Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Ideální volba pro milovníky hořkých, co hořkých - SILNĚ hořkých piv! Dle mého názoru velice povedená IPA z průmyslového pivovaru. Chotěboř pitá následně (a běžně mnou vnímaná jako velmi uspokojivě hořké pivo) mi připadala jak voda, což je veliká pochvala pro primátorské IPA. Toto se hodně povedlo, doporučuji zejména v točené verzi.
Cross World Polaris ale
pale ale 
7
Redaktor
PanVrchni
,
28.4.2015
lahev (Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín)
Vyškovský pivovar se ve své řadě Cross the World záslužně snaží o pivní osvětu a něco svěžího proudu do českého pivního rybníčku.
K této řadě patří i svrchně kvašené pivo Cross World Polaris ale, pojmenované podle nového německého chmelu Polaris, jenž by měl mít udajně chladivé účinky.
Prodává se v čiré lahvi, která prozrazuje zlatou a čirou barvu a po přelití do sklenice její obsah jednak vypění hustou, bílou a trvanlivou pěnou, ale především omamně rozšafnou vůní, v níž lze cítit květovost, ovocitost, citrusy, chmel i slad.
Po napití se krátce ozve lahodný slad, ovšem takřka ihned sevřený nemilosrdně důraznou chmelovou hořkostí, jaké jsem zvyklý potkávat především u řácky chmelených India pale ale.
Hořkost je tak drsná, že v závěru chuti válcuje cokoliv, co se jí postaví do cesty.
Díky tomu se mi Cross World Polaris ale jeví jako pivo pro opravdové "hořkomily", kteří si libují v pořádně hořce "zatažených" ejlech. Osobně bych pitelnost tohoto piva označil za průměrnou, neb hořkost už dosahuje takové úrovně, že ji jen těžko dokážu "přepít". Proklamovanou chladivou chuť v ústech sice vnímám, ale při představě, že bych se tímto úderným hořčákem pokoušel v létě ochladit svoje nitro, mi poněkud běhá mráz po zádech - což ovšem zřejmě není zamýšlený efekt chmelu Polaris.
Čili - milujete-li hořké ejly a vyznáváte-li heslo "čím hořčí, tím lepší", pak je vyškovský Polaris ale pivem pro vás. V opačném případě při degustaci bezpochyby přinese zajímavý zážitek, nicméně možná ne každému úplně vstřícný.
V pasáži Lucerna v Praze, v podniku zvaném Kávovarna, kromě očekávané dobré kávy čepují též dobré pivo - koutskou dvanácku a černou jedenáctku Litovel.
Ta je pivem temně hnědorudé barvy a velmi příjemné vůně kávy, karamelu a trochy chmelu, vznášející se nad béžovou, dosti hustou a stabilní pěnou.
V ústech se za příjemným, přirozeně působícím řízem rozvíjí moc pěkně vyvážená jemně karamelová chuť s decentní chmelovou hořkostí a troškou kávy ke konci.
Dokonalá "propojenost" chutí, díky níž prakticky nepoznáte hranici mezi karamelovou sladovostí a chmelovou a praženou hořkostí, zajišťuje vysokou pitelnost. Pivo není příliš komplikované ani výrazně hutné, ale přesto jeho popíjení baví v každém doušku.
Černá piva i od větších pivovarů se mi často zdají lepší než jejich světlé protějšky, a černý Litovel moji zkušenost potvrzuje. Jeho recenzi bych shrnul slovy: Černá jedenáctka Litovel Premium je velmi harmonický, čistý a pitelný černý ležák.
PET přivezena přímo z pivovaru - doznám se, že tak kvalitně vyladěný ležák jsem už opravdu dlouho nepil. Velmi příjemné spojení sladu a chmele, kdy chmel se projevuje až lehce citrónovými tóny. Dle neověřené informace by to mohlo být použitím chmelové odrůdy ŽPČ, která se běžně komerčně nepěstuje. Tělo plnější, říz střední, pitelnost skvostná.
Matuška 9°
světlé lehké pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
25.4.2015
Restaurace Kulový Blesk, Sokolská 1499/13, 120 00 Praha 2
Opět se blížící teplé počasí láká k ochutnávání slabších piv určených převážně k hašení žízně, a vzbuzuje (aspoň u mě) zvědavost, jak si sládci poradí s výzvou uvařit pivo slabší, pitelné, a ne vodové.
Jedním ze "soutěžících" bylo v mém případě lehké světlé pivo Matuška 9°, které jsem si dopřál ve známé pražské vícepípové hospodě Kulový blesk.
Vůně Matušky "devítky" byla jemná, svěže chmelová, barva slámová, téměř čirá, bílá pěna pak středně hustá, trvanlivá.
Příjemný říz otevírá chuť, v níž ihned zaujme přívětivá, avšak důrazná chmelová hořkost až téměř suššího rázu, zjevná i díky menší výraznosti těla. To je sice velmi "štíhlé", ale přirozeně "tvarované" a s jistým údivem shledávám, že není vodové. Nicméně rozhodně není středem pozornosti a ani jím být nehodlá.
Pitelnost je po vpití se (po pár doušcích) velmi dobrá, hořkost se stává téměř chladivou (že by byl použit chmel Polaris?).
Troufám si říct, že sládek pan Matuška zamýšlel vytvořit osvěžující, neúnavné "letní" pivo bez toho, aby do něj míchal ovocné šťávy či podobné nepatřičnosti.
Inu, to se mu sice podařilo, nicméně celodenní trávení ve společnosti této příjemné pohodičky by mi znemožnila cena, v případě světlého piva Matuška 9° bohužel znatelně překračující i jinak naprůměrnou cenu Pilsneru Urquell.
Bašta - světlý speciál 20°
světlé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
24.4.2015
Bašta - Sousedský pivovar U Bansethů, Táborská 49, Praha 4
V Sousedském pivovaru Bašta U Bansethů vaří různě obměňované speciály. Když se zde objevila světlá dvacítka Bašta, neodolal jsem, a vyzkoušel.
Pivo se honosí jantarovou barvou a velmi hustou, krémovou, špinavě bílou pěnou, která by snad udržela i krabičku od sirek. Vůně je slabší, sladově-medová.
V chuti se rozvine velmi hutný, medově plný a oblý slad v tučném těle, obtažený jemnější hořkou linkou.
Na svétlé dvacítce Bašta je pozoruhodná její vstřícnost a pitelnost. I přes to, že jde o pivo velmi hutné a vhodné spíše k "cucání", působí jemně, delikátně, harmonicky, nikoliv jako ulepená sladová bomba. Navíc se ani po vypití necítíte unaveni a přes vysoký obsah alkoholu si Bašta vaši nervovou soustavou podmaňuje pomalu a téměř zdvořile.
Znáte-li světlý ležák Bašta s jeho svěží nasládlostí, tak dvacítka působí jako jeho koncentrovanější verze při zachování všech jeho kladů.
Jak už jsem zmiňoval, pitelnost piva je velmi dobrá a v chuti se jeho stupňovitost až nebezpečně skrývá. Pro mě je Bašta světlá dvacítka pěknou ukázkou, jak udělat plný a přitom pitelný speciál.
Kanec poctivý ležák 12° premium
světlý ležák
6
Štamgast
Ganimoth
,
22.4.2015
Potraviny U Žáby (ENAPO), Kutná Hora
Barva zlatá, čirá. Vůně výrazně sladová až nasládlá, chmělově kořenitá
Pěna je hustá, pomerně stabilni
Pivo poměrně plnét, chut výrazně sladová, postupně přecházející do hořkosti, která je ke konci malinko nepřijemně ostřejší a postupně odeznívá. Ucházející dvanáctka, urcitě lepší než jejich ostatní piva.
Uherský Brod - Respekt 11°
polotmavý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
22.4.2015
Občerstvení U Sparty za ledárnami, Praha 4 - Braník
Uhneme-li v Praze - Bráníku z cyklostezky za bývalé ledárny a propleteme-li se mezi budovami sportovních oddílů a stájí, narazíme na občerstvení U Sparty, kde už léta čepují piva z malých pivovarů a dokazují tak, že "to jde" a že ani stánek s lavičkami není odsouzen k čepování velkoprůmyslových břeček - stačí jen chtít.
Já jsem z místní nabídky ochutnal polotmavou jedenáctku Respekt z pivovaru v Uherském Brodu, kterou jsem dosud neznal. U Sparty čepují do kelímků, ale pivo je čerstvé a dobře ošetřené, nadto jsem Respekt pil o pár dní později čepovaný do sklenice, takže by recenze neměla utrpět.
Polotmavý Respekt voněl slabší, ale čerstvou, převážně karamelově sladovou vůní s troškou chmelu, vznášející se nad hustou a stabilní světle okrovou pěnou. Barvu piva bych přirovnal k rudohnědému roibosu.
V chuti se Respekt projeví krásně sladěnou chutí karamelového a světlého sladu a chmelovou, nepatrně aromatickou hořkostí, která se v závěru hezky spojí s jemňounkou "přičmoudlostí" praženého sladu. Ta z piva ani trochu netrčí, jak se u polotmavých piv občas stává. Jemnější hořkost působí přirozeně a neulpívá.
Respekt je polotmavým pivem nepříliš komplikovaným, přesto však dostatečně zajímavým, skvěle vyladěným a pitelným, čemuž přispívá i přirozený, střední říz. Takhle nějak si představuji pěknou polotmavou jedenáctku. V Uherském Brodě opět odvedli poctivý kus práce. Respekt.
Jde o typický produkt pivovarů Lobkowicz - hořčí pivo typu Rychtář. O bombu se nejedná, ale o mírně nadprůměrné pivo ano. I když jsem si i u Ježka povšiml podobného jevu jako nedávno u Rychtáře - určitá nakyslost, která zde dříve nebyla. Pitelnost celkem dobrá, dá se při něm strávit celý večer.
Krčín - Mastník 11°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
20.4.2015
čepované (První pivní Tramway, Na Chodovci 1a, Praha 4 - Spořilov)
Konečně jsem navštívil legendární podnik První pivní tramway v Praze na Spořilově na konečné tramvaje č. 11, jednu z prvních pražských hospod, kde se na čepu začala pravidelně objevovat piva z menších pivovarů.
Zde jsem mimo jiné ochutnal světlou jedenáctku Mastník ze sedlčanského pivovaru Krčín, takto nepatrně zakalené pivo slámové až zlaté barvy. Jeho vůni dominovaly především kvasnice se slabým doprovodem sladu a chmelu.
Mastník laškoval na jazyku drobnými bublinkami příjemného, přirozeného řízu. V chuti se projevil velmi dobře sladěný chmel i sladší slad, zprvu působící mírňoučce "bonbónovým" dojmem, který ale rychle vymizel.
Naopak jemná linka kvasnic trvala po celou dobu pití ve všech doušcích.
Chuť Mastníku uzavírá jemně hořké zakončení, které se mírně a nenásilně protáhne.
Celkově je Mastník sice nikterak extravagantní či překvapivý, zato však velmi harmonický a pitelný minipivovarský ležák.
Už vôňa je horká - chmeľová, chuť jej plne zodpovedá. Po odpití okamžitý nástup horkosti, ktorá ostáva aj naďalej, sladový základ sa nedá odhaliť ani vychutnať. Úžasná horkosť potom zostáva v ústach po dlhšiu dobu a pýta si otvoriť ďalšiu fľašu. Mne to plne vyhovuje, mám horké pivá rád, je to presne môj vkus a čisto subjektívne tomuto pivu tlieskam. Treba však povedať, že ten, kto hľadá vyváženosť sladovej a chmeľovej zložky, musí ísť k inému výrobcovi.
Pro mě zatím nejpitelnější polotmavé pivo vůbec! Polotmavost zde vpodstatě supluje nefiltrovanost, řekl bych. Pivo se barvou téměř neliší od klasického nefiltrovaného světlého ležáku. Dlouhotrvající hořkost a bezmezná pitelnost, to jsou atributy, které se podařilo stvořit v Litovli. Vynikající počin!
Já jsem měl možnost tohle poměrně "exotické" (subjektivně) pivo ochutnat na jedné akci v Uničově (jaký paradox), v točené podobě. A pivo to je vskutku dobré, pitelné, typicky jihlavsko-vysočinské. S výraznou, zemitou hořkostí a slušnou pěnou. Byl jsem spokojen.
Jak už jsem několikrát zaznamenal, v Normě se při troše štěstí dají koupit méně obvyklá piva. Tentokrát se předmětem mé pozornosti stala Šenkovní desítka z Jihlavy.
Po otevření lahve a přelití do sklenice voněla velmi příjemnou, přirozeně chmelovou vůní s trochu sladu. Rovněž tak pěkná, zlatá barva a středně hustá, bílá, poměrně trvanlivá pěna jsou lákavým vizuálním entrée.
S přirozeným, příjemným řízem přichází poměrně dost výrazný chmelově hořký nástup a pod ním mírně vodové sladové tělo. Slad ovšem stále hraje druhé housle, tělo je slabší a chuti dominuje hořkost.
Šenkovní mi nepřipadalo úplně ladně harmonické, nicméně po vypití několika doušků jsem se s ním rychle spřátelil a dovedu si představit, že bych jich vypil větší množství.
Shrnu-li svoje pozorování, je Šenkovní - zejména po vpití se - dobrá a slušně pitelná desítka s nadprůměrnou hořkostí a za nízkou cenu. Čepovaná by byla jistě lepší a do šenku (výčepu) by se opravdu hodila.
Velmi solidní pivo-holduji sice tmavému, ale toto si s chutí dám. Jak někdo přede mnou uvedl-trochu podobné žateckému a to mohu :-)
Velmi příjemné pivko- medu ne moc(dobrého poskromnu), velmi příjemné změna kdy pivo je stále pivem
Gambrinus nefiltrovaný
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
15.4.2015
točené (restaurace U Staré Pošty, Opletalova 17, Praha 1)
Nabídku piv plzeňských pivovarů ve vybraných restauracích doplňuje nefiltrovaný ležák Gambrinus (neplést s nepasterovaným Gambrinem).
Dlouhodobě jej nabízejí v restauraci U Staré Pošty v blízkosti pražského Hlavního nádraží.
Nad mokem mírně kalné barvy slabého čaje sedí čepice bohaté bílé pěny, později tvořící "ostrůvky".
Dobrým řízem se uvádí harmonicky působící slad se zřetelnou stopou kvasnic, jež se po dvou vteřinách spojí do příjemné chlebovosti. Následuje poměrně ladně napojené hořké zakončení, které zprvu nepatrně, v dalších doušcích však o něco zřetelněji ulpí na patře - nejde však o nic tragického.
Celkově je nefiltrovaný Gambrinus pivem harmonickým a velmi dobře pitelným.
A byť v dalších doušcích ztratí značnou část kouzla, jímž zpočátku oslovil, stále ukazuje, že vynechání filtrace (a snad trochu poctivější přistup při vaření?) dokáží Gambrinus pozvednout nad průmyslový průměr.
Na přelomu milénia to skutečně byl hit, nicméně v současnosti je to spíše shit...:) Typické "pivo pro ženy", s klasickými pivními atributy to má málo společného. Mně osobně se při jeho pití křiví pusa. Takže já nedoporučuji.
Velvet
polotmavý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
14.4.2015
Irská hospoda Tlustá Koala, Senovážná 8, Praha 1
Na přelomu tisíciletí se pivovar Staropramen pokoušel přinést trochu zpestření do zaběhaného českého rybníčku zaváděním méně okoukaných pivních stylů. Z této doby zůstal v produkci Staropramen Granát (dříve Staropramen Milenium) a polotmavý ležák (či speciál?) Velvet (jež se ovšem nyní vaří v Ostravě) a nyní je poměrně zřídka k dostání obvykle ve vybraných kavárnách; já jsem jej ochutnal v irské hospodě Tlustá Koala blízko domu U Hybernů v centru Prahy.
Sladová a mírně pivně pasterační vůně se vznáší nad krémově hustou světle okrovou pěnou, vytvářející v pivu jantarové barvy "lavinový efekt".
Na jeho vytvoření se patrně "spotřebovala" většina řízu, jehož poté v nápoji moc nezbylo.
V chuti se ozve sametově (téměř až "máslově", ale v dobrém slova smyslu) hebký decentně karamelový slad (název Velvet tedy docela odpovídá charakteru piva), pod ním drnkne moment praženosti a trocha aroma chmele. Chuťově mi Velvet trochu připomíná vídeňský ležák a celkově je pivem harmonickým a celkem slušně pitelným.
Velvet je jedním z menšiny piv od giganta Molson-Coors, jež má jistou osobitost a nese v sobě cosi zajímavého. Osobně jej dokonce vedle Staropramenu černého považuji za (nevysoký) vrchol jejich produkce.
Jedná se skutečně pouze o východoslovenský derivát "skvělé" G-10. Cizokrajnost zde není na místě, nenechte se ošálit etiketou. Jihoafrická chemička zvládá kamufláže velmi dobře, ale tímto nás neobalamutí. Nebrat!!!
No SAB M. Mních je pravé Euro pivo vodové nie obzvlášť chutné ale je všade za rozumnú cenu.
Ale k robote dobré. :) za deň aj 15Ks a pohoda...
Čo sa týka chuti, tak tá neurazí nemal som predsudky pred pitím piva keďže som nevedel z akého pivovaru pochádza to som si zistil až dodatočne. Vôňa a farba štandard.
Vypil som tri kúsky nebolo to najlepšie pivo večera ale ani zďaleka nie najhoršie aké som pil.
Dobre načapované sa dá vypiť ale nesedel by som pri ňom celý večer.
Je veľa lepších pív za porovnateľnú cenu ale chutnejšie.
Braník svetlý som pil v Brne kúpil som si ho len tak pre zaujímavosť a veru moc ma po otvorení nezaujalo. Dostupnosť som si odvodil s toho kde všade som ho v ČR videl. :D No čo na tom... chuť piva nie je nič viac ako podpriemer zodpovedá tomu aj vôňa a farba.
Neviem plus je pre mňa akurát cena.
Aj keď pochádzam zo Slovenska "Gambas"je u nás po okolí veľmi rozšírený a práve preto je sa mu tažko vyhnúť. Možno aj pre to mám k tomuto pivu viac výhrad ako plusov.
Za prvé, nie všade ho dobre načapujú resp. nie všade sa točí 10 sudov za deň (to hovorí samo za seba.).
Za druhé chuť piva je fádna žiaden pôžitok s pitia tu nenachádzam.
Rezultát znie... pre mňa sa nehodí ani ku robote. :)
Pekný pohár, profesionálne čapovanie nenahradí nedostatky piva.
Nevalná farba a vôňa je predzvesťou fádnej nasládlej chuti pre mňa osobne skoro až odpudivej.
Tak pivko T.S. Lager som si kúpil výhradne po prečítaní recenzie pána vrchného :)
No a nejdem sa moc rozpisovať v zásade s pánom vrchným súhlasím, ale je to ešte horšie pivo asi jedno z najhorších aké som pil.
Toto Lidl pivo je dosť nepiteľné kúpil som ho raz na opekačku len pre zaujímavosť.(už pri kúpe som mal pocit že to nebude bohvie čo, ale kým neskúsiš nehodnosť :) )
No od začiatku to bolo celé zle. Farba, vôňa, pena vyšumela veľmi rýchlo.
A chuť... no mal som dva kusy pre istotu no nič moc.
Jedine cena ujde. Ale to je málo sakra málo.
Prácheňská Perla
světlé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
12.4.2015
lahev (Norma), čepované (restaurace U Slovanské Lípy, Praha - Žižkov)
Světlý speciál Prácheňská Perla jsem si záměrně několikrát "osahal", než jsem se pustil do recenze (dokonce jsem se dostal i k čepované verzi v restauraci U Slovanské Lípy v Praze na Žižkově), abych si udělal co nejobjektivnější názor, přesto se nemohu ubránit dojmu, jakoby přede mnou to nejlepší stále skrýval. Ale což, recenzi napíšu nejlépe, jako dovedu.
Nuže, vůni tohoto protivínského moku světle jantarové barvy lze označit za silně sladovou a trochu chlebovou, pěna byla bílá, v lahvové verzi středně hustá, méně trvanlivá, v točené hustá a stabilní.
V chuti se zprvu rozvine plně sladově kulaté tělo. Zdá se mi, že se v něm občas zjeví slabý odstín ovoce (angrešt) a jakoby opražené chlebové kůrky, jejíž chuť se harmonicky snoubí s jemnými náznaky chmelu. Nicméně mně osobně připadá hořkost dosti uměřená a nedominující, dle mého chuti Prácheňské Perly vládne harmonicky kulatý slad.
Pitelnost lahovové varianty mi připadala slušná, čepované pak velmi dobrá, ale pozor: 6 procentu alkoholu poctivě odvádí svou práci, a poté, co se vpijete, vás může nebezpečně vyvést z míry.
Přes uspokojení, jež mi Prácheňská Perla přinesla, ji ve svém žebříčku řadím kus za jinou čtrnáctku z produkce Pivovarů Lobkowicz, Telčský Zachariáš, jež mi připadá mnohem nápaditější (o Jihlavském Grandu nemluvě).
Celkově bych recenzi Prácheňské Perly shrnul slovy: klasický český světlý speciál v lahodně sladovém a dosti dobře pitelném podání. Co se týká lahvové varianty, za 13 Kč v Normě ji považuji za výhru v loterii.
Oj, tak toto se moc povedlo! Velká pochvala od Kvíčaly míří do Přerova :) Jak jsou Zubry obecně spíše sladově laděny a decentně chmeleny (což nemusí sednout každému), tak toto je velice příjemně hořké pivo s (pro mě) ukrutnou pitelností - jak píše s oblibou znalec p. Moro :) Dle mého nejlepší Zubr, co jsem kdy pil, a za cenu 11,90 - poklad za hubičku.
Jak tmavá piva nemusím, tak toto mi tedy sedlo! Vynikající tmavé pivo bez náznaků sladké kávovosti a praženosti. Smekám před uměním kácovských. Chutnalo mi skutečně moc, kdybych měl pásku na očích a neviděl tu tmavou barvu, myslel bych si snad, že piju normální světlé pivo.
Vynikající tmavé pivo bez náznaku sladkých tónů, slušně nachmelené, plné, smetanové. Černé pánské pivo.
Doubravník - žitný ležák
polotmavý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
10.4.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Jeden žitný ležák (Žitovec z černokosteleckého pivovaru) jsem již ochutnal a přestože šlo o příjemný zážitek, chuť žita jsem v něm příliš necítil.
Žitný Doubravník je v tomto ohledu jiná kategorie. Již ve vůni moku jantarové až narudlé barvy byl cítit slad a žitný chléb (myslím opravdu pořádně tmavý žitný komisárek, ne obyčejný chleba s trochou žita), vznášející se nad středně hustou, špinavě bílou a vcelku stabilní pěnou.
V chuti žitného Doubravníku se ozvala troška karamelu a praženého suššího sladu se zemitou, až "cikorkovou" chutí žita. Na zemitost praženého žita navazuje plynule chmelová hořkost s docela štiplavým dozněním.
Chuť je rozhodně zajímavá a méně obvyklá. Jako zajímavost na vyzkoušení je žitný Doubravník určitě dobrý a nejen to - mně posloužil též jako dokument, proč se do sladu časem přeci jen prosadil ladnější ječmen a pšenice.
Pitelnost žitného Doubravníku bych označil za mírně nadprůměrnou - vpít se do něj dá, ale chce to trochu trpělivosti a pochopení.
Celkově bych jej ohodnotil slovy - drsný polotmavý ležák, kde se místo harmonie a elegance spíše potkáme s řáckou porcí "chlapského" charakteru.
Opět velice zdařilý kousek,pěna bez problému a ten říz.Když jsem si po něm dal 12 Plzeň tak jsem si říkal
proč ještě vůbec občas kupuju Plzeň když jsou tu daleko chutnější kousky za poloviční cenu.
No z mého pohledu jeden kousek stačí a bez nálady.Takže mě nijak nezaujalo.
Měl jsem Litovel v minulosti rád než se trošku pohoršili.Tohle premium mě docela potěšilo a vřele doporučuji.Pěna v pohodě a říz taky.
Jedna z nejsilnějších desítek!!! Pivo je opravdu kvalitní a pitné, s lehkým nádechem jedenáctky, ale pozor. záleží kde se točí, měl jsem jich z více hospod a není každé stejné, ale o kterém pivu se to dá říct, každopádně za ochutnání opravdu stojí!!!
Obdivuji Pana Vrchního, že dokáže tak důkladně preperovat piva. která u Nás (obyčejných konzumentů) dokážou u táborových ohýňků udělat dojem, že jsme se důkladně opili. Nevím, ale asi je to ztráta času, ale na druhou stranu jak by jsme se mi ostatní tupci dozvěděli co dobré!!
Jednou bych chtěl toto pivo ochutnat točené, musí to být exlusivní zážitek, i když jsem do Chotěboře jezdil často, zaměstnání mi to nedovolilo mi toto pivo ochutnat na místě, ale mohu říct, že závidím místním!! Málo piv má takový říz a chuť.
Dominantní vzhled piva přivábí i totální nepivce a tak kdo si čte blask ať ho nepije a ten kdo chce ochutnat něco nevšedního a jednoletého, tak ať to zkusí, myslím že Starobrno netočí žádný močky!!!
Mohu jenom doporučit, souhlasím s poetickým názorem pana VRCHNÍHO, pil jsem i velikonoční specíál a opravdu mi chutnal, doporučuji ochutnat, ale až za rok!!!
Starobrno Zelené pivo 13°
světlý ležák ochucený
2
Znalec
Moro
,
8.4.2015
Hospoda U Letochů, Vacenovice
HaHa - pivo s bylinkami, ta bylinka se jmenuje E133 brilantní modř.
Jinak je to pivo dosti průser a to se vyjadřuji kulantně. Jde jen o to, že má zelenou barvu a to se konzumentům líbí, pokud si chcete pochutnat, pak raději sáhněte jinam.
Tak tady bych byl tedy s hodnocením mnohem odvážnější! :) Podle mého jde o velice povedený speciál s vysokou pitelností, kterou brzdí jen vyšší cena. Ale jinak tomu pivu nemůžu vytknout skoro nic...jen to, že je k mání jednou do roka :(
Starobrno Zelené pivo 13°
světlý ležák ochucený
5
Redaktor
PanVrchni
,
8.4.2015
čepované (Krušovická restaurace Na Michelské, Praha 4)
Na Zelený čtvrtek se v hospodách a restauracích odebírajících zboží z koncernu Heineken (Krušovice, Starobrno, Zlatopramen) již tradičně objevuje Zelené pivo Starobrno. Zřejmě i z důvodu příslušnosti k jedné rodině jsem jej v Krušovické restauraci v Praze na Michelské dostal v krušovickém půllitru.
Zelené pivo Starobrno je vlastně světlá třináctka, jež dle sdělení pivovaru získala zelenou barvu díky použití speciální kombinace bylin. S netradiční, brčálově zelenou barvou, kontrastuje celkem standardní pivní vůně, v níž je cítit slad i chmel, i téměř bílá (nepatrně zelenkavá), poměrně hustá a jen pomalu opadávající pěna.
V chuti se projeví výrazný slad, jehož "starbrnovskou ulepenost" celkem úspěšně mírní a oživuje lehká příchuť bylin. Ta se v ústech záhy transformuje v mírně ulpívající hořkost. V hořkosti jsou naštěstí kromě tužší složky trošku cítit i jemně aromatické tóny chmele.
Slad se v pozdějších doušcích přeci jen nadprůměrně roztáhne do dosti plného těla a dokonce jsem zaznamenal i mírně alkoholové tóny.
Pitelnost zeleného speciálu z Brna bych označil za průměrnou.
Přestože tedy nejde chuťově o nic převratného a nejzajímavější je na Zeleném Starobrnu právě jeho barva, považuji ho za celkem příjemné zpestření Velikonoc a sem tam nějaký kousek si dám docela rád.
Kanec poctivý ležák 12° premium
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
7.4.2015
lahev (Z-Market, Bělehradská 78, Praha 2)
V potravinách Z-Market blízko Tylova náměstí v Praze dlouhodobě odebírají piva z Břeclavského pivovaru, bohužel většinou jen nejlevnější model Delegát.
Trpělivost ovšem přináší růže - a někdy i kance. V mém případě tedy Kance s velkým K - světlý ležák z pivovaru z Břeclavi a to dokonce v lahvové podobě. Po otevření lahve se mému nosu představil chmelový, sladový, i trochu zapařený odér.
Barva Kance je zlatá, čirá; bílá pěna pak poměrně hustá a stabilní.
V chuti se rozlévá příjemný vyvážený slad se zprvu velice ladnou chmelovou hořkostí, jež se později celkem dost (a výrazně nadprůměrně) protáhne. V závěru hořkosti se však kromě pěkného aroma chmelu projevila i její tupější, až "extraktová" tvář, která zahrozila ulpěním a dobrou vizitku Kanci nedělá.
Méně sebevědomě jsou cítit tóny bohatosti sladu (což je škoda, protože tam je zjevně potenciál) a v hořkém závěru jsem v několika doušcích zaznamenal i droboučkou stopu připálenosti. Chuti trochu škodí stopička kovové chuti, ale dá se prakticky nevnímat a i tak je pitelnost velmi dobrá.
Kanec je poměrně čistě provedený ležák z břeclavského pivovaru, jež však jakoby nevěděl, má-li se vydat cestou prototypové chuťové čistoty Pilsneru Urquell, či si zachovat charakter regionálního piva se všemi zvláštnostmi, jež tento charakter tvoří. Výsledkem je dobře pitelný ležák za slušnou cenu, jež ovšem neposadí na zadek ani příznivce regionálních piv, ani ortodoxní piče Prazdroje.
Purkmistr - Písař pšeničné 12°
pšeničné pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
6.4.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
S přicházejícím sluncem se pozornost milovníků piva hojně obrací od plných, často tmavých piv, směrem k lehčím typům, kupříkladu pšeničným pivům.
I já jsem ochutnal jednu dosud neznámou pšenici aneb weizenbier, a to v Pivovarském klubu v Praze na Florenci. Šlo o pšeničné pivo Písař z Pivovarského dvora Purkmistr v Plzni.
Vonělo vzornou svěží vůní po hřebíčku a za vůní nezaostávala ani kalná slámovo-zlatá barva a středně hustá, špinavě bílá, trvanlivá pěna.
V chuti se - kromě silnějšího řízu - projeví hezky "mazlavě" plným, přesto však ovocitě svěžím sladem s tóny banánů. Pod sladem se vrtí drobný náznak chmelově pryskyřičných tónů, příjemný a méně obvyklý.
Pšeničná dvanáctka Purkmistr Písař netrpěla ani náznakem vodovosti, naopak byla (na pšenici) poměrně dost plná a pochopitelně i skvěle pitelná.
Písař Purkmistr tedy nepochybně zná své řemeslo: jeho písmem je pšeničné pivo bez chuťových vad, výtečně provedené, ladné a harmonické.
Permon Fakír 18°
brown ale
7
Redaktor
PanVrchni
,
3.4.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Mimořádně silné ejly jsou pro mé čivy díky své komplexnosti vždy výzvou, s níž není lehké se popasovat. A nejinak na mě zapůsobila osmnáctka Fakír Strong ale ze sokolovského pivovaru Permon.
Rudohnědá barva připomínající roibos, okrová, krémově hustá pěna a především ovocitě "pečená" vůně předznamenaly dění v ústech a na jazyku.
Velice hutný ovocitý slad, v němž se střídají pečené hrušky s jablky, lesním ovocem, a tóny jahod, zbytnělé občasným vystoupnutím rozinek a karamelu, to je chuťová síla, která poskytne komplexní vjem i rozmazlenému jazýčku.
Nakonec se Fakír přeci jen rozvzpomene i na svůj ejlový původ a těsně za rozvinutím sladu začne natahovat poměrně ostrá, přitom však celkem "tenká" chmelová hořkost, jež také na jazyku zůstane a posléze jemně táhle dozní.
Síla Fakíra je ovšem primárně v tlustém a hutném těle. To se povaluje na jazyku a každou chvíli nabídne novou kombinaci chuťových vjemů a to ve vysoké intenzitě.
Tohle je pivo zjevně předurčeno pro pomalé popíjení náročných pivomilů, stylem pití bych ho spíš přirovnal k vínu, než k pivu (dokonce se mi zdálo, že cítím jemný náznak tříslovin), proto i pitelnost je poněkud diskutabilní - Fakír strong ale zkrátka není pivo pro zahánění žízně. Pro ilustraci: malé pivo jsem pil přes půl hodiny, ale zase mě každé ucucnutí bavilo.
Suma sumárum: kdo má rád hutné, plné a komplexní ejly, ten u Permona osmnáctky nešlápne vedle.
Opat světlý speciál nefiltrovaný 14°
světlé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
2.4.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Broumovský pivovar je znám značkou Olivětinský Opat a sázkou na ochucená piva. Já jsem se z jeho nabídky dostal ke světlé nefiltrované čtrnáctce Olivětinský Opat a to v pivovarském klubu v Praze na Florenci.
Pivo mi přinesli ve sklenici na nožce, z níž (tedy ze sklenice) vzlínala slabší, převážně sladová vůně. Nad mírně kalným nápojem barvy květového medu seděla středně hustá, bílá, postupně opadávající pěna.
V ústech mě olivětinská čtrnáctka uvítala vyšším řízem a především silně medově-sladovým tělem, oblým a roztáhlým, jdoucí svou sladovostí téměř až k hranici "bonbónovosti" (naštěstí ji nepřekročí). Na něj plynule navazuje jemně hořké zakončení, jež vůči sladu hraje druhé, či spíše třetí housle.
Kvasnice jsou v chuti cítit velmi mírně. Celkově je pivo harmonické a dobře pitelné.
V Broumově uvařili slušný světlý speciál, jehož nejsilnější (doslova) stránkou je výrazně sladové tělo, tak sladké, že mi připomněl světlý bock a rozhodně o něco sladší, než mám v oblibě. Nicméně kdo má sladší hutné speciály rád, příjde si zde na své.
Falkenštejn - jarní ale 14°
amber ale
7
Redaktor
PanVrchni
,
1.4.2015
Pivovarský klub na Florenci, Křižíkova 272/17, 186 00 Praha 8-Karlín
Našinec na pivo z křinického pivovaru v Krásné Lípě nenarazí často. Ještěže je v Praze na Florenci Pivovarský klub, pravidelně obměňující pět ze svých šesti píp. V tomto případě se na jedné z nich objevil Jarní ale Falkenštejn.
Voněl přesně tak, jak bych u nachmelenějšího ejlu čekal, příjemně ovocitě, cítil jsem jahody, citrusy i trošku kopřiv.
Pěkná jantarová barva mě přiměla k zařazení piva do rodiny amber ale. Ještě lépe než barva působí krémově hustá, okrová, naprosto stabilní pěna (prakticky se za celou dobu pití nesnížila a zůstala na dně sklenice).
V chuti jsem vnímal všechny obvyklé atributy hořkých ejlů v hezky vyrovnaném provedení. Pod oblým ovocitým tělem s decentním náznakem jahod se téměř hned od začátku projevuje výrazná hořkost s až kopřivovým "okrajem". Hořkost se později pořádně důrazně protáhne až na několik vteřin, ale neulpí.
Chutě spolu vzorně spolupracují a výsledným dojmem je velmi dobrá pitelnost, jíž fakticky nejvíc brání pouze poněkud vyšší cena v Pivovarském klubu.
Celkově bych Jarní ale Falkenštejn označil za pěkný, čistý a pitelný ejl, jehož ochutnávka vám může zpříjemnit cesty po Šluknovském výběžku bohužel jen na jaře, protože tento ejl je vařen sezónně.