Všechny recenze piv
< recenzce předchozího měsíce recenzce dalšího měsíce >
Staropramen Světlý podle mě o hodně horší než gambrinus. Gambrinus má říz to so o Staropramenu říct nedá!!!!
Pivo měděné barvy, se zajímavými (na spodně kvašená piva rozhodně) senzorickými atributy - ve vůni i chuti tóny tmavého ovoce (švestky), pak spousta karamele a až nepřirozená a dosti dominantní sladkost. Celé pivo je dosti "ulepené" a pitelnost velmi diskutabilní.
Zřejmě je každá várka dosti odlišná od předchozí (viz hodnocení PanVrchni).
Pokud vám vyhovují nasládlá piva, pak asi zajásáte, já však jistě nejsem cílovou skupinou pro tento pivní počin.
Novinka značky Březňák, jedenáctka (vzhledem k politice Heinekenu „prodáváme značky” si netroufám určit, ze kterého pivovaru, ale nostalgicky jsem do databáze zadal Velké Březno) konečně dorazila i do matičky Prahy.
Po přelití do sklenice voněla slabším, sladovo-chmelovým a pasteračním odérem, její barva byla poněkud zatlumeně zlatá a středně hustá, špinavě bílá pěna vcelku držela, až po několika minutách opadla na nevysoký „kobereček“.
V chuti se uvede poměrně plným, poněkud sladším sladovým tělem se záhy se napojivší hořkostí, zprvu chmelově aromatickou a středně intenzivní, posléze v doznění doušku vyšší intenzity. Hořkost v dalších locích projeví lehký sklon k ulpění, ale ve snesitelné a bez potíží tolerovatelné míře.
Chuťově působí Březňák jedenáctka v rámci velkoprůmyslových piv přirozeně, chuti normálně spolupracují a tak bych i pitelnost označil za celkem dobrou.
Jedenáctka Březňák má dle mého názoru to nejlepší ve sladovém těle, ale vcelku jde o (na velkoprůmyslové poměry) obstojný počin. Nicméně mým favoritem z rodiny pana Zippicha stále zůstává (kupodivu) „vzdušnější“ a pitelnější Březňák dvanáctka, v němž má sladové tělo bohatší profil, je v něm dobře znát aroma skutečného chmele, přičemž extraktově trpký „ocásek“ je tenounký a nerušivý.
Na naléhání jednoho známého jsem ochutnal Svijany nealko. Snad nejhorší pivo mezi nealky.
Pacovská včelka 14°
polotmavé speciální pivo ochucené 
6
Redaktor
PanVrchni
,
27.2.2016
čepované (restaurace U Šumavy, Praha)
Medový speciál, takto čtrnáctku Pacovská Včeka z minipivovaru v Pacově jsem pil v pražské restauraci U Šumavy. Včelka je pivem polotmavým, přesněji řečeno „čajové“ či „tlumeně nahnědlé“ barvy.
Voněl mírně sladově i medově a špinavě bílá pěna byla hustá a trvanlivá.
V chuti se rychle projeví velmi plné a opravdu příjemně a přirozeně a velmi ladně medové tělo ladně propojené s dalšími chutěmi. „Medovost“ v chuti není tvořena jen květově plnou sladkou chutí medu, ale jaksi plně komplexní, jako v dobré medovině (snad je v něm i propolis?). Hořkost je slabá a jen uctivě doplňuje medovo-sladové tělo.
Pivo je harmonické, příjemné, mírnějšího řízu a jeho pitelnost nadprůměrná.
Vcelku je medová čtrnáctka pacovská včelka velmi příjemným a skutečně medovým polotmavým speciálem, kde med není jen o „trochu vyšší nasládlosti“. Určitě stojí za ochutnání.
Na rozdíl od konkurenčních Birellů nádherně drží pěnu, a v chuti je výrazněji zachována chmelová hořkost. Nápoj není tak limonádový, jak by se dalo dle barvy a obsahu alkoholu čekat. Jako alternativa na letní hašení žízně výborné - neulepené.
Valášek - světlý ležák 12°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
25.2.2016
čepované (restaurace U Šumavy, Praha)
Světlou dvanáctku Valášek jsem ochutnal v restauraci U Šumavy v Praze. Cestovala tedy ze Vsetína téměř přes celou Českou republiku, ale na její čerstvosti se to nijak neprojevilo – voněla pěkně po sladu a trošce kvasnic i chmelu.
Barva čirého piva byla klasicky zlatá, pěna špinavě bílé barvy pak středně hustá, ale trvanlivá.
Chuťově jde o kvalitní variaci na klasické téma světlého ležáku – tedy pěkně plný, bohatý až jemně medový slad dokonale propojený s jemnější a přirozenou chmelovou hořkostí. Všechny chuti velmi ochotně spolupracují. Kromě ladné harmonie přispívá výborné pitelnosti i jemnější až středně intenzivní, přirozeně působící říz.
Jak už jsem zmiňoval dříve, na Valáškovi se mi nelíbí jeho vizuální pojetí, bizarně kombinující renesanční estetiku doby magistra Kellyho s vrcholnou érou výstavy Země Živitelka.
Naštěstí to na kvalitu piva nemá vliv.
Pominu-lu tento lapsus, je tedy vceku světlá dvanáctka Valášek velmi slušný chuťově čistý minipivovarský ležák, na němž je v chuti znát, že tu byl ještě před boomem „obilno-kvasnicovo-vodového“ minipivovarského piva.
Budweiser Budvar B:CHERRY
tmavé ochucené pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
24.2.2016
lahev, potraviny Eso, Praha - Újezd
Novinku (aspoň pro mě) z produkce Budějovického Budvaru, B:CHERRY, jsem zakoupil v potravinách Eso v Praze na Újezdě. Pivo je poněkud nejednoznačně označeno, na přední nálepce najdeme "tmavý ležák s višní", na zadní zase "míchaný nápoj z piva". Do databáze jsem jej zařadil veden složením, v němž většinu tvoří tmavý ležák.
Voněl "žvýkačkově" třešňovou vůni s troškou hořké čokolády, mandlí a stopou praženosti, pěna byla "červánkově" béžová, středně hustá, nadprůměrně bohatá a trvanlivá, barva hnědorudá; pivo bylo sice průsvitné, ale neprůhledné.
Chuť je poměrně zajímavá: první dvě vteřiny dominuje přirozeně působící "šťavnatě" višňová chuť, pod níž se záhy začne vynořovat mírně pražené středně suché, ale poměrně plné tělo příležitostně též doprovázené i velmi příjemným vyzněním do hořké čokolády. Na závěr těchto vjemů, pár vteřin po polknutí, následuje lehounce praženě i poněkud natrpklé doznívání, které s dalšími doušky spíše zesiluje.
Říz byl střední, příjemný a též pitelnost se mi jevila dobrá.
Nejen díky tomuto ochucenému tmavému ležáku mi připadá, jakoby se v Budvaru při uvádění novinek na trh řídili heslem "raději pozdě, než špatně". Budvar B:CHERRY se mi tedy v kontextu velkoprůmyslových piv jeví jako dost slušné i osobité pivo. Jeho jedinou vadou na kráse pro mě osobně bylo ono mírně kyselo-trpké doznívání (byť v zásadě asi přirozeného původu, protože jak višně, tak pražený slad v sobě mají cosi trpkého). Oceňuji též celkem dost čisté složení, v porovnání s velkochemickými produky příznivou cenu a fakt, že si popis chuti na etiketě nevymýšlí.
Pekvapivě dobré, pil jsem na konci roku v salónku Městské pivnice na náměstí v Krnově
Kaplan - pšeničný speciál 12°
pšeničné pivo
8
Redaktor
PanVrchni
,
23.2.2016
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha)
Konečně jsem zase po čase ochutnal pořádnou “pšenici” a to v restauraci U Slovanské lípy v Praze. Konkrétně šlo o pšeničnou dvanáctku “Kaplan” z Podklášterního pivovaru v Třebíči.
Tento pšeničný ležák kalné slámové barvy voněl hezky svěže ovocitou, mírně banánovou a hřebíčkovou vůní (jak to má u pšenice být), pěna byla středně hustá, bílá.
Chuti vládne banánově nasládlé (až mě napadl výraz “krémové”) tělo s mírně aromatickými tóny a jemnou, ale přesto zřetelnou chmelovou hořkostí. Vše je skvěle sladěné, velkorysé ve všech složkách chuti. Velmi sympatické je na této pšenici také to, že není ani trochu vodová.
Střední, přirozený říz podporuje výtečnou pitelnost.
Celkově je třebičská dvanáctka Kaplan jedním z nejlepších pšeničných piv, která jsem kdy pil; v ní si popisované a u pšenic často uváděné atributy (banány, hřebíček atd.) nemusíme domýšlet, ale opravdu tam jsou.
Bedřichova dvanáctka
světlý ležák
9
Redaktor
PanVrchni
,
22.2.2016
čepované (restaurace a minipivovar Veselka, Litomyšl)
Taktéž Bedřichovu dvanáctku jsem pil v příjemné restauraci s minipivovarem Veselka v Litomyšli.
Voněla pěkně čistě a čerstvě po sladu a chmelu s trochou kvasnic.
Barva piva byla zlatá, čirá a pěna spíše řidší, špinavě bílá.
Po napití se v ústech za doprovodu přirozeného středního řízu rozlije báječně harmonický, plný slad, skvěle sladěný s jemnější, přirozeně chmelovou hořkostí a decentním vyzněním kvasnic. Nic chuťově "nevyčnívá", všechy chuti jsou na svém místě, krásně se prolínají a pivo s každým douškem baví a je mimořádně pitelné.
Přestože je chmelení celkem uměřené, svoji roli "vyvážit slad" hraje s nenucenou grácií a bez jediné stopy ulpění.
Ostatní "Bedřichova" piva jsem už chválil a chvály se nemohu zdržet ani v případě Bedřichovy dvanáctky - jde o ležák chuťově zcela čistý, přitom s charakterem, výtečně harmonický i pitelný. Radost ochutnat.
Bedřichova jedenáctka polotmavá
polotmavý ležák
8
Redaktor
PanVrchni
,
21.2.2016
čepované (restaurace a minipivovar Veselka, Litomyšl)
Minipivovar v restauraci Veselka v Litomyšli je sice z ulice nenápadný, o to větší poklady však skrývá uvnitř. Kromě hezkého interiéru, milé obsluhy a výborného domáckého jídla vaří též vlastní pivo. A ne ledajaké!
K nejznámější Bedřichově jedenáctce přidal v nedávné době Bedřichovu dvanáctku a Bedřichovu jedenáctku polotmavou.
Ta voněla velmi příjemně sladem, kvasnicemi, chmelem, mírně chlebem opečeným na másle a mírně též karamelem. Pěna byla středně hustá, okrové barvy, pomalu postupně opadávající. Též barva "rudnocího jantaru" působí vyloženě povzbudivě.
A vskutku - hned od prvního napití víte, že se tady nepotýkáte s žádným účelově vařeným polotmavým ležákem jen pro doplnění sortimentu. Hned se rozlijí dokonale sladěné chutě, v nichž lze vnímat lehkou a příjemně táhlou nasládlost karamelového sladu, chléb opečený na másle ("topinkovost"), ladné kvasnice i jemnější chmelovou hořkost bezvadně propojenou s tělem piva.
Žadná vyčnívající praženost či "ulepenost" příliš těžkopádného sladu (nemluvě o dalších, mnohem závažnějších chuťových nedostatcích) zde ani náhodou nehrozí.
Středně plné tělo, přirozený říz a opravdu mimořádné sladění chutí (slogan "symfonie chutí" vskutku nelže) ústí v brutální, až nebezpečnou pitelnost. I po několikátém kousku jsem se tohoto piva nemohl chuťově nabažit.
S hodnocením nebudu chodit kolem horké kaše - polotmavá Bedřichova jedenáctka je zřejmě nejlepším polotmavým ležákem, který jsem dosud pil. Stylově naprosto čistým, vyladěným, skvěle pitelným, ladným, osobitým i nenuceným - prostě paráda a radost pít.
Tento nápoj budu hodnotit spíše jako radler. V tom kontextu mu nelze dát než dosti vysokou známku. Vůně je skutečně příjemně vysokohorská, v chuti se snoubí určitá sladkost s hořkým dojezdem. Barva je ovšem spíše světlejší, jak se ostatně dá čekat. Není to žádná ulepená limonáda - toto se v Hanušovicích povedlo.
Gambrinus originál 10° velice oblíbené pivo! Jinak by asi nebilo tak prodávané!! Znám několik hospod které z jiné značky přešli právě na Gambrinus. A nutno podotknout že se jim daří. Takže je kritika točeného gambrinusu naprosto zbytečná. A co se tíká lahve je to různé, ale když se ví kde ji koupit tak není až taková špatná. Chyby dělá každý takže i pivovar Gambrinus, ale při tom množství co vyrábí se není čemu divit!!
Budweiser Budvar B:ORIGINAL
světlý ležák
8
Štamgast
Maikel
,
20.2.2016
Restaurace Masné krámy České budějovice
Pivo je velice pitelné, ale nesmí se to s ním přehánět!!
Tak se mi zdá, že otřesy v pivovarech Lobkowicz se dotkly i pivovaru Černá Hora.
Dnes jsem ochutnal lahvový Páter, šarže L72311150842, tvanlivost do 22.3.2016 a žádná sláva - pěna zmizela během pár vteřin, mírně zapařený odér, slad jakoby trochu plnější, ale méně ladný a fádnější, než na co jsem byl z Černé Hory zvyklý. Korunu smutnému příběhu nasazuje zřetelně táhlý trpce extraktový ocas.
Tohle už nemůže být náhoda a vzhledem k informacím, které se ke mně dostaly, nabývám čím dál silnějšího přesvědčení, že Pivovary Lobkowicz se z "alternativy" daly na cestu čisté komerce. Jak někoho můžou těšit peníze vydělané zničením kdysi krásných českých pivních značek?
Žatec Export
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
18.2.2016
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha)
Přání ochutnat pivo Žatec export čepované se mi splnilo v restauraci U Slovanské lípy v Praze.
Voněl převážně sladovou vůní; bílá pěna s "koberečkem" byla spíše řidší, barva pak zlatá, čirá.
Chuťově se Žatec Export projevuje především plným, oblým, harmonickým až "voňavým" žateckým sladem s umírněnou hořkostí s jemnějším aroma Žateckého poloraného červeňáku.
"Starý dobrý" lahodný žatecký slad je tu tentokrát přítomen v míře bohaté a proto máme před sebou zpočátku nenápadný, ale s každým dalším douškem příjemnější (tedy velmi dobře pitelný) velmi čistý ležák sladovějšího charakteru.
Taková neokázalá, ale čistá práce mě vždy dokáže potěšit.
Podle mě dost tragické pivo, zejména v mnou testované plechovce. Tuhá, nepříjemně svíravá hořkost doprovázená kyselým projevem...To samo o sobě stačí, abych ho odsoudil. Do toho lehce alkoholový projev - brr!
Můj názor je, že Bakalář všeobecně plechovková piva prostě neumí - i ten Bakalář za studena chmelený (který je v lahvi dost dobrý) je "v kovu" nepitelný.
Svatovar - lipnický ležák světlý 11°
světlý ležák
6
Redaktor
PanVrchni
,
17.2.2016
čepované (restaurace U Šumavy, Praha-Vinohrady)
Jedenáctku Svatovar z Prvního soukromého pivovaru společenského v Lipníku jsem ochutnal v restauraci U Šumavy v Praze na Vinohradech.
Má jít o světlý ležák, ale vysloveně jantarová barva (mírně kalná) naznačuje přídavek karamelového sladu, který záhy potvrzuje i vůně, v níž je jemně cítit karamel i kvasnice. Dobrý vizuální dojem doplňuje krémově hustá, špinavě bílá pěna.
Pivo se uvede jemným, přirozeným řízem. Chuťově se projevuje jemnějším světlým i karamelovým sladem (až jsem se musel dotázat obsluhy, zda mi omylem nenačepovala polotmavé pivo, ale dostalo se mi odpovědi, že nejde o omyl, neb Svatovar to takhle vaří a i jejich dvanáctka je taková „polotmavá“). Dále se v chuti zřetelně projevují kvasnice a celý průběh uzavírá harmonická hořkost střední úrovně, ktará až k úplnému konci doušku takřka nepatrně ztrpkne.
Vcelku je tedy jedenáctka Svatovar ladný a velmi dobře pitelný minipivovarský ležák, u něhož mám jen otázky stran zařazení – přeci jen by asi bylo korektnější prodávat jej jako polotmavý.
Bobr ale 12°
pale ale
7
Redaktor
PanVrchni
,
16.2.2016
čepované (restaurace U Slovanské lípy, Praha)
Pivovar Bobr ze Zadní Třebaně se pustil i do svrchně kvašených piv a jedno z nich jsem tedy ochutnal - v restauraci U Slovanské Lípy v Praze.
Vůně tohoto ejlu byla správně aromaticky chmelová až kopřivová, grepová a též mírně jahodová.
Barva čirého byla byla slámovo-zlatá; hustá, kompaktní, špinavě bílá a velmi stabilní pěna pěkně kroužkovala.
O úvod chuti se stará sušší svěže sladové tělo, nad nímž ve vteřince přebírá vládu chmelová hořkost, která si zaslouží bližšího popisu: nejprve je lehce aromatická s mírně grepovým projevem, následně opravdu dlouze a hořce (ale ne trpce!) několik vteřin táhlá.
Kombinace svěží ovocité sladovosti těla s rovněž "živou" hořkostí upomíná i na chuť grapefruitu, ovšem hořkost je důraznější a táhlejší. Vše ústí ve velmi dobrou pitelnost.
Od neurčité definice "ale" jsem čekal "cosi svrchně kvašeného", ale tohle rozhodně ejl je. Kratší, sušší, ale přesto čisté a jemně ovocito-sladové tělo, záhy střídané opravdu chmelovou táhlou hořkostí bohatého projevu - zkrátka pivovar Bobr ze Zadní Třebaně, který začal vařit prakticky "v garáži", se dokázal více než důstojně popasovat s výzvou uvařit dobrý ejl, s níž už roky zápolí mnohé české podstatně zavedenější pivovary.
Berounský medvěd - tmavý speciál Grizzly 18°
tmavý porter
6
Redaktor
PanVrchni
,
15.2.2016
čepované (restaurace pivovaru Berounský medvěd, Beroun)
Tmavý porter je v české pivní kotlině znám především v podání Pardubického Porteru. O to větší zvědavost vzbudí, pustí-li se do tohoto zřídka vařeného pivního stylu minipivovar. A jak to dopadlo v případě "Grizzly porteru", tedy osmnáctky z pivovaru Berounský medvěd?
Nejprve k vizuální stránce - pěna byla hustá, béžová, hezky přirozeně se kupící, ale kompaktní, barva velmi temně hnědočerná, takřka neprůsvitná.
Pivo vonělo především kávovou a též i kvasnicovou vůní.
Hutná konzistence o koncentraci neboli stupňovitosti nelže, husté pivo se ve sklenici chvěje jak rosol.
A stran chuti - tělo je opravdu plné, "napěchované", hezky stojící na pomezí suchosti a sladovosti, nesoucí v sobě tóny hutné hořké čokolády.
Uměřená a čistě působící chmelová hořkost se spolu s hořkostí praženou stará o mírně táhlejší hořké zakončení.
Při některých doušsích se pivo jeví býti hřejivým, až mírně lihovým, ale nijak rušivým způsobem. Nicméně není příliš překvapivé, že pitelnost je u takového siláka jen průměrná - toto pivo pochopitelně není určeno na celovečerní "lemtání".
Berounský Grizzly je tedy rozhodně zajímavý hutný kousek, méně sladový, než zmiňovaný Pardubický Porter, za slušnou cenu a určitě stojící za ochutnání.
Toto pivo je opravdu dosti zajímavé...rozhodně však nemusí sednout každému. Jsou zde skutečně přítomny různé drobné pachutě, které se "vlní" kolem hlavního vjemu, kterým je bezesporu sladová složka piva. Hořkost hraje až druhé housle, nicméně je též dobře vnímatelná. Obecně si myslím, že v Broumově mají poněkud problémy s konstantní kvalitou svých výrobků, ať už co do míry zatuchlosti či přepěnění.
Pokud ovšem narazíte na povedenou várku, je Opat ležák dobrou a nevšední volbou. Jde jen o to, jak tu správnou várku poznat :)
Světlý ležák Opat se vyznačuje dvěma zajímavostmi: první je stupňovitost neboli % EPM, které je na pivu udáváno jako "maximálně 11,99%" (důvod je jasný: nižší daňové pásmo) a druhou je, že jde o pivo velmi kalné, tudíž nefiltrované, ale přitom pasterované. Jinými slovy, kvasnice v pivu přítomny jsou, ale mrtvé.
Pivo opravdu bylo cítit poněkud zapařeným (pasteračním?) odérem nad středně hustou, špinavě bílou, trvanlivou pěnou a jeho světlou barvu bych opsal jako něco mezi slámou až meruňkovou dužinou.
V ústech se uvede svěžím sladem a méně ladnou chutí kvasnic. Nenápadně se napojuje jemná hořkost, která se posléze lehce protáhne.
V chuti však chvílemi "cvrlikají" (nevím, jak to opsat, prostě nenápadně na půl vteřinky vyskakují) zvláštní velmi drobné pachutě, zjevné při delším pobytu piva v ústech - tu je to nasládlost, ondy kyselinka či okamžik, kdy hořkost zůstává osamocena. Naštěstí nejde o nic hrozného a do piva se dá bez potíží vpít, a pak už projeví slušnou pitelnost.
Stručně řečeno, světlý ležák Opat je méně hořký, slušně pitelný, bezmála osvěžující ležák, zvláštní především kombinací nefitrovanosti s pasterací.
Berounský medvěd - tmavý speciál 13°
tmavé speciální pivo
6
Redaktor
PanVrchni
,
12.2.2016
čepované (restaurace pivovaru Berounský medvěd, Beroun)
Tmavá třináctka Berounský medvěd vařená ve stejnojmenném pivovaru je pivem opravdu velmi tmavým, černohnědé barvy a takřka neprůsvitné.
Správně hutně působí též okrová, hustá a stabilní pěna.
Pivo vonělo po kvasnicích a trošce kávy.
Říz byl jemnější, nerušivý a tak pomáhá vyniknout chuti - v ní dominuje plnější, ale přitom spíše sušší tělo s nádechem hořké čokolády i trochou kávy.
Jsou chvilky, kdy kávovost upomíná na chuť instantní kávy, ale dají se bez potíží přepít.
Při dalším pití tělo chvílemi kromě své suchosti přeci jen ukáže i svou sladovou tvář.
Chuti piva jsou poměrně dobře sladěné a pitelnost též dobrá.
Souhrnem je tedy tmavý Berounský medvěd dosti dobrý sušší tmavý speciál, v němž lze najít jak suše kávové, i mírně "temně marmeládové" tóny. Zajímavé je, že se toto spodně kvašené pivo víc podobá stoutu, než některé tzv. stouty, které jsem pil v nedávné době.
Lipan je okouzlující kousek, tvůrcům se upřímně klaním se a přeji mnoho dobře uvařeného piva. Škoda jen nižší míry dostupnosti, ale to je věc nevyhnutelná.
Světlá patnáctka Lord byla v době mé návštěvy pivovaru Berounský medvěd nejsilnějším místním světlým pivem.
Voněla po sladu i kvasnicích, pěna byla středně hustá, špinavě bílá a pomalu opadávala.
Barvu kalného piva bych přirovnal ke květovému medu.
Chuťově je berounský Lord trochu rozporné pivo - na jedné straně krásně ladný plný slad s bohatými medovými, či květovými až lipovými tóny, na druhé straně hořkost, jejíž důraz je bohužel reprezentován především svíravě trpkým extraktovým projevem. To je velká škoda, protože ve sladové složce je toto pivo opravdu parádní a prakticky mu nelze nic vytknout. Ale takhle se samo odsuzuje do role fyzicky dokonale tvarované Miss World, jíž zlomyslný stylista oblékl do pytle od brambor narychlo nastříkaného zlatým sprejem.
Mohu-li mluvit sám za sebe, za světlou patnáctku (která tak jako tak není zamýšlena k masovému pití) bych mnohem raději dal místo 30ti korun řekněme 35, ovšem s tím, že bych si místo extraktové trpkosti užil i její přirozenou chmelovou hořkost.
Nicméně - zvláště s přihlédnutím k ceně, srovnatelné s velkoprůmyslovými fádními ležáky - má v sobě berounská patnáctka Lord nemálo zajímavého, které si ovšem užijete jen dokážete-li "odignorovat" onu ulpívající hořkost.
Pitelnost a bohužel i následky značně ovlivnila velmi nízká teplota podávaného moku.
Berounský medvěd - Klepáček 14°
polotmavé speciální pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
8.2.2016
čepované (restaurace pivovaru Berounský medvěd, Beroun)
Polotmavý berounský speciál „Klepáček“ (důvod tohoto pojmenování se mi nepodařilo zjistit) jsem ochutnal přímo v restauraci pivovaru Berounský medvěd.
Pivo temně hnědorudé barvy vonělo po kvasnicích i karamelovém sladu. Dobrým dojmem působila krémově hustá a stabilní pěna okrové barvy.
Chuť odpovídá české polotmavé čtrnáctce, rozvine se středně plné, pěkně čistě karamelově-sladové tělo nenápadně zhutňované kvasnicemi, s mírně aromatickou chmelovou hořkostí, která se v závěru chuti mírně „sevře“ směrem ke ztrpknutí, nicméně k ulpění hořkosti na patře nedojde.
Slabší přirozený říz spolupracuje na velmi dobré pitelnosti.
Vcelku je tedy polotmavá čtrnáctka „Klepáček“ klasický, příjemný a dobře pitelný, i celkem osobitý polotmavý speciál, nadto za příznivou cenu (v čase mého pití 30 Kč, tj. jen cca o dvě korunky dražší, než velkoprůmyslově vařené vodové desítky).
Snad se nikdo nebude zlobit, zhodnotím-li znovu svoje dojmy z rohozecké světlé třináctky, neboť to může být dobrým dokladem posunu vnímání piva v čase.
Voněl těžce sladovou i mírně alkoholovou vůní, barva byla tmavě-jantarově zlatá, pěna světle okrová středně hustá, mírně chuchvalcovitá, pomalu opadávající na asi 2-3 milimetrový "kobereček", který už vydržel.
V chuti se projeví dosti plný a oblý slad s medovými tóny i náznakem jakési "pečenosti"; slad působí poněkud těžším, přesto však ne "ulepeným" dojmem a přes předchozí slova na mě pivo působilo vcelku neúnavně a příjemně. Chmelová hořkost nejprve jen uctivě doprovází sladové tělo, následně se však "utrhne" její extraktově suchá až trpká složka a skotačí vám na patře dlouhé vteřiny - naštěstí ovšem v porovnání s bratranci ze Svijan ve snesitelné míře.
Čili - Rohozec třináctka je speciál, který má dle mého názoru své maximum ve sladovém těle, zatímco hořkost byla vzata trošku zkrátka pomocí chmelového (iso?)extraktu. I díky němu tady ovšem máme za velmi příjemnou cenu slušný český průmyslově vařený světlý speciál, kterých se - po vpití se - dá bez potíží vypít pár kousků.
Berounský medvěd - světlý ležák 11°
světlý ležák
7
Redaktor
PanVrchni
,
5.2.2016
čepované (restaurace pivovaru Berounský medvěd, Beroun)
Tradiční jedenáctku z pivovaru Berounský medvěd jsemochutnal přímo v pivovarské restauraci. Kalné pivo se vyznačovalo slámovo až zatlumeně zlatavou barvou, až krémově hustá, bílá pěna se poměrně rychle „sesunula“ na cca 3 mm a pak už zůstala.
Ve vůni převládaly kvasnice s trochou sladu.
O chuti se dá říct něco podobného jako o „Cyklopivu“, tedy osmičce – tedy příjemný (ale pochopitelně intenzivnější) slad s troškou obilí a až lipových tónů, kde je sladovost kompaktně propojena s hutností kvasnic. Naopak hořkost byla o něco slabší, ale ladnější a ulpívání téměř neznatelné.
Slabší, přirozený říz a nenucená harmonie zaručují skvostnou pitelnost. Pivo má v porovnání s často vídanými „vodovo-obilnými“ minipivovarskými ležáky svou tvář; zdá se mi, že to v Berouně záměrně dělají po svém a mají k vaření piva vlastní přístup.
Čili – světlý ležák Berounský Medvěd je nekomplikovaná, pitelná a velmi ladná minipivovarská jedenáctka za příznivou cenu.
Tohle se pije tak krásně! Poličský pivovar mi dělá opravdu radost. A v mé oblíbené olomoucké osvěžovně je rozsáhlé portfolio dostupné za hubičku.
Ještě jednou přechutnávám Primátor IPA a musím ze svého původního hodnocení opravdu ubrat.
Vůně je příjemná, ale tělo opravdu poněkud "ležákově" sladové a pramálo suché, což sice neodpovídá stylu IPA, ale já bych to přežil, kdyby byl tento nedostatek vyvážen chmelově bohatou hořkostí.
To se však neděje - hořkost je sice velmi důrazná, ale vcelku jednotvárná, svíravá a po několika vteřinách v ústech vysloveně trpká - je znát chmelový extrakt jak vyšitý. Trpkost jsem musel vždy zapít dalším douškem a to ze strany pivovaru určitě není ideální způsob, jak dosáhnout rychlého vypití piva.
Čili - já Primátor IPA vypít mohu, ale vyloženě vyhledávat jej asi nebudu, i když cena je dosti příznivá.
Berounský medvěd - Cyklopivo 8°
lehké světlé pivo
7
Redaktor
PanVrchni
,
2.2.2016
čepované (restaurace pivovaru Berounský medvěd, Beroun)
Berounské "Cyklopivo" je již názvu primárně určeno hašení žízně (určitě nejen cyklistů) - jde o "osmičku" s obsahem méně než 3% alkoholu.
Nižší EPM naznačuje už slámová a mírně kalná barva. Pivo vonělo vyloženě po kvasnicích (tedy někomu by už nevonělo), dobře působí též středně hustá, stabilní pěna, která dokonce kroužkuje.
Po napití se projeví velmi příjemný jemný slad s troškou obilí a lipovými až bezovými tóny. Příjemným překvapením je, že pivo nepůsobí prázdně či vodově. Záhy po sladu se napojuje hořkost, jež je zpočátku méně nápadná, ovšem v dalších doušcích mírně ulpívá.
I přes tuto vadu na kráse plní berounské cyklopivo svůj účel - jde o skvěle pitelné lehčí, neúnavné pivo za těžko uvěřitelnou cenu 15 Kč / 0,5 l. Pokud bych někdy chtěl trhat rekordy čistě v počtu vypitých piv, asi bych to zkusil s tímto pivem, jímž se díky nízkému obsahu alkoholu skoro nedá opít, a přesto se z něj člověk necítí chuťově ošizen.
Spojení pepřové pivo může snad znít konzervativním pivomilům podobně divně jako utopencová zmrzlina, nicméně v Broumově-Olivětíně mají s vařením ochucených piv bohaté zkušenosti, a tak se snad není třeba bát.
Pochybnosti o pepřovém Opatu rozptyluje už mírně sladová a příjemně svěže pepřová vůně. Pivo je matně zlaté barvy, jeho bílá pěna řidší, ale poměrně stabilní, opadala jen pomalu.
Úvod chuti obstarává svěží slad rychle následovaný příjemně jemně štiplavě aromatickou chutí pepře, která trvá asi dvě vteřiny. Následně opět převezme vládu slad a až po několika dalších vteřinách se ozve mírnější chmelová hořkost malinko (a takřka nerušivě) tužší v závěru.
Říz piva je střední a pitelnost velmi dobrá.
Co se týká pepřových piv, dosud jsem pil jen peprně hořký Radegast. Opat mi ale rozhodně chutnal víc, pepř v něm působí přirozeným, až osvěžujícím dojmem a také se mi zdá, jako by v Olivětíně mnohem jasněji věděli, jakého výsledku chtějí dosáhnout, což se na výsledku také kladně projevilo.