Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Pěna středně hustá, krémová, mírně dobéžova, barva je vskutku nádherná - když si ji postavíte proti světlu, hodí krásně načervenalý odstín. Vůně je typicky ovocně ejlová.
Chuť mě příjemně překvapila - nečekal jsem od velkopivovaru, že uvaří něco takhle hezky sladěného. Doušek provází hořkost, ale nijak přehnaná, velmi příjemně se pije a volá po dalším kousku.
Co je trochu škoda, je dostupnost tohoto piva. V restauraci se jedná čistě o sezónní záležitost, což potvrzoval i prospekt ležící na stole.
Říčanský pivovar - Baba Jaga - tmavá 13°
tmavé speciální pivo 
4
Redaktor
PanVrchni
,
25.2.2019
čepované (Říčanský pivovar)
V pivovaru v Říčanech u Prahy jsem ochutnal tři druhy piv a místní tmavá třináctka Baba Jaga mezi nimi představovala (nepříliš vysoký) vrchol.
Srovnání jistě snese temně černohnědá barva takřka neprůsvitného piva, podobně jako béžová hustá pěna, nad níž lze cítit vůni kávovou a trochu nakyslou.
Chuť se dá charakterizovat slovy: v plnějším těle je výrazně cítit káva (drobátko praženější, než by bylo nutno) až do stoutového projevu a též docela příjemná hebká, až smetanová linka.
Hořkost je spíše pražená než chmelová.
Pivo je mírně hřejivé a (zejména po temperaci) až trochu alkoholové, přesto bych pitelnost označil za relativně obstojnou.
Tedy - říčanská tmavá třináctka Baba Jaga byla určitě nejlepším pivem, které jsem v říčanském pivovaru pil, přesto by se v širším žebříčku pohybovala patrně někde hluboko ve středu tabulky.
Skoro všechny piva v PET lahvích trpí mizernou pěnou a toto není vyjímkou. Ale jinak velmi dobré pivo, chuť dlouho střední až v závěru bych řekl, že to převažuje do sladové chuti. V pivu je dobře cítit i vyuzený slad.
Máša - MAle 12°
American pale ale („APA“)
6
Redaktor
PanVrchni
,
22.2.2019
lahev (pivotéka MAX, Benešov)
Pivovar Máša sídlí v Řevničově, takřka za kopcem od krušovického velkopivovaru a jejich světlá APA, chlapácky pojmenovaná MAle, mě potkala v Benešově.
Voněla nasládle po ananasu s linkou těsta, v pěně byla vůně též trošku jogurtová. Barva skoro čirého piva připomínala dřevo, pěna byla poměrně hustá a vcelku stabilní.
Chuť uvozuje tělo suše nasládlé, troška těsta a kvasnic až do chuti droždí. Hořkost je trochu kopřivová a pěkně štiplavá, co do projevu i délky dobře nastavená.
První doušek na mě působil méně sladěně, ale po dvou třech napitích se to srovnalo a pivo se dalo docela pěkně pít, čemuž nezabránila ani trošička připálenosti a nepatrný náznak alkoholu.
Spíše vyšší nasycenost pitelnosti pomáhá.
Řevničovský MAle je tedy osobitý a vcelku příjemný ejl s drobnými vadami, které však lze podle mého názoru snadno přepít.
Zakoupil jsem PETku a jako jedno z mála piv z "plastu", po nalití do sklenice, udělalo celkem velkou pěnu, která i docela držela. To je chválihodné. A chuť taky nebyla vůbec špatná. Drží se na rozhraní sladu a chmele, ale nakonec převáží spíše ta chmelová chuť.
Pěna je spíše řidší, rychle se ztrácí, barva krapet tmavší než plzeň, vůně nevýrazná. V prvním doušku je cítit kombinace sladkosti a hořkosti, s trochu štiplavým hořkým zakončením, s jemnou kyselinkou na pozadí. V průběhu dalšího pití však nasládlost nabývá na síle, až je nepříjemná a nevybízí příliš k dalšímu kousku.
Rychtář je můj nejoblíbenější pivovar, vřele doporučuji dvanáctku Premium, nejlépe nefiltrovanou, pokud na ni někde na čepu narazíte. Jedenáctka Grunt mě však bohužel vůbec neoslovila a řadím ji spíš mezi podprůměrná piva.
Pěna středně hustá, na povrchu téměř šlehačková, pomalu ustupuje do ztracena. Barvu i vůni bych označil za standardní, chuť je ovšem výborná, pivo má dobrý říz i přes spíše střední hořkost, nicméně celkový vjem je více než solidní a pitelnost vysoká. Pokud velký pivovar, Bernard je dobrou volbou.
Na jedenáctku výrazná, příjemná vůně a rovněž plná chuť s hořkostí, jež je výborně vyladěna a zapadá do celkového chuťového dojmu, který ponouká k tomu dát si další kousek. Za mě velké překvapení, možná nejlepší jedenáctka, kterou jsem doposavad ochutnal, jakkoliv dávám přednost spíše silnějším pivům.
Říčanský pivovar - Valda 12°
světlý ležák
4
Redaktor
PanVrchni
,
15.2.2019
čepované (Říčanský pivovar)
Světlá dvanáctka Valda z pivovaru v Říčanech u Prahy se honosí (poněkud inflačním) označením prémiový ležák.
Cena tomuto označení více než odpovídá, ovšem co kvalita?
Vizuálně je pivo podobné světlé desítce Mikeš, jen je trochu kalnější.
Chuťově Valda v porovnání s desítkou upoutá hrubě hořkým nástupem - důrazným až nekultivovaným. Hořkost převládá nad nenápadným a neutrálním sladem nepříliš plného těla po celou dobu průběhu chuti, ovšem žádného chuťového překvapení se u ní nedočkáme (u sladu pochopitelně také ne).
Lehká fóliová linka, patrná i u desítky, se nevyhnula ani prémiové dvanáctce, naštěstí ve slabší míře.
Říz je příjemný, přiměřený, pitelnost průměrná - pivo se nehonosí ani nápaditým složením hořkosti ani sladovou plností ani vyladěnou harmonií. Z čehož vyplývá, že ve shrnutí budu stručný a upřímný - takto "prémiový ležák" z minipivovaru nevypadá.
Říčanský pivovar - Mikeš 10°
světlé výčepní pivo
3
Redaktor
PanVrchni
,
13.2.2019
čepované (Říčanský pivovar)
Zakladatelého nového pivovaru v Říčanech u Prahy prokázali velké odhodlání při rekonstrukci polorozpadlé budovy na kraji města, v níž založili pivovar s restaurací.
Její kvalita je dejme tomu přiměřená, ač nepatří k nejlevnějším - s pivem to bohužel bylo horší, aspoň při mé návštěvě.
Zdejší desítka Mikeš jest pivem vizuálně zpočátku standardních atributů, snad s výjimkou dosti rychle opadnuvší pěny. Slabá nasládlá a drobně nakyslá vůně působí hůře, ovšem to by nevadilo tolik jako chuť piva: vodové, slabé a dosti krátké tělo se zřetelnou fóliovou pachutí nadšení nebudí a jelikož chmel se projevuje jen drobně aromatickým "zašmodrcháním" podobně krátkým jako tělo, jaksi není čeho se v chuti chytit.
Říz je příjemný a přirozený. Pro zhodnocení pitelnosti je nutno odmyslet si onu plastovou pachuť - bez ní by to byla velice obyčejná, ale dosti osvěžující desítka. Takto se o pitelnosti raději nerozepisuji.
Při čtení oficiálního označení v menu "poctivá světlá desítka" se u říčanského Mikeše vnucuje myšlenka - v čem ta poctivost spočívá? V tom, že se nevaří v CK tancích a při vaření se nepoužívá surogace? Pardon, ale to je dnes u minipivovarského piva opravdu málo.
Pěna bílá, spíše řidší, rychle se srazí na tenkou vrstvu, barva ještě o něco světlejší než plzeň, vůně nezajímavá, trochu lze v ní cítit slad.
Chuť je na nealkoholické pivo dobře vyvážená, je cítit slabší hořkost na pozadí kyselosti, bez nepříjemného konce, po pár doušcích je nicméně kyselost výraznější a požitek z piva menší, pitelnost tedy není vysoká.
Světlý Birell patří k těm nejlepším nealkoholickým pivům, z obecného pohledu je však chuť příliš prázdná na to, aby jej někdo pil, pokud může sáhnout po něčem lepším.
Pěna spíše řidší, uprostřed nadýchaně krémová, vůně nevýrazná, pěna jde rychle dolů na tenkou vrstvu, barva zakaleného lučního medu, chuť hutná, smetanová, se slabým nádechem hořkosti, ke konci mírně sladká, bez zakončení. Po vícero doušcích je drobet více cítit hořkost a slabá nevtíravá kyselost. Pitelnost standardní. Spíše nevýrazné pivo, které se dá pít přes večer, pokud není po ruce nic lepšího, což většinou je.
Holba polotmavý Speciál 13°
polotmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
9.2.2019
Pivo a párek, Praha - Vinohrady
Polotmavý speciál Holba jsem si v podobě několika exemplářů dopřál v pražském vinohradském podniku Pivo a párek.
Mahagonová barva spolu s celkem hustou světle béžovou pěnou upoutala, méně pak nenápadá, lehce kovová a nakyslá vůně.
Chuť naštěstí vše napravuje - plné, ladné, lahodné, karamelově nasládlé tělo je přestě to, od českého speciálu tohoto typu očekáváme. A připojí-li elegantně jemně aromatická nevtiravá hořkost, víme, že jsme doma.
Říz byl trochu slabší, ale jinak celková ladnost piva zaručuje výbornou pitelnost.
Polotmavá Holba (v Pivu a párku mi prezentovaná jako čtrnáctka) tedy představuje velmi ladný, čistý a pitelný polotmavý speciál, charakterem trochu připomínající litovelského Gustava.
V nakouřeném pivu neboli rauchbieru 12.RCH.R1 pokračuje pivovar Záhora v tradici "technického" pojmenování piv. Je to sice neobvyklé, ale přece jen uměřenější a promyšlenější, než všelijaké ty Bílé paní, Žíznivé coury, Rudé carevny či Nacpané botníky.
Vůně tohoto rauchu byla vzorně uzená, nakouřená s intenzivní vůní uzeného masa, barva stylově hnědorudá a pěna béžová, postupně opadávající.
Chuť uvádí vteřinka jemné nasládlosti, záhy překrytá chutí uzeného masa s jasným nádechem slaniny. Komplexní, plná, přitom však ladná a harmonická - zde se opravdu podařilo vyrobit "hranatou kouli" a protikladné chutě sladu, uzeného masa a hořkého chmelu spojit ve velmi harmonický celek.
Průběh chuti je dlouhý, po celou dobu se chuť harmonicky táhne až do poměrně zřetelně hořkého zakončení.
Nikde ale nic "nečouhá" ani neutíká, všechny chutě jsou tam, kde mají být a výtečně spolupracují ve velmi dobrou pitelnost.
Do Kněžiček u Chlumce nad Cidlinou posílám pochvalu - 12.RCH.R1 je velmi, velmi dobrý rauch!
Čistý, hladký a pitelný český světlý ležák. Příbuznost se Samsonem Premium se nezapře, ale zde mi přijde vše ještě vyhlazenější.
Ano - není to "odvaz", ale o tom Samson nikdy nebyl - spíš o jemné harmonii a pitelnosti a to jeho varianta "1795" splňuje výborně.
Polotmavá piva moc nevyhledávám, tohle je poněkud světlejší, než by muselo být. Vůně nepříliš přitažlivá, ale dávám to za vinu spíše sklu. Chuť příjemná, vyrovnaná. Přesto nemá ani potenciál přinést něco navíc
Masopustní speciál vaří Pivovary Lobkowicz již několik let, ale až letos jsem se přiměl k sepsání recenze. Bohužel zrovna letos mi várka moc povedená nepřipadá.
Barva připomíná rudnoucí černý čaj je na pivu asi to nejlepší.
Vůně je vysloveně ovocnatá, pěna pak bílo-okrová, spíše hustší, po klesnutí tvořící ostrůvky.
Chuť byla specifická zvláštní, plnější žvýkačkovo - vanilkovo bonbónovou nasládlostí, která přechází až do lékořicového projevu ("pendreky").
Jemně štiplavě aromatická hořkost nedokážala výsledný projev zachránit.
Pitelnost mi tedy vychází špatná, pivo jsem dopil jen s velkým sebezapřením.
V jiných letech to snad bylo lepší, ale várka Masopustního speciálu z přelomu let 2018/2019 se mi jeví jako šlápnutí vedle. A to tak, že dosti hodně.