy hořké látky nebyly ze chmele extrahovány varem, nýbrž pomocí CO2 nebo ethylalkoholu. Pivovarům šetří náklady za energie a mohou způsobovat ono ulpívání hořkosti v ústní dutině, které umí být v případě piv vařených moderními technologiemi hodně nepříjemné a rušivé.
Chmelový isoextrakt - (tetrahop):
- je jakýsi vyšší level chmelového extraktu - používá se pro zvyšování hořkosti piva a stabilizaci pivní pěny. Dle aktuální platné legislativy nemusí být na etiketě uváděn.
Hodonínský vojáček - Oficír 12°
světlý ležák
7
Znalec
Moro
,
12.5.2014
Pivovarská restaurace Hodonínský Vojáček, Hodonín
Nástup chutí chmelový, kdy hořkost je nejprve o střední úrovni. Po chvíli se přidává nenápadná a přesto vnímatelná sladovost + trocha kvasnic. Střed je sladový, dojezd o odeznívání sladu a dlouhé chmelové hořkosti. Sladové tělo průměrně plné, říz střední. Pitelnost výborná. 5,0% alc. Velmi dobrý světlý ležák, který bude vyhovovat především zastáncům nepříliš tělnatých a více chmelených piv.
Pátera jsem si koupil kolem Vánoc v 8-packu v jakési unikátní akci v Bille, protože ho nikdy předtím ani nikdy potom zatím neměli. Tušil jsem, že to bude dobrý kauf, a potvrdilo se :)
Pivo nezáludné, vysoké pitelnosti, tohle nemůže nikoho urazit, ale zároveň někoho může i nadchnout. Typicky černohorské atributy, které Páter naplňuje vrchovatou měrou.
Pivní delikatesa s výtažkem bylin, pil jsem ji vždy jen v lahvové verzi (0,33 l). Chuť je dosti kořeněná, tedy netradiční, jakoby to bylo pivo smíchané třeba s fernetem.
Nicméně pilo se mi vždy hodně dobře, jen škoda té maloobsahové lahve... :)
Řekl bych lepší bratříček Konráda 12. Chuťově hodně podobné, jen ta 11 mi přišla elegantněji vyladěná a pitelnější.
Dojem kazí samozřejmě cukr ve složení, který zřejmě způsobujetu ulpívající chuť. Jinak vcelku dobré a pitelné pivo, v záplavě europatoků jistě nadprůměrných parametrů.
V rámci Liberce určitě nejlepší pivo - když to srovnám s hrůzostrašnou věcí jménem Svijany... Nedávno jsem si pár Konrádů odtamtud přivezl. Chuť je - nutno podotknout - lehce specifická, nemusí sednout každému. Pitelnost tak střední.
Mně naopak tohle pivo přišlo hořké až dost, jediné co mě trochu rozladilo, byla přítomnost cukru ve složení. Myslím, že právě cukr tam dělá tu neplechu a občasné podivné tóny v chuti. Ale ve výsledku určitě mohu značku Konrád obecně doporučit.
Postřižinské - Jedenáctka 11°
světlý ležák
8
Štamgast
Kvicala
,
11.5.2014
Pardubice/kavárna První republika
Velice chutné a osvěžující pivo s dobrou hořkostí i sladovostí v chuti. Podáváno v krásných buclatých půllitrech na kameninových podtáckách, což ještě umocňuje prožitek a výborný dojem z piva.
Takže v regionu východních Čech (a nejen zde) silně nadprůměrná záležitost v záplavě všech těch "Géček, Staráčů, Peršingů" a podobných patoků!
Postřižinské - výčepní
světlé výčepní pivo
5
Redaktor
PanVrchni
,
11.5.2014
lahev (Norma, Jílové u Prahy)
Nejlevnější řada piv nemusí vždycky zavánět ostudou, a to dokonce ani u pivovaru, který jinak velice často vaří různé laciné privátní značky pro obchodní řetězce (což je případ nymburského pivovaru).
Jeho Postřižinské světlé výčepní pivo s podobiznou pana Hrabala na lahvi se uvádí kvasovou vůní s mírným nádechem sladu. Světlá, slámová barva a bílá, nepříliš hustá opadávající pěna saponátové konzistence po přelití do sklenice rozhodně nenaznačují žádný uchvacující zážitek.
O ten ale v pivu nejlevnější cenové kategorie nejde.
Dobrý říz postřižinského výčepního uvádí jemnou chlebovost s mírně obilnými tóny a odpovídající hořkostí na patře (později však na něm poněkud ulpívá).
V dalších doušcích se ozve mírná, ale zcela snesitelná nakyslost.
Tělo je pochopitelně prázdnější, nicméně pitelnost slušná - vzhledem k malému obsahu alkoholu (pouhých 3,5 procenta) bych Postřižinské výčepní bez obav doporučil jako vhodný nápoj pro nadcházející letní měsíce. S přihlédnutí k velmi nízké prodejní ceně (5,90 Kč v Normě) musím konstatovat, že Postřižinské výčepní pivo z Nymburka není žádný propadák a jako doplnění tekutin a minerálů může nejednomu pivařovi vyhovět.
Polozapomenutá prodejna Norma v Jílovém u Prahy mě už poněkolikáté překvapila nabídkou piv, která bývají k mání spíše v pivotékách, a to ještě když máte štěstí.
Tentokrát můj vycvičený zrak zočil dvě basy tmavého ležáku Baron z pivovaru ve Vysokém Chlumci a po této události už následoval krátký proces, jehož průběh si jistě dokážete domyslet.
Na jeho konci přichází začátek ochutnávky Barona. Představuje se karamelovou vůní s trochou kávy a živého chmele, jeho barva je velmi tmavě rudohnědá. Příznivé vyhlídky ztělesňuje velmi hustá, světle béžová, trvanlivá pěna.
Baron dělá podobně jako světlý ležák Vévoda čest svému jménu. Ba snad ještě více - jeho pěkně vyvážené, plně sladové tělo je ještě blahobytnější, než u jeho světlého šlechtického příbuzného.
Cítíme slad a karamel, nad ním mírnou nakouřenost a náznaky kávy, v závěru přecházející v chmelovou hořkost, která se spolu s pražeností ještě pár vteřinek po závěru chuti na chvilku znovu vynoří na patře.
Vše je velmi harmonicky a umně spojeno, chuť má hezky čitelný průběh, který ovšem baví i po x-tém napití. Jinými slovy: navzdory tomu, že je Baron tmavým pivem sladovějšího charakteru, je jeho pitelnost výborná.
U tohoto piva nemáte ani vteřinu pochybnosti o tom, "co jím chtěl básník říci" a ani o tom, že se mu to podařilo a že své řemeslo ovládá proklatě dobře. Baron je velmi podařený sladovější tmavý ležák, já za něj posílám dík do Vysokého Chlumce a zdejší pivovar se v mém soukromém žebříčku pomalu, ale jistě dostává do špičky tuzemských průmyslových pivovarů.
Dudák 11° světlý ležák
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
10.5.2014
čepované (pivotéka Pivo a párek, Korunní 105, Praha - Vinohrady)
Hurá do jižních Čech, jmenovitě do Strakonic. Vyznávám zásadu, že nemohu-li nějaké město navštívit, nechám alespoň místní pivo navštívit svůj jazyk.
Jeho hostem se tentokrát stal strakonický Dudák, takto světlý ležák jedenácka, který mi zahudlal ve vinohradské pivotéce Pivo a párek v Praze.
Dobrou zprávou je, že Dudáka dlouhá cesta vůbec neunavila. Jeho vůně je živá, chmelovo-sladová, a bílá čepice pěny pěkně sedí nad zlatavým mokem.
Přiměřený, střední říz otevírá harmonickou, uspokojivě sladovo chlebovou chuť, za níž je v koutku schována nepatrná "zatuchlinka" či "stařinka". Ta je však opradu téměř neznatelná a spíše dodává na osobitosti, než aby vadila.
Na sladovosti pevně drží jak vaz na kosti přiměřená jemnější hořkost.
Středně plné Dudákovo tělo je spíše sladovější, ale svěží a živé a vše dohromady tvoří vyladěný a velmi pitelný celek.
Až někde uslyšíte Dudáka hrát, klidně se zaposlouchejte. Tóny jeho dud znějí libě a dovedou potěšit na duši zvláště vyznavače lehčích a optimistických jihočeských piv.
Černá Hora - Granát
tmavý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
7.5.2014
točené, restaurace Modřanská archa, Sofijské náměstí, Praha 4 - Modřany
Pivo s názvem Granát u nás vaří několik pivovarů a většinou jde o polotmavá piva. Ovšem i granát může mít více odstínů a pivovar Černá Hora jej pojal coby tmavé pivo - a zdejší Granát svým projevem dobře zapadá mezi ostatní piva z Černé Hory, a to zejména svou přístupností a pitelností.
Jeho pěna je hustá, béžová, barva hnědá, karamelová a vůně živě kvasová se slabým nádechem karamelu.
Chuťové pohárky nám masíruje dobrý říz a připraví nás tak na mírnou nakouřenost trvající po celou dobu průběhu velmi harmonické chuti zakončené jemnější, ale táhlou hořkostí.
Tradiční vyváženost Černé Hory znamená v případě Granátu slabší až středně silné tělo, nespadající ani příliš do sladové kulatosti, ani do kávové suchosti - drží balanc pěkně mezi.
Pivo je dobře pitelné - na tmavé pivo bych řekl přímo mimořádně pitelné - a, jak už je u Černé Hory zvykem, působí vstřícným, ba až nezáludným dojmem.
Znovu a rád posílám na sever od Brna svůj vzkaz: díky za dobře odvedenou práci!
Musím souhlasit s Panem Vrchním...
I stalo se mi, že na sklonku roku 2013 jsem měl možnost služebně přespat v Třeboni. Již celý měsíc předem jsem byl natěšen na Regenta. Dokonce jsme večer zašli i do pivovaru. A zde již následovalo jedno zklamání za druhou - za prvé z pivovarské restaurace, kde se de facto nedalo najíst, a za druhé, že měli v nabídce z celého portfolia jen asi 3 druhy točených piv.
Nakonec jsem tedy zvládl asi 4 ks dvanáctky, ale dojem rozhodně dobrý nebyl a požitek taky ne. Pivo je podivně nakyslé, čekal jsem zejména mnohem větší hořkost, která se ovšem ne a ne dostavit.
To samé platí o lahvové variantě, kde dominuje sladová složka (což samo o sobě není na závadu), ale spojená se zvláštní nakyslostí - a to už vadí. Škoda....mohlo by to být dobré pivo.
Tak tady jsem teda hodně zklamán - Samson není dobré pivo, fádní, nicneříkající, tupá chuť bez náznaku hořkosti. Etiketa a láhev vypadají velice dobře a slibují nevšední zážitky, ale opak je pravdou.
Po otevření lahve přichází kruté vystřízlivění, málem jsem to ani nedopil. K tomu cena atakující hranici 15 Kč, toto pravdu ne!
Ještě o fous lepší požitek než ze Starobrna Medium, plnější chuť, ale zároveň dojem lehké chmelenosti zůstává stále naživu. Tady syn (=Starobrno) těžce překonává otce (=Heineken)...
Výborný kousek!
Starobrno medium nepasterizované
světlý ležák
8
Štamgast
Kvicala
,
6.5.2014
Pivovarská restaurace Brno - Mendlák :)
Bez mučení se zde veřejně přiznám ke své slabosti pro Starobrno obecně... v našich končinách má tato značka punc exotiky, a mně prostě Starobrno chutná. Vnímám ho jako jemněji chmelené pivo typu Litovle, které šlo za poslední roky kvalitativně neuvěřitelně nahoru. Ať se to líbí komu chce, ale pod Heinekenem se zlepšilo o 100 %.
Jedenáctka Medium je velice dobře pitelná záležitost, která je dle mých zkušeností beznásledková ve větším množství, což jenom potvrzuje moji teorii o povedeném pivu. Shledávám ji vhodnou i k celovečerní konzumaci. Nepasterizace je jenom ku prospěchu věci, pivo je opravdu dosti lahodné - etiketa nelže. Stejně jako slogan Starobrna: "Arcanum boni tenoris animae" - Tajemství dobré nálady :)
Chotěboř Speciál
polotmavé speciální pivo
9
Redaktor
PanVrchni
,
6.5.2014
lahev (Z-Market, Bělehradská 78, Praha 2)
Další majstrštyk z Chotěbořského pivovaru se jmenuje Chotěboř Speciál. Já jsem na něj se štěstím narazil v obyčejné samoobsluze Z-Market v Praze u Tylova náměstí, ale jinak bude kromě chotěbořského okolí dostupný asi jen v pivotékách.
Ochutnal jsem ho pochopitelně lahvový (tolik štěstí, aby mi v sámošce načepovali, jsem zase neměl), ale i v tomto provedení mi jeho živost dokázala vzbudit velmi věrnou představu, jak chutná točený.
Chotěboř Speciál se chlubí živou, ovocno - karamelovou vůní s mírným závanem alkoholu, pěna je mírně narůžovělá (romantik by snad napsal "červánkově bílá"), poměrně hustá a držící, pod ní se pak chvěje mok rubínovo-jantarové barvy.
Energický vstup na jazyk se rychle uklidňuje ve sladší, ale neulepenou chuť a silně hořké zakončení, které postupně vytlačuje sladkost. Chotěbořská "živá chmelovost" se sebejistě projevuje i v tomto pivu a, jak už je u piv z Chotěboře obvyklé, i Speciál předvádí dokonalou harmonii a hru chutí, které rychle podlehnete a po čase v ní začnete vnímat další tóny: náznaky karamelu i mírné ovocitosti, sebevědomé a přesto přívětivě ladné.
V chotěbořském pivovaru neuvařili "speciál pro speciál", s tímto pivem nikdy nebudete mít pocit ulepeného sladkého nesmyslu. Vpijete se během dvou tří doušků, a pak už vám pivo bude navzdory své hutnosti připadat živé, veselé a důvěrně známé.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Chotěbořský Speciál působí téměř osvěžujícím dojmem a radost, která se ve vás po jeho požití rozlije, určitě nemá původ jen v obsahu alkoholu.
Další dík letí ode mne do Chotěboře a prosím: nepřehánějte to, ať se nemusím přestěhovat :-)
Černá Hora - ležák
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
5.5.2014
čepované, restaurace U Marušky, Telč
Pivovar Černá Hora nedaleko Blanska jakostí svých piv dlouhodobě přesvědčuje, že velký objem vařených piv nemusí být vždy na úkor kvality.
Klasickým pivem z jeho produkce je světlý ležák "dvanáctka", který se mnou zkřížil cestu v restauraci "U Marušky" hned za branou na náměstí v Telčí.
Jde o pivo hezké zlaté barvy s hustou bílou pěnou a dobrým řízem.
Jeho chuť je velmi přístupná, jemně sladová, živá, se spíše mírnější, ale naprosto dostačující hořkostí. Žádná z chuťových složek vyloženě nevyčnívá, ale dohromady tvoří velmi harmonický celek. Dokonce lze pocítit lehounce květové tóny, které jsme zvyklí vnímat spíše u minipivovarských ležáků "květovo-obilného typu" (moje soukromá pivní kategorie).
Světlý ležák z Černé Hory je zkrátka vstřícné, živější, vysoce pitelné a výborně vyvážené pivečko s nekolísající kvalitou a za velmi dobrou cenu. Volbou tohoto piva chybu neuděláte.
Takže k pivu Pilsner Urquell - pořád kvalitní ležák, který má konzumentovi stále co nabídnout. Bohužel - ošklivě předražený. K těm mýtům - je NAPROSTÝ NESMYSL, že je jako jediné pivo zásadité = je to totální kravina a kdo aspoň trochu rozumí pivovarské technologii, tak jí nikdy nemůže vypustit z úst či napsat kamkoli. Je třeba přemýšlet. Jak by toho dosáhli? Čím? Která z přísad (voda, slad, chmel, kvasinky) je zásaditá?
Důkaz např zde: http://restauracie.etrend.sk/restauracie-aktuality/myty-a-pravdy-o-plzenskom-pive.html
Jedno z nejlepších piv zakoupitelné v Kauflandu. Obecně Žatec je pojem pro pivovarnickou sféru, Baronka to jen potvrzuje. Velice pěkná hořkost podle mě dobře propojena se sladovostí. Točené jsem zatím neměl, ale věřím, že bude minimálně stejně dobré jako lahvová verze.
Velmi dobré hořké pivo z Hanušovic. Šerák je pokládán za "vlajkovou loď" tohoto pivovaru. Je pravda, že jeho chuť je lehce specifická, a nemusí chutnat každému. Obsahuje v sobě určitou zemitost a přímočarost. Na Holbu Premium sice úplně nemá, ale i tak je to dobře udělané a pitelné pivo.
Typický výrobek velkochemičky, vyznačující se umělou nahořklostí a značnou následkovostí po požití většího než zanedbatelného množství.
Kupodivu však není tolik rozšířen jako G-10, což mu dává jakýsi punc quasi-vzácnosti, který však ihned opadne po vypití prvního doušku.
Toto pivo nemá nic, čím by mě oslovilo.
Svého času velice módní značka Bernard nyní již tolik do marketingu zřejmě neinvestuje, každopádně nadprůměrnou kvalitu si drží stále.
Na druhou stranu, čím je Bernard (a zvláště desítka) charakteristický je (dle mého názoru) absolutní nepřítomnost sladové složky v chuti. Bernard je jen a jen hořký. Což po delší době pití působí únavně, byť hořká piva mám obecně velmi rád.
Samozřejmě si Bernard koupím radši než 90% ostatní produkce velkopivovarů, ale na trhu je i řada lepších piv - a konkrétně z desítek třeba Schwarzenberg nebo Rychtář.
Tohle pivo je fakt docela problém objektivně zrecenzovat. Je tak provařené a známé, že může mít spousty podob od odstrašujících zteplalých třetinek až po točené s chutí jako křen.
Celkově určitě nutno zdůraznit, že to je vůbec jediné zásadité pivo na trhu, a má celou řadu léčivých účinků např. pro osoby trpící problémy se žlučníkem. Další důležitý poznatek (pro řadu neznalců doslova šok) je poznání, že nejde o dvanáctku, ale dle stupňovitosti pouze o jedenáctku se 4,4 %. Ale budiž.
V lahvové podobě dostanete vždy neomylně tu samou kvalitu (kromě teploty), zatímco točené se dá i dost výrazně zkazit, anebo naopak povýšit. To ale koneckonců platí pro každé pivo :)
Za mě hodnocení: toto pivo nemá, čím by mě už prakticky po těch letech mohlo překvapit. Hlavním motivem PRO je nezaměnitelná hořkost + příznivé účinky na trávení + relativní nenásledkovost, naopak důvodem PROTI je zejména až nekřesťansky vysoká cena, a dále pochopitelně všeobecná rozšířenost a tím pádem nezajímavost.
Velmi dobře pitelné až uklidňující pivo, jemně chmelené, hezky pěnící. Opět jde o nadprůměrnou záležitost, a celkově mi prakticky všechna piva skupiny PMS (Holba, Litovel, Zubr) dost chutnají.
Je v nich přítomna určitá osobitost a nezaměnitelnost, a to se v zástupu uniformních europiv cení!
Určitě nadprůměrný ležák z průmyslového pivovaru, a výrazně lepší (podle mé zkušenosti) v točené podobě. Tam je to skutečně docela lahoda hraničící s nevšedním zážitkem. Lahvový není tak výrazný, nicméně hořkost i sladovost hodnotím jako velmi dobrou, a oproti Plzni je toto pivo celkově o dost pitelnější.
Cenově samozřejmě žádná láce, ale chápu, že se chce profilovat jako prémiové pivo. A v těchto dnech např. v Kauflandu v akci za 12,50 Kč určitě nejde o špatný počin.
Ač jsem z Pardubic, značku Pernštejn mám až úplně naspodu v žebříčku piv. Takže žádný patriotismus :)
Pernštejn jsou obecně podivně sladová (ten sladový pach se občas rozlézá v okolí pivovaru a je až nepříjemný) a vodová piva, a jedním z typických představitelů je právě i tento Vilém 11. Sice je o fous lepší než ta příšerná desítka, ale z hlediska následků určitě velice podobné - totiž extrémní bolehlav a samoser.
Chápu, že pro někoho z jiného konce republiky může Pernštejn působit exoticky, ale nevěřte tomu, není to dobrá značka!
Nesmírně zrádné a nebezpečné pivo kofolového typu! Jeden na chuť se asi vypít dá, já bohužel na jednom plese zvládl asi 5 (ostatní piva v nabídce byly totální patoky), a druhý den až do večera jsem prožíval ukrutná muka... s pocity na upadnutí hlavy v nejbližším okamžiku.
Takže přistupujte k tomuto pivu s respektem anebo se mu vyhněte úplně - to je moje taktika :)))
Kocour ležák 12°
světlý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
3.5.2014
Peter's Burger Pub, Pernerova 10/32, Praha 8 - Karlín
Pivovar Kocour ve Varnsdorfu si již mezi tuzemskými minipivovary vydobyl pevnou pozici a dobré jméno. Asi nejšířeji zastoupenou „váhovou kategorií”, v níž se české pivovary utkávají, je světlý spodně kvašený ležák „dvanáctka”. A tak i pivovar Kocour poslal do ringu svůj světlý ležák a já rovnou prozradím, že to je borec, který valnou část svých soupeřů poráží na body nebo jim dává rovnou K.O.
Hned nos toto pivo svou čerstvou voňavostí s nádechem lípy rozradostní, očím zas zalahodí zlatá mírně zakalená barva a velmi hustá, trvanlivá, špinavě bílá pěna.
Přirozený, střední říz čechrá jemnou sladovou obilnost, záhy doplněnou o živou chlebovost s decentními náznaky ovoce. Plynule se napojuje svěže hořká koncovka, která se protáhne, ale přesto neulpí. Varndsdorfský Kocour není přežraný, jeho tělo je „akorát” silné a optimistický pocit z piva umocňuje též velmi vysoká pitelnost.
Celkově na mě světlý ležák Kocour z Varnsdorfu působí harmonickým, ladným a potěšujícím dojmem z práce někoho, kdo věděl co dělá, a také věděl, jak to udělat.
Segment nealkoholických piv doplňuje Albert / Hypernova se svým pivem Bertold nealko. Jde o typického zástupce levných nealkoholických piv řetězcových značek, což znamená minimum inspirace jako pro pivaře, tak pro pisatele recenze. Ale pokusím se.
Barva nealkoholického Bertolda je zlatá, pěna spíše řidší a trochu splihává.
Poněkud jalová vůně jakoby nedokvašeného či mladého piva nás upřímně připraví na to, co následuje v chuti.
Slušný říz snaživě pumpuje prázdnější sladovou chutí, za níž se záhy objeví oddělená natrpklá hořkost, která ulpívá (jde o stejný druh až pichlavé hořkosti jako u Ambrosia, že by Tetrahop ve složení?).
Pivo však nemá žádné nepříjemné pachutě, takže nejde o průšvih, spíš je to nuda - na druhou stranu, nikdo soudný od nealkoholického piva za 6 Kč asi žádné chuťové orgie nečeká.
"Zážitek" z nealko Bertolda zkrátka odpovídá ceně a faktu, že jde o pivo bez alkoholu.
Pernštejn Polotmavé výčepní
polotmavé výčepní pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
1.5.2014
lahev v multibalení (Billa)
Krabice piv Pernštejn, kterou jsem zakoupil v Bille, obsahovala též lahev piva nadepsaného prostě Pernštejn polotmavé výčepní.
Polotmavá piva mám celkem rád, proto jsem byl docela zvědavý, co na mě v lahvi čeká. Pod vodopádem, zurčícím z lahve do sklenice světle béžovou pěnou, zvolna vystupuje hlubina mahagonové, proti světlu rudo-rubínové, tůně.
Příjemná, kvasovo-kávová vůně vzlíná z této tůně, a obstojný říz uvádí nasládlou chuť s umírněnými karamelovými snad až kávovými tóny a jemnou hořkostí, která chuť zakončuje. Nad slabším až středně plným přirozeně sladovým tělem lze vnímat ještě jeden druh sladké chuti - lehkou "sacharinovou" nasládlost, oddělenou od sladovosti.
Jediný pohled na etiketu, a už jsme doma - sladidlo E954 (sacharin) ve složení je bezpochyby jejím původcem.
Přesto nemohu říct, že by mi polotmavý výčepní Pernštejn nechutnal - jde o dobře pitelné, chuťově snadno přístupné polotmavé pivo.
Kdo má rád lehčí polotmavá piva, chce zakusit změnu (a nevadí mu umělá sladidla, nebo z různých důvodů potřebuje snížit příjem cukrů), tomu by mohl polotmavý výčepní Pernštejn vyhovovat.